Sněmovna by mohla schvalovat vyšší sazby odvodů z hazardu už příští pátek. Poslanci navrhli při druhém čtení jiné změny sazeb, mohly by být tři. Hazardní legislativa ale zatím předpokládá sazby odvodů z hazardu 23 a 28 procent podle druhu her. Sněmovna zároveň propustila do třetího čtení novelu zákona o významné tržní síle, která má zlepšit opatření na ochranu dodavatelů proti praktikám řetězců. V úvodním kole poslanci projednali také úpravy rozpočtových pravidel a předlohu, která zvýší daňové odpočty na druhé a další dítě.
Sněmovna navrhla jiné sazby odvodů z hazardu
Sněmovna navrhla jiné sazby odvodů z hazardu (zdroj: ČT24)
Opoziční ODS navrhla tři sazby - 21 procent pro loterie, 22 procent pro kurzové sázky a 30 procent pro hrací automaty. Pevnou část dílčího základu odvodu 55 korun by podle tohoto návrhu Zbyňka Stanjury (ODS) nahradil téměř dvojnásobný takzvaný minimální dílčí odvod. Karel Fiedler z opozičního Úsvitu chce také tři sazby 21, 22 a 28 procent.
Fiedler také navrhl uzákonit od dubna i výslovný zákaz takzvaných kvízomatů a zdvojnásobit možný postih za nelegální provozování loterií a her až na 20 milionů korun. Poslankyně za TOP 09 Věra Kovářová (STAN) žádá úpravu, podle níž by kvízomaty podobně jako další druhy hazardu mohly regulovat obce. Zpravodaj Jan Volný (ANO) soudí, že úpravy ohledně kvízomatů by podléhaly schválení Evropské komise.
Vrzáň: Domníváme se, že daň by měla být jednotná (zdroj: ČT24)
Debata se stočila i k poměru odvodů mezi stát a obce
Předloha mimo jiné mění rozdělení odvodů z automatů mezi stát a obce. Stát by měl nově dostávat 40 procent místo 20 procent, obce 60 procent místo 80 procent. Obcím by se ale podle důvodové zprávy příjmy z hazardu snížit neměly, stát by naopak měl inkasovat asi dvě miliardy korun navíc. Poslanci ale budou za týden hlasovat i o pozměňovacím návrhu předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD), podle kterého by obcím připadlo z odvodů 63 procent a státu 47 procent. Jiné poměry navrhl v několika variantách i Stanjura.
Vládní novela v podstatě kopíruje jednu z navrhovaných úprav poslanecké předlohy Volného, jejíž projednání zablokoval ve sněmovně obstrukcemi místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Koalice na jeho požadavek přistoupila a do sněmovny poslala vládní návrh novely. Kalousek to nyní ocenil. Vláda podle něho šla proti původnímu Volného návrhu cestou zásadní koncepční změny, odstupňované sazby jsou podle něho akceptovatelné. Koalice počítá s tím, že regulaci a zdanění hazardu od přespříštího roku ještě změní soubor zcela nových vládních návrhů.
Zbyněk Stanjura a Jan Volný hosty Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)
Zástupci loterijního a herního průmyslu varují před tím, že nové sazby povedou k rozmachu černého trhu a masivnímu propouštění lidí zaměstnaných v oboru. Podle ředitele Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů Petra Vrzáně by sektorová daň, uvalená na tento segment trhu, měla být jednotná. „Jinak to bude svádět k tomu, že některé hry budou přeřazovány do jiných sazeb a to povede ke spekulacím,“ říká.
Kritika zároveň zní i od protihazardních aktivistů, novela podle nich není dostatečná. Neřeší podle nich skutečnou regulaci hazardu, ale snaží se z patologických hráčů vytáhnout co nejvíce peněz.
Rodina
Sněmovna podpořila vyšší daňové zvýhodnění na další dítě
Sněmovna v prvním kole také podpořila vyšší daňové zvýhodnění na další dítě. Měsíčně se má příští rok u druhého dítěte zvýšit o sto korun, u dalších pak o tři sta. Podpořila také novelu zákona o rozpočtových pravidlech. Shodla se tak na tom, že zdravotní pojišťovny, jejich svazy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) možná budou muset převést účty do České národní banky (ČNB).
Podřízením dalších účtů státní pokladně chce vláda zejména zmírnit růst státního dluhu. Předloha, kterou posoudí rozpočtový a zdravotnický výbor, by taky umožnila ministerstvu financí přijímat úvěry od mezinárodních finančních institucí bez potřeby samostatného zákona. Instituce by měly všechny peníze převést do ČNB do devíti měsíců po nabytí účinnosti zákona, která se předpokládá koncem října příštího roku. Mělo by se to týkat i státních příspěvkových organizací, které původně měly převést peníze do centrální banky do konce roku 2017.
Novela rozšiřuje zároveň okruh peněz, které musí mít v rámci státní pokladny kraje, obce, jejich dobrovolné svazky, regionální rady, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Ministerstvo financí by navíc získalo oprávnění dostávat údaje o stavu a pohybech na všech účtech pod státní pokladnou přímo od ČNB a rozšířila by se jeho pravomoc poskytovat zápůjčky a úvěry majitelům těchto účtů.