„Česká republika se pode mnou stala lídrem v boji proti podvodům ve výběru daní v Evropské unii,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš, podle něhