Finsko zvažuje, že se nepřipojí k programu na záchranu Řecka

Finsko se nechce připojit ke třetímu záchrannému programu pro Řecko. Během kongresu euroskeptické Strany Finů to oznámil její předseda a ministr zahraničí Timo Soini. Je přesvědčen, že nový záchranný program pozici Řecka nezmění. V dlouhodobém výhledu finský ministr očekává, že Řecko nakonec vystoupí z eurozóny. Podle politologa univerzity v Turku ale nemusí být Soiniho prohlášení stanoviskem vlády, ale spíše tahem ve vnitrostranickém boji.

Vláda má v této věci velmi přísnou politiku. Nebudeme akceptovat rostoucí finanční závazky Finska, ani seškrtání dluhů Řecka.
Timo Soini
Finský ministr zahraničí

Řecko má v rámci třetího záchranného balíčku dostat desítky miliard eur. Za to slíbilo, že provede reformy a sníží výdaje. Timo Soini je však přesvědčen, že  nové opatření nic nezmění a řecká krize nejpravděpodobněji skončí vystoupením země z eurozóny. „V dlouhodobém pohledu je grexit nejpravděpodobnějším scénářem,“ uvedl ministr zahraničí. Finsko by se proto podle něj k novému záchrannému programu nemuselo připojit. „Jistě že můžeme zůstat mimo (záchranný balíček),“ řekl Soini.

Proti záchrannému programu v podobě, ve které by měl existovat, vystoupilo Finsko již na červencovém jednání ministrů financí eurozóny. Přišlo s návrhem, aby Řecko dočasně vystoupilo z eurozóny. Nakonec ale i finský ministr podpořil přípravu nového záchranného balíčku. Podle finského ministra zahraničí připadá nyní v úvahu dohoda, podle které by záchranný program bylo možné využívat pouze v rámci jeho současných parametrů.

Postoj státu, nebo prázdné gesto?

Politolog z univerzity v Turku Erkka Railo naznačil, že prohlášení ministra zahraničí a předsedy Strany Finů může být spíše deklarací dovnitř strany než skutečnou předzvěstí přitvrzení postoje státu vůči Řecku. Dosavadní kompromisy ve vládě totiž podle něj snížily podporu strany u jejích voličů. Strana má za sebou volební kongres, kde Timo Soini obhájil předsednické křeslo, jedním z jeho místopředsedů se však nově stal ostrý kritik Evropské unie Sebastian Tynkynnen. Ten dokonce vyzval Finsko k „návratu k nezávislé měnové politice“.

Zdroj agentury Reuters obeznámený s páteční telefonickou konferencí činitelů na úrovni náměstků ministrů financí zemí Evropské unie agentuře Reuters řekl, že Řecko je na cestě k tomu, aby návrh dohody s mezinárodními věřiteli o novém záchranném programu dokončilo do úterý. První část peněz z programu by tak Atény mohly získat do 20. srpna, kdy musejí splatit zhruba 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB).

Timo Soini je znám jako kritik záchranných opatření, jimiž v době krize Evropská unie pomáhala zemím na pokraji bankrotu. Po jarních volbách je jeho Strana Finů druhou nejsilnější partají v zemi a spolu se dvěma dalšími stranami se zapojila do vlády premiéra Juhy Sipily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...