Nekončící tahanice mezi republikány a demokraty ohledně páteřního ropovodu Keystone XL z Kanady do Spojených států jsou u konce. Prezident Barack Obama oznámil, že ropovod vláda zamítla poté, co projekt odmítlo ministerstvo zahraničí kvůli tomu, že „neslouží národním zájmům“. Vláda toto rozhodnutí odkládala přes sedm let, od roku 2008 – tedy od doby, kdy jí ho kanadská společnost TransCanada předložila.
Obamova vláda řekla definitivní ne ropovodu Keystone
„Ministerstvo zahraničí rozhodlo, že ropovod Keystone XL by nesloužil národním zájmům Spojených států. Já s tímto rozhodnutím souhlasím,“ uvedl Obama. Projekt výstavby neměl podporu pouze u republikánů, ale pro byli i někteří demokraté. Obama se ale už od samého začátku stavěl proti a několikrát prohlásil, že bude zákon vetovat, což také v únoru udělal. Senátu se jeho veto už nepodařilo přehlasovat.
Současné rozhodnutí spojil americký prezident s nadcházející globální konferencí o klimatu v Paříži. Schválení projektu by prý „podkopalo vedoucí roli USA v boji proti změně klimatu“. Kanadskou ropu prezident označil za „špinavou“ a řekl, že její dovoz by energetickou bezpečnost USA neposílil.
Prostřednictvím potrubí Keystone XL mělo podle propočtů proudit z Kanady na Středozápad Spojených států přes 800 tisíc barelů ropy denně. V současné době se jižní část ropovodu na území USA směřující do rafinérií v Mexickém zálivu už staví a celý projekt by propojil kanadskou a americkou ropovodnou síť. Podle TransCanada by zvýšil energetickou bezpečnost USA a vytvořil tisíce pracovních míst.
Ropa do USA stejně poteče, ale méně bezpečně
Proti výstavbě se celých sedm let vyhraňovali ekologičtí aktivisté. Pro ně se stal Keystone symbolem boje proti emisím skleníkových plynů. Ochránci životního prostředí argumentovali tím, že těžba ropných písků v Kanadě je spojena s většími emisemi a s ohrožením globálního klimatu.
Na druhou stranu zastánci projektu, včetně členů kanadské vlády, proti tomu namítali, že Kanada bude do USA ropu vyvážet stejně. Bude to ale dělat po železnici, kde jsou mnohem častější úniky ropy, které bývají navíc spojeny s neštěstími.
Ropovod Keystone
Americké ministerstvo zahraničí ještě v loňském předběžném posudku odhadlo, že projekt vytvoří přímo kolem 10 tisíc míst a přinese investice ve výši 3,5 miliardy dolarů (88 miliard korun). Ty by přímo a nepřímo podpořily vznik dalších desítek tisíc pracovních příležitostí.
Agentura AP nicméně poukazuje na to, že současné rozhodnutí ještě nemusí Keystone tak úplně smést ze stolu. Zastánci ropovodu ho totiž velmi pravděpodobně napadnou u soudu a republikánský Kongres mají rozhodně na své straně. Otázkou také je, co bude s projektem, až v roce 2017 odejde Obama z prezidentského úřadu.
Republikán v Bílém domě by Keystone podpořil
Obamovo rozhodnutí ostatně ihned kritizovali republikánští kandidáti na prezidentský úřad. Bývalý guvernér Floridy Jeb Bush uvedl, že tento krok je „útok na americkou ekonomiku a pracovní místa“. Senátor Marco Rubio zase slíbil, že pokud v prezidentských volbách příští rok v listopadu vyhraje, ropovod schválí.
Společnost TransCanada v pondělí požádala vládu Spojených států, aby pozastavila její žádost o povolení. To ale Obamova vláda ve středu zamítla, podle agentury AP zřejmě proto, aby o ropovodu nemohl rozhodnout Obamův nástupce. TransCanada žádala podle analytiků o pozastavení procesu schvalování vedle politických důvodu také kvůli propadu cen ropy, který návratnost projektu snižuje.