Brno a Mnichov spojí letecká linka. Podobné ale dlouho nevydržely

Překonat vzdálenost mezi Brnem a Mnichovem bude možné za pouhou hodinu. Letiště Brno-Tuřany totiž nabídne od 16. listopadu novou pravidelnou linku. Cestujícím z jižní Moravy by měla usnadnit přestup na spoje mířící do světa. Nyní se lidé mohou dostat pravidelným letem jen do dvou destinací: do Londýna a nizozemského Eindhovenu. Z Brna se v minulosti létalo i na další místa, například do Moskvy, italského Bergama či chorvatského Zadaru. Pravidelná spojení se ale firmám nevyplatila, po čase byla proto většina z nich zrušena.

Šest dnů v týdnu kromě soboty, doba letu 65 minut. Tak bude už za dva týdny vypadat cestování mezi Brnem a Mnichovem. Letiště Brno-Tuřany se po osmi letech dočkalo návratu této pravidelné linky. „Novou linku vnímáme jako významný mezník pro brněnské letiště. Mnichov je nejlepším uzlem, jaký jsme mohli získat,“ uvedl předseda představenstva společnosti Letiště Brno Jiří Filip.

Letů do Mnichova mohou podle vedení letiště využívat nejen podnikatelé, ale i běžní cestující mířící do světa. Mnichovské letiště totiž nabízí přestup na zhruba dvě stovky dalších linek.

Přispěje kraj i město

Na spojení se dohodlo Letiště Brno ve spolupráci s Jihomoravským krajem a leteckým dopravcem bmi regional, který je partnerem společnosti Lufthansa. Linka do Mnichova není pro Brno nová, začala fungovat už v listopadu 2005, skončila však zhruba po roce a půl jako prodělečná.

Nyní bude na provoz leteckého spojení přispívat město i kraj. Pro linku a obecně letecké spojení s Brnem mají už v rozpočtu na příští rok vyčleněnou finanční podporu. Brno je ochotné dát až 15 milionů korun, kraj 30 milionů, záleží na tom, jaké částky odhlasují zastupitelé.

2 minuty
Bez komentáře: Představení letadla pro linku Brno - Mnichov
Zdroj: ČT24

Linku do Mnichova by ročně mohlo využít až čtyřicet tisíc cestujících. Trasu bude obsluhovat stroj s kapacitou do 50 míst. Cena jednosměrné letenky bude začínat na 2150 korunách.

Společnost BMI Regional zajišťuje dopravu 18 letouny do 22 míst v 11 evropských zemích. Létá například do Osla, Bruselu, Rotterdamu, Paříže či Milána. Vlastní dva typy letadel, která mají 37 a 49 míst.

Příliš velké ambice?

Slavnostní představení nové linky a velká očekávání už brněnské letiště v minulosti zažilo mnohokrát. Většina linek ale po čase skončila, firmám se nevyplatily. To byl i případ leteckého spojení do chorvatského Zadaru. Létalo se od června 2010, letadlo s kapacitou 32 osob přepravovalo cestující třikrát týdně. Zpáteční letenka včetně všech poplatků vyšla na zhruba šest tisíc korun.

Už na jaře 2011, tedy po necelém roce, ale provozovatel oznámil, že linku ruší. „Z čistě ekonomického hlediska byla spíše prodělečná,“ komentovala tehdy mluvčí společnosti Job Air Central Connect Airlines Hana Georgiánová.

Podobně dopadly i spoje do Milána, Říma, španělského Alicante a aktuálně je pozastavená i linka na moskevské letiště Vnukovo. „Stále se jedná i o dalších destinacích, z výzkumů, které provádíme, vyplývají jako nejžádanější destinace Řím, Milán, Paříž, Barcelona či další destinace na britských ostrovech,“ řekl předseda představenstva Letiště Brno Jiří Filip.

Brněnské letiště je druhé největší v republice. Využívají ho především pasažéři charterových letů na dovolené, v létě letiště odbaví až šestkrát tolik cestujících než v zimě. Loni letištěm v Brně prošlo více než 480 tisíc cestujících.

  •  2012 – 534 968 cestujících, 29 885 pohybů letadel
  • 2013 – 463 023 cestujících, 27 803 pohybů letadel
  • 2014 – 486 134 cestujících, 32 216 pohybů letadel

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...