Růst průmyslu se v září téměř zastavil. Výroba meziročně stoupla o 0,6 procenta po srpnových 6,3 procenta. Jde o nejpomalejší růst za deset měsíců. Na zářijovém vývoji se negativně odrazily odstávky výroby elektřiny. Tahounem průmyslu byla opět výroba aut, vyplývá z informací Českého statistického úřadu. Podle analytiků ale nejsou výsledky špatné.
Růst průmyslu se v září téměř zastavil, negativně se promítly odstávky výroby elektřiny
Průmysl se v září skoro zastavil (zdroj: ČT24)
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla v září klesla meziročně o 18,7 procenta a na celkové průmyslové produkci státu to ubralo 2,1 procentního bodu. První temelínský blok byl v září mimo provoz deset dní, druhý blok 11 dní. Souběžně stály oba bloky tři dny. Kvůli tomu a také kvůli poruše ve Chvaleticích musela Česká republika 15 hodin dovážet elektřinu ze zahraničí. Odstaveny byly v září také dva ze čtyř bloků dukovanské elektrárny.
Téměř neviditelný růst by podle analytika Petra Dufka mohl vyvolávat otázku, zda již tomuto našemu nejsilnějšímu odvětví náhodou nedochází dech. „Za mizerným růstem průmyslu v září ale stojí odstávky v energetice, a nikoliv oslabení poptávky po tuzemské průmyslové výrobě,“ říká.
Opravdu nejsme svědky něčeho dramatického... Naše prognóza se nemění a očekáváme slušný růst za celý rok mezi 4 až 5 procenty.
Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka ale připomněl, že částečně na toto zpomalení ukazoval vývoj předstihových indikátorů (vypovídají o budoucím vývoji ekonomiky), a slabší výsledky německého průmyslu. Stále také není dořešenou otázkou, jak se českého průmyslu dotkne aféra 'Dieselgate', nicméně obavy z dopadů zpomalení Číny na evropskou ekonomiku zeslábly. „Pro letošek nadále čekáme růst průmyslu o 5,8 procenta a pro příští rok zpomalení tempa pod pět procent. Pro korunu není zpomalení průmyslu dobrá zpráva, nicméně reakce trhu by měla být slabá,“ odhadl.
Tahounem zůstávají auta
Růst českého průmyslu tak nadále táhla automobilová výroba, která v září vzrostla o 9,8 procenta. Dařilo se také výrobě plastů, která se zvýšila o 8,2 procenta, a kovovýrobě (5,8 procenta). Nedařilo se naopak chemické výrobě, která klesla o 18,7 procenta.
Dlouhý: Neděje se nic dramatického. Růst vydrží, ale nebude tak vysoký (zdroj: ČT24)
Průmyslovým podnikům v září meziročně klesly tržby o procento. Mohou za to o 5,1 procenta nižší tržby na domácím trhu, v zahraničí tržby naopak o 2,3 procenta stouply. Také nové zakázky se českým podnikům daří získávat spíše v cizině než v tuzemsku. Za hranicemi jim zakázky v září vzrostly o 5,5 procenta, zatímco v Česku klesly o 7,5 procenta.
V září také zpomalil růst stavební produkce. „Stavební výroba rostla v září letos zatím nejpomalejším tempem. Po jistém vzepětí v první polovině roku, a zejména v jeho druhém čtvrtletí, se do pozemního stavitelství dostavila bezkrevnost,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
Stavebnictví meziročně stouplo o 2,4 procenta po srpnovém růstu o 4,7 procenta. Táhly ho inženýrské stavby, které nahradily výpadek v pozemním stavitelství. Stavebních povolení ale přibylo a začalo se stavět i bylo dokončeno více bytů než před rokem. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 23,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 tak vzrostla o patnáct procent.
Objem veřejných zakázek v minulém roce vzrostl o 19,6 procenta a letos se dokonce ještě navýší. Obavy naopak budí prudce klesající objem zahajovaných výběrových řízení na stavební zakázky, tedy hypotetický zásobník práce pro firmy na příští rok. Ten ke konci září klesl meziročně zhruba o třetinu.
Hodnota exportu v září rostla, dynamika se však vytrácí
Na zářijové výsledky zahraničního obchodu negativně působilo především meziroční prohloubení deficitu chemických výrobků o 2,7 miliardy a zhoršení bilance surovin o 1,8 miliardy korun. Naopak příznivý vliv mělo snížení schodku bilance minerálních paliv o 4,1 miliardy korun a růst přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky o 0,9 miliardy.
Celková bilance zahraničního obchodu České republiky tak skončila v září v plusu 19 miliard korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to však bylo o 0,1 miliardy méně.
Hodnota exportu z České republiky se v září meziročně zvýšila o 1,6 procenta na 294 miliard korun. Dovoz rostl o 1,8 procenta na 275 miliard. Saldo obchodu s členskými zeměmi Evropské unie skončilo přebytkem 57,7 miliardy korun. Schodek obchodu se státy mimo Unii dosáhl 37,2 miliardy korun.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek však upozornil na to, že v obchodní bilanci Česka se vytrácí dynamika na obou stranách. Růst vývozu o 1,6 procenta je nejpomalejší růst za posledních 27 měsíců. V reálném vyjádření se bilance zahraničního obchodu meziročně opět zhoršila a je podle něj evidentní, že i ve třetím čtvrtletí bude příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP negativní.
Export
Třetina zářijového exportu českých firem směřovala do Německa. Na druhém místě bylo s devíti procenty Slovensko a na třetím skončilo s podílem 5,8 procenta Polsko. Také žebříčku největších dovozců do Česka dominovalo Německo s podílem 27,1 procenta. Druhé místo patřilo s hodnotou 8,2 procenta Polsku a třetí bylo Slovensko. Zpod Tater pocházelo 5,3 procenta českého importu.
Od začátku roku do konce září dosáhl přebytek obchodní bilance 127,1 miliardy. V meziročním srovnání to představuje pokles o dvě miliardy korun. Export za prvních devět měsíců meziročně vzrostl o 6,2 procenta a dovoz o 6,6 procenta.