Elektronická evidence tržeb – poslední měsíce diskutovaná záležitost, která stále zápasí s nejistým koncem. Mnozí si kladou otázku, zda vůbec bude a zda se to také celé stihne technicky zabezpečit. Na trhu se už objevilo několik firem, které postupně přicházejí s cenově přínivým řešením a také telefonní operátoři slibují, že i oni představí zajímavé nabídky. Podnikatelé se ale obávají, aby dodavatelé systému pro EET zvládli vůbec jejich požadavky včas uspokojit.
„Wi-Fi nemáme, povídejte si mezi sebou,“ sděluje tabulka v jednom krkonošském penzionu. Ten si zakládá na tom, bez čeho se ostatní nedokážou obejít: nemá internetové připojení. Podle majitele pensionu Kamila si totiž hosté mají především povídat mezi sebou, hrát si s dětmi, opékat buřty nebo si třeba společně zazpívat. A počítače, ty mají nechat doma.
Vždyť i občerstvení tady funguje na dobré slovo. Kdo chce, cokoliv si vezme z ledničky nebo si natočí pivo a pouze to zaznamená na kus papíru. „Lidem takový systém vyhovuje. Většinou vše poctivě zapisují, na závěr pobytu s nimi vše vyúčtujeme,“ popisuje pozitivní zkušenosti majitel penzionu.
Majitel penzionu hodlá požádat o výjimku, on-line nebude
Šéf zmíněného penzionu trvá také na tom, že tak to zůstane i do budoucna. Bez ohledu na to, zda státem slibované zavedení elektronické evidence tržeb zůstane nakonec pouze na papíře, nebo v polovině příštího roku – což je poslední slíbený termín – začne skutečně platit. A dodává, že ani elektronická evidence tržeb ho nepřiměje cokoliv na tomto „svobodném“ systému nespoutaném sítí změnit.
„Neplánujeme nic měnit. O e-tržbách toho zatím moc nevím, nějak extra jsem se o to nezajímal, ale ani kvůli nim tady internet nebude. Předpokládám, že díky výjimce budeme podnikat dále, jen mimo on-line režim. Pořídím si nejspíš tablet nebo jiné podobné zařízení, na němž povedu elektronické účtenky, ale budu je posílat jednou za pár dnů,“ říká majitel horského penzionu.
Ministerstvo financí skutečně slibuje, že v podobných případech opravdu výjimku z povinnosti evidovat tržby on-line umožní. V zákoně je to přímo řešeno pouze pro vlaky, například jídelní vozy, protože ty často projíždí místy s obtížným připojením. Ostatní podnikatelé však mohou o výjimku požádat a podnikat dále ve zjednodušeném off-line režimu. Počítá se totiž, že takových případů nebude moc. „Odhaduji, že tak desítka. Každopádně s tím počítáme. Všechny naše pokladní systémy pracují stejně i v režimu off-line, takže se skutečně není potřeba bát toho, že by něco nefungovalo, jak má,“ konstatuje obchodní ředitel firmy Dotykačka Michal Wantulok.
Cena za řešení EET startuje většinou těsně pod pěti tisíci korunami
Tato firma se specializuje na jednoduché pokladní systémy, které startují na ceně pět tisíc korun. Což by měla být podle ministerstva financí zároveň částka, kterou by si podnikatelé mohli odečíst z daní.
Jde vlastně o osmipalcový tablet napojený na přenosnou tiskárnu. Pro malou kavárnu, kadeřnictví nebo třeba krámek s potravinami zcela postačující řešení. Kdo ale žádá komfortnější a větší pokladní systém, může zvolit 14palcový dotykový displej s velkou tiskárnou, postačí mu k tomu zainvestovat zhruba čtrnáct tisíc korun. A lze si také i jen pronajmout software v případě, že si majitel provozu vystačí se svým vlastním tabletem či mobilním telefonem. „V takovém případě jeho využívání přijde podle délky kontraktu na částku v řádech stokorun měsíčně,“ doplňuje Wantulok.
Podobné řešení už má připravené i několik dalších firem. I jejich cenové nabídky začínají většinou na hranici pěti tisíc korun právě kvůli možnému daňovému odpočtu. „Máme dvě řešení, de facto připravené. Jen zatím není známa přesná definice zákona, takže se to případně následně poupraví. Jedno naše řešení je na bázi androidu, tedy jde o nějaký tablet či telefon, určený pro nejmenší uživatele, kteří mají poměrně málo účtů. Anebo větší pokladny na bázi windows,“ konstatuje manažer firmy Smartpos Hynek Pašma.
Každopádně podle něho stávající zákazník nic při přechodu na EET doplácet nebude, pokud už nějaký pokladní systém firmy využívá, spolu s měsíčním poplatkem za údržbu a podporu systému. Ten začíná pro ty nejmenší uživatele zhruba na 250 korunách bez DPH. Většina se ale pohybuje někde kolem 450 korun bez daně. A v nejvyšší verzi má uživatel v ceně kromě podpory a on-line připojení odkudkoliv ve světě i bezplatnou výměnu zařízení do 24 hodin. „Pro případ, že se naskytne nějaký problém,“ dodává Pašma.
