Vláda našla shodu na zdanění hazardu, posledním zádrhelem byly hrací automaty

Vláda se nakonec shodla na návrhu ministra financí Andreje Babiše, aby se za každý hrací automat vybíralo osmdesát korun za den. Vláda tak našla shodu na novele zákona o zdanění hazardu, kterou původně měla sněmovna projednávat jako poslanecký návrh. Novelu tam teď chce projednat ve zrychleném řízení. Podle Miroslava Kalouska (TOP 09) se už vláda nemusí obávat, že by byla věc blokována.

Ještě během schůze kabinetu to vypadalo, že jednání budou komplikovaná, protože lidovci ráno na zasedání předsednictva prosazovali nižší poplatek ve výši 75 korun, zatímco sociální demokracie požadovala až 110 korun. Nyní se platí 55 korun a nově to má být o dvacet pět korun víc. Ministerstvo financí vládu ujistilo, že schválený poplatek nezasáhne významně očekávaný příjem státního rozpočtu v příštím roce. Podle propočtu půjde nanejvýš o patnáct milionů.

Novela má od příštího roku rovněž zakotvit dvě daňové sazby - 23 procent a 28 procent, přičemž sazby jsou stanoveny v závislosti na druhu hazardu. První směřuje na loterijní a kurzové sázky, vyšší se bude týkat automatů. Podle provozovatelů ale nemá logiku, aby stejná hra byla jinak zdaněna u stolu s krupiérem a jinak ve formě automatu. Novela ale vychází z toho, že hra u automatu není pod kontrolou a člověk u ní snadno prohraje i sociální dávky.

Vládní návrh se má projednat zrychleně

Vládní dokument v podstatě kopíruje jednu z navrhovaných úprav poslanecké předlohy Jana Volného (ANO), jejíž projednání zablokoval ve sněmovně obstrukcemi místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Koalice se kvůli tomu dohodla, že v souladu s Kalouskovým požadavkem předloží v dolní komoře změnu ve formě vládní normy. Předlohu by mohla sněmovna podle Babiše projednat zrychleně, aby byla účinná od ledna.

„Doufám, že se rozhodnutím vlády odblokuje projednání této novely na půdě sněmovny,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Máme to v rozpočtu, a proto potřebujeme, aby to sněmovna schválila,“ dodal ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Aby mohla změna platit od 1. ledna, musí sněmovnou projít ve zrychleném režimu. „Vláda tím, že přistoupila na to, že má dodržovat pravidla, tak se nemusí obávat, že bychom to blokovali,“ uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09). Odmítá ale možnost, že by novela byla přijata už v prvním čtení.

Pravice chce totiž alespoň pár dnů o zákonu diskutovat ve výborech a mít možnost podávat pozměňovací návrhy. „Doufám, že by se vláda takové arogance nedopustila,“ dodal Kalousek. Podle Volného je předjednané, že schválí zkrácení o několik dnů. 

Kasino v karlovarském Grandhotelu Pupp
Zdroj: Petr Eret/ČTK

Další změny na dohled

I tak to nebude definitivní konec s legislativní úpravou hazardu v Česku. „Je to provizorní řešení, než se podaří v parlamentu schválit novou koncepční změnu,“ zmiňuje Sobotka. Ve sněmovně tak už leží soubor zcela nových vládních návrhů o regulaci a zdanění hazardu, které mají být účinné od přespříštího roku. Předpokládají tři daňové sazby - 25, 30 a 35 procent. Na další normy vyčkávají i zástupci měst a obcí. Mají totiž kromě zdanění řešit i jasná pravidla, kde herny mohou a nemohou být.

Samosprávy žádají takzvanou regulaci shora, která by se týkala i kvízomatů. Podle platných zákonů teď počty automatů regulují obce vyhláškami. Na základě takových zákazů ministerstvo financí jednotlivá povolení k provozu ruší. Plošný zákaz hazardu platí  zhruba ve dvě stě padesáti obcích a městech. Provozovatelé ale mají způsoby, jak se tomu vyhnout. „Výherní hrací přístroje nebo videoterminály jsou nahrazovány kvízomaty, ze kterých obec nemá už vůbec žádný prospěch,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Když to jedna obec schválí, posune se byznys o pár set metrů dál.
František Lukl
předseda Svazu měst a obcí ČR

Loni Češi prosázeli 138,1 miliardy korun. Nejvíce peněz, 42,5 procenta z celkové prosázené částky, vhodili do interaktivních videoloterijních terminálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 6 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 6 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 20 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 22 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 22 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...