Česko potřebuje až čtyři nové spalovny – postaví je Japonci?

49 minut
Vzniknou v Česku až čtyři nové spalovny?
Zdroj: ČT24

Tři až čtyři velké spalovny bude podle ministerstva životního prostředí potřebovat Česko v příštích deseti letech kvůli plánované redukci skládkování. O investice v řádech miliard korun se už hlásí zájemci. V Česku se tento týden byly podívat třeba společnosti z Japonska.

Například v pražské malešické spalovně ročně shoří přes 300 tisíc tun komunálního odpadu. Jejím komínem z toho ale projde jen minimum. Až 90 procent získané energie se zužitkuje.

Místo slova spalovna proto v Malešicích používají výraz ZEVO, tedy zařízení pro energetické využití odpadu. Elektřinou a teplem zásobují šedesát tisíc obyvatel Prahy – což je zhruba tolik, kolik jich bydlí v blízkých čtvrtích Vršovice a Strašnice.

Japonci chtějí nejen dodat technologie, ale spalovny v Česku i přímo stavět

A právě do Malešic zamířili zástupci 19 velkých japonských firem, aby se seznámili s tím, jak odpadové hospodářství v Česku funguje.

Firmy – mezi kterými jsou i největší japonské korporace – se zajímají jednak o dodávky technologií pro nové spalovny, jednak přímo o jejich výstavbu. Třeba firma Hitachi Zosen teď jednu buduje u polské Poznaně.

„Myslím, že Česká republika potřebuje víc závodů na zpracování energie,“ konstatoval Kacuhisa Cudži, ředitel pro technologie ze společnosti Hitachi Zosen Inova.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tadaši Murakami, ředitel Japan External Trade Organization Praha dodal, že zatím jde jen o první krok, ale že už zorganizovali i setkání mezi japonskými společnostmi a místními dodavateli a podnikateli.

Manažer pro odpadové hospodářství ze společnosti EY ČR Michal Stieber potvrdil, že japonští investoři mají dostatek kapitálu, který se snaží investovat.

Skládkování se musí snížit na čtvrtinu

Česko musí podle plánu schváleného vládou do roku 2024 snížit skládkování komunálního odpadu zhruba na čtvrtinu. Naopak jeho energetické využití by mělo stoupnout víc než dvojnásobně. A stejným způsobem se má zvýšit i kapacita spaloven. Stavět je chce třeba Olomoucký nebo Zlínský kraj.

Komunální odpad
Zdroj: ČT24

Jaromír Manhart z ministerstva životního prostředí uvedl, že by v ideálním případě investoři mohli postavit tři nebo čtyři spalovny na využívání odpadu.

Nemusí ale jít jen o Japonce. O investice v této oblasti se zajímají i firmy z Jižní Koreje, Kanady a Spojených států. Uvažuje o nich i polostátní ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...