Vláda schválila návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Na Twitteru o tom informovala mistryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Šlechtová před zasedáním kabinetu uvedla, že úřad vypořádal většinu výtek, které vznesly jiné resorty. Ministerstvo tak slibuje, že zákon poskytne zadavatelům větší pravomoci, ovšem při větší transparentnosti a snížené byrokracii.
Zákon o veřejných zakázkách kabinet projednával už na minulé schůzi vlády. Z čtrnácti set připomínek zbylo zhruba třicet, z nichž většinu ministerstvo do pondělního zasedání vlády vypořádalo. Šlechtová před začátkem jednání uvedla, že zbývají pouze čtyři rozpory.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) původně návrh například neřešil přístup zahraničních firem s nejasnou majetkovou strukturou k veřejným zakázkám, což odporuje koaliční smlouvě. Po schválení zákona ale uvedl, že i zahraniční firmy budou muset prokazovat v případě zájmu o veřejné peníze svou strukturu.
Zákon, který chce ministerstvo přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních, musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Do té doby musí Česko převést evropské směrnice do národní legislativy. Zároveň by měl být zrušen dosavadní zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon, související právní předpisy pak čekají úpravy.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že jde o jeden z nejdůležitějších návrhů v rámci mandátu této vlády. Koalice je proto připravena se zasadit o to, aby hladce prošel schvalovacím procesem v parlamentu. Šlechtová věří, že díky tomu, že se na přípravě normy podíleli také poslanci a senátoři opozičních politických stran, nebude se schválením problém. V případě potřeby by ale mohli svolat i mimořádnou schůzi.
Hospodářská komora: Zákon má být kvalitní, ne aby se jenom stihl do dubna
Návrh zákona kritizovala Hospodářská komora. „Apelujeme na vládu České republiky, aby tento stěžejní zákon, představující v roce 2014 sumu 600 miliard Kč, nepodpořila v této verzi jen za účelem platnosti od 18. dubna 2016, ale aby se zaměřila na to, aby zákon byl kvalitní," uvedla Hospodářská komora.
Výkonná ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která se veřejnými zakázkami zabývá, se pak obává, že se na nová pravidla nestihne nikdo připravit. „Kdyby předkladatelé zákona netrávili tolik času se změnami již zažité terminologie, mohli mít daleko více času na přípravu zásadních ustanovení zákona i navazujících předpisů. Zákon se nyní řeší na poslední chvíli. I pokud se stihne schválit do konce roku, úředníci ani firmy se do dubna nestihnou nová pravidla naučit,“ varuje Koláčková.
Cena už nebude jediným kritériem pro získání zakázky
„Je v mnoha věcech striktnější vůči transparentnosti zadávání veřejných zakázek,“ uvedla Šlechtová, „zároveň dává více odpovědnosti, ale také příležitosti zadavatelům.“
Nová norma, která určuje podmínky zadávacího řízení, například zakazuje uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Ministerstvo pro místní rozvoj chce také u některých typů tendrů zakázat vybírání vítěze pouze podle nejnižší ceny, respektive zavádí více povinných hodnoticích kritérií. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení. Zadavatel by také mohl vyloučit uchazeče, který se dříve neosvědčil.
Vláda nakonec ze zákona vyškrtla možnost navýšení limitů pro takzvané vícepráce ze současných 30 na 50 procent původní ceny. Dodatečné práce tak stále nebudou moci přesáhnout 30 procent z ceny zakázky. Kabinet také podle ministryně rozhodl, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude nadále rozhodovat i o projektech spolufinancovaných z peněz EU.
