ČSA má novou kolektivní smlouvu, platí do konce příštího roku

ČSA má novou kolektivní smlouvu, která platí do konce příštího roku. Vedení ji podepsalo se všemi pěti odborovými organizacemi. Kolektivní vyjednávání v ČSA trvalo od loňského podzimu. V únoru, po vypršení platnosti staré kolektivní smlouvy, prosadilo vedení společnosti razantní snížení platů provozních zaměstnanců.

„Nové kolektivní smlouvy byly podepsány se mzdovým řádem, který byl odborovým organizacím prezentován v červnu letošního roku,“ uvedl mluvčí Daniel Šabík. Po ročních sporech přistoupili na návrh koaliční smlouvy i letušky a stevardi ČSA.

V kolektivní smlouvě s jejich odborovou organizací (OOPL) se upravila pravidla pro plánování služeb, uvedl Šabík. Podle informací místopředsedkyně OOPL Terezy Löffelmanové z minulého týdne bude podle nové dohody letošní snížení platů letušek kompenzováno jejich částečným zvýšením.

Základní mzda se tak zvýší téměř o čtyři tisíce korun proti dosavadnímu stavu.

Hlavní změnou v dohodě s posádkami letadel je podle ní bod, který letuškám zaručí minimálně 55 odlétaných a tedy i zaplacených letových hodin a zároveň i zvýšení taxy za odpracovanou letovou hodinu.

Plat běžných letušek by se tak podle odborů měl zvýšit o více než 13 procent a v případě vedoucích kabin o více než desetinu. Kromě toho obsahuje kolektivní smlouva dohodu o transparentnějším systému propouštění, kdy by měl zaměstnavatel více zohledňovat zájemce o dobrovolný odchod dohodou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hrubá mzda letušek se po únorovém snížení platů meziročně snížila o více než deset tisíc korun na 32 300 korun. Jde o průměrnou odměnu v období od února do července a je k ní ještě potřeba přičíst diety a kapesné ve výši devět tisíc korun, dodaly ČSA. Letušky a zprvu i piloti důrazně protestovali proti snížení mezd, které po vypršení původní dohody letos v únoru prosadilo vedení aerolinií. Kvůli sporům o výši platů chtěly koncem srpna letušky stávkovat, protest jim ale v předběžném opatření zakázal pražský městský soud.

Vedení firmy očekává letos poprvé po dlouhé době provozní zisk

ČSA loni snížily ztrátu na 631 milionů korun z předchozí téměř miliardy korun při 6,5procentním snížení tržeb na 9,5 miliardy korun. Letos vedení firmy očekává poprvé po dlouhé době provozní zisk i celkový kladný hospodářský výsledek. Za tři letošní čtvrtletí firma vydělala 374 milionů korun.

Stát v dopravci drží téměř 20 procent akcií, většinu mají korejská společnost Korean Air (44 procent) a soukromá letecká společnost Travel Service (34 procent), ve které výhledově získá necelých 50 procent čínská skupina CEFC. Zbylých 2,26 procenta v ČSA drží Česká pojišťovna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...