Vláda našla shodu na zdanění hazardu, posledním zádrhelem byly hrací automaty

Vláda se nakonec shodla na návrhu ministra financí Andreje Babiše, aby se za každý hrací automat vybíralo osmdesát korun za den. Vláda tak našla shodu na novele zákona o zdanění hazardu, kterou původně měla sněmovna projednávat jako poslanecký návrh. Novelu tam teď chce projednat ve zrychleném řízení. Podle Miroslava Kalouska (TOP 09) se už vláda nemusí obávat, že by byla věc blokována.

Ještě během schůze kabinetu to vypadalo, že jednání budou komplikovaná, protože lidovci ráno na zasedání předsednictva prosazovali nižší poplatek ve výši 75 korun, zatímco sociální demokracie požadovala až 110 korun. Nyní se platí 55 korun a nově to má být o dvacet pět korun víc. Ministerstvo financí vládu ujistilo, že schválený poplatek nezasáhne významně očekávaný příjem státního rozpočtu v příštím roce. Podle propočtu půjde nanejvýš o patnáct milionů.

Novela má od příštího roku rovněž zakotvit dvě daňové sazby - 23 procent a 28 procent, přičemž sazby jsou stanoveny v závislosti na druhu hazardu. První směřuje na loterijní a kurzové sázky, vyšší se bude týkat automatů. Podle provozovatelů ale nemá logiku, aby stejná hra byla jinak zdaněna u stolu s krupiérem a jinak ve formě automatu. Novela ale vychází z toho, že hra u automatu není pod kontrolou a člověk u ní snadno prohraje i sociální dávky.

Vládní návrh se má projednat zrychleně

Vládní dokument v podstatě kopíruje jednu z navrhovaných úprav poslanecké předlohy Jana Volného (ANO), jejíž projednání zablokoval ve sněmovně obstrukcemi místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Koalice se kvůli tomu dohodla, že v souladu s Kalouskovým požadavkem předloží v dolní komoře změnu ve formě vládní normy. Předlohu by mohla sněmovna podle Babiše projednat zrychleně, aby byla účinná od ledna.

„Doufám, že se rozhodnutím vlády odblokuje projednání této novely na půdě sněmovny,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Máme to v rozpočtu, a proto potřebujeme, aby to sněmovna schválila,“ dodal ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Aby mohla změna platit od 1. ledna, musí sněmovnou projít ve zrychleném režimu. „Vláda tím, že přistoupila na to, že má dodržovat pravidla, tak se nemusí obávat, že bychom to blokovali,“ uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09). Odmítá ale možnost, že by novela byla přijata už v prvním čtení.

Pravice chce totiž alespoň pár dnů o zákonu diskutovat ve výborech a mít možnost podávat pozměňovací návrhy. „Doufám, že by se vláda takové arogance nedopustila,“ dodal Kalousek. Podle Volného je předjednané, že schválí zkrácení o několik dnů. 

Kasino v karlovarském Grandhotelu Pupp
Zdroj: Petr Eret/ČTK

Další změny na dohled

I tak to nebude definitivní konec s legislativní úpravou hazardu v Česku. „Je to provizorní řešení, než se podaří v parlamentu schválit novou koncepční změnu,“ zmiňuje Sobotka. Ve sněmovně tak už leží soubor zcela nových vládních návrhů o regulaci a zdanění hazardu, které mají být účinné od přespříštího roku. Předpokládají tři daňové sazby - 25, 30 a 35 procent. Na další normy vyčkávají i zástupci měst a obcí. Mají totiž kromě zdanění řešit i jasná pravidla, kde herny mohou a nemohou být.

Samosprávy žádají takzvanou regulaci shora, která by se týkala i kvízomatů. Podle platných zákonů teď počty automatů regulují obce vyhláškami. Na základě takových zákazů ministerstvo financí jednotlivá povolení k provozu ruší. Plošný zákaz hazardu platí  zhruba ve dvě stě padesáti obcích a městech. Provozovatelé ale mají způsoby, jak se tomu vyhnout. „Výherní hrací přístroje nebo videoterminály jsou nahrazovány kvízomaty, ze kterých obec nemá už vůbec žádný prospěch,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Když to jedna obec schválí, posune se byznys o pár set metrů dál.
František Lukl
předseda Svazu měst a obcí ČR

Loni Češi prosázeli 138,1 miliardy korun. Nejvíce peněz, 42,5 procenta z celkové prosázené částky, vhodili do interaktivních videoloterijních terminálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
před 11 hhodinami

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
před 17 hhodinami

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
17. 7. 2025
Načítání...