V neprospěch lázní převážil několikakolový soudní spor o to, zda mají platit za sledování a poslech televize a rádia na pokojích. Nový verdikt velkého senátu Nejvyššího soudu určil, že se na lázeňské pokoje nevztahuje výjimka určená pro zdravotnická zařízení, a proto musí poplatky hradit. Ke změně jeho názoru přispěla kritika ze strany Soudního dvoru EU. Lázně se ale chtějí obrátit k Ústavnímu soudu.
Soudní zvrat: Lázně musí odvádět poplatky za televize a rádia na pokojích
Podle nového rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu se výjimka z autorského zákona týká samotných rehabilitačních a léčebných úkonů v lázeňských domech, ale nikoliv ubytování pacientů.
Zpřístupňování děl pacientům prostřednictvím televizí a rádii na pokojích soud nově považuje za provozování rozhlasového a televizního vysílání. „Proto kolektivnímu správci zastupujícímu autory přísluší zejména oprávnění udělovat souhlas ke zpřístupňování děl lázeňskými zařízeními, stejně jako sjednávat a vybírat autorské odměny za jejich užití a domáhat se nároků na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného užití těchto děl,“ stojí v rozsudku velkého senátu. Rozhodl v říjnu, nyní odůvodnění zveřejnil.
Nejvyšší soud změnil názor. Přijal „eurokonformní“ výklad
Aplikaci výjimky na lázně, kterou dosud zastával Nejvyšší soud (NS), zkritizoval loni Soudní dvůr EU. Spatřoval v ní rozpor s unijním právem. Právě s odkazem na vyjádření evropského soudu změnil český Nejvyšší soud svůj názor a rozhodl, že je nutné přijmout užší a „eurokonformní“ výklad výjimky z autorského zákona.
Počátek kauzy leží v soudním sporu mezi Ochranným svazem autorským (OSA) a Lázněmi Teplice. Původní rozhodnutí o tom, že teplické lázně mají zaplatit OSA přibližně 554 tisíc korun, zrušil Vrchní soud a jeho názor původně podpořil i Nejvyšší soud. Na základě nejnovějšího vývoje se musí Vrchní soud v Praze zabývat konkrétním sporem znovu. Nejspíš rozhodne ve prospěch OSA.
Je to pro nás důkaz toho, že právní systém je velmi nestálý, když text, který je jasný a říká, že se při poskytování zdravotní péče platit nemá – a my jsme zdravotní péče – tak že to ty soudy vykládají různě a dokonce NS to jednou rozhodne tak, že ta věta je tak, jak je, a nemáme platit, a dva roky na to rozhodne opačně.
Podle ředitele Léčebných lázní Jáchymov a prezidenta Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy je však nový verdikt jen další etapou dlouhé právní bitvy. Ochranný svaz autorský podle něj vyžadoval poplatky i v době, kdy judikatura NS přiznávala lázním výjimku. I proto chtějí lázně v zájmu právní jistoty dotáhnout spor až k Ústavnímu soudu.
Ke sporu se vyjádřil i předseda představenstva OSA Roman Strejček. „Nejvyšší soud rozhodnutím potvrdil názor OSA, že provozovatelé lázní stejně jako provozovatelé hotelů jsou povinni vypořádat práva autorů, což již dříve uznal také Soudní dvůr EU v našem sporu s Léčebnými lázněmi Mariánské lázně“.
OSA má oprávněný monopol, tvrdí Soudní dvůr EU
Soudní dvůr EU loni rovněž konstatoval, že Ochranný svaz autorský má na poplatky v ČR monopol. Není totiž možné odvádět poplatky kolektivnímu správci autorských práv z jiné členské země EU, ale jen českému svazu. Podle názoru Soudního dvora je však toto omezení odůvodněné s ohledem na efektivní ochranu práv duševního vlastnictví.