Firmy nicméně potvrzují, že zákazníci zatím spíše vyčkávají, až bude evidence tržeb skutečně schválená. „Ptají se, ale s nákupem vyčkávají,“ říká obchodní ředitel firmy Storyous Tomáš Wiesner. Už dnes však ten, který je vybavený pokladním systémem této firmy, má účtenky automaticky uložené na úložišti, kam se může kdykoliv podívat, bez ohledu na to, že evidence ještě není povinná.
Svá řešení už připravují i jednotliví telefonní operátoři. Ovšem vzhledem ke konkurenci na trhu nejsou zatím příliš sdílní v detailech. Například O2 pro podnikatele připravilo pro chystaný systém elektronické evidence tržeb jednoduché řešení nazvané O2 eKasa. Hlavními výhodami jsou podle operátora snadná instalace a intuitivní ovládání, možnost sestavit si řešení podle svých potřeb, nepřetržitá technická podpora a spolehlivé připojení.
„Detaily o uvedení na trh, konkrétní podobě produktu a ceně zatím vzhledem ke konkurenci nechceme sdělovat,“ konstatuje mluvčí O2 Lucie Pecháčková.
Spustí se EET? Ptají se už i obchodníci
Největší starosti však dělají všem firmám nejasnosti kolem toho, kdy a zda vůbec bude celý systém spuštěn. Mezi podnikateli koluje navíc řada různě zkreslených informací a nikdo vlastně neví, co přesně má od EET očekávat. Podnikatelé se bojí, že budou například potřebovat vysokorychlostní internet nebo že je celý systém administrativně příliš zatíží. Výrobci systému zase toho, zda nakonec EET zcela nepadne, když už do výroby a řešení investovali nemalé částky.
Náměstkyně ministra financí pro daně a cla Simona Hornochová se neustále snaží všechny obavy rozptýlit. Zatím však ne příliš přesvědčivě. „Stejně se to ukáže, až se celý systém spustí. Zatím jsme ale z toho rozpačití,“ zmiňuje jeden z majitelů kavárny na pražské Letné.
A jeho názor sdílí i řada dalších podnikatelů. Někteří z těch menších už dokonce naznačili, že zákon obejdou: zavřou restauraci a otevřou si místo ní klub a EET se pak nebudou zabývat.
Podle náměstkyně Hornochové nejsou však jakékoliv obavy namístě. Odmítla například strach podnikatelů z připojení k internetu, které evidence tržeb bude vyžadovat. „Rychlý internet není žádným způsobem potřeba. Datová zpráva bude mít osm kB. Přitom velikost jedné fotky z dovolené by pokryla měsíční provoz restaurace,“ uvedla.
A zároveň upozornila, že projekt evidence tržeb nepřinese ani žádný nárůst administrativních povinností podnikatelům. „Žádné administrativní povinnosti nenarostou. Přístroj sám bude komunikovat s finanční správou a jen na začátku bude muset podnikatel jít na úřad a získat heslo a jméno. Jestli něco nepřináší administrativní povinnosti, tak je to toto,“ zdůraznila.
Nikdo se podle Hornochové nemusí ani obávat toho, že by byl kvůli maličkostem pokutován.
Až se EET spustí, bude to nápor na rychlé dodávky
Odhaduje se, že v první vlně bude systém EET potřebovat zhruba padesát tisíc subjektů. Podle těch, kteří se EET už nějakou dobu zabývají, však může při tomto počtu nastat problém s dodávkami.
Nejde o to si jen pokladní systém pořídit, ale také nainstalovat. I když je to podle jeho tvůrců poměrně jednoduché, protože v případě řešení dodané Dotykačkou je k dispozici instalační manuál, ale i technická podpora, která pomocí telefonického hovoru a vzdáleného ovládání pokladny provede uživatele celým systémem, přesto bude pohodlnější se svěřit do rukou odborníků. S ohledem na specifika každé provozovny proto ředitel této společnosti Petr Menclík doporučuje vždy vhodnost určitého řešení předem konzultovat.
Konkrétně například firma Dotykačka od přijetí objednávky běžně expeduje do druhého pracovního dne. Zda tento termín dodrží i tehdy, až budou přicházet objednávky ve větším množství, si už tak jistá není. „Už nyní se ale připravujeme na to, aby tomu tak bylo. Školíme lidi,“ dodává Menclík.
Rozpačitě se zatím tváří i O2. Podle vyjádření mluvčí je potřeba nejdříve počkat, jak to s EET dopadne. Konkrétní řešení tak zřejmě nepřestaví dříve než na počátku příštího roku.
Elektronická evidence tržeb by měla být povinná pro všech zhruba šest set tisíc podnikatelů, kteří přijímají tržby v hotovosti, od roku 2018. Zákon o evidenci tržeb, který by měl mít podle Hornochové účinnost od srpna 2016, začne pro jednotlivé druhy podnikání platit postupně. Nejprve by se evidence tržeb měla týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O tři měsíce později pak maloobchodu a velkoobchodu. Následně by měla být 12měsíční pauza. Poté by měli evidovat tržby zbývající podnikatelé z dalších oborů a nakonec po dalších třech měsících i drobní živnostníci.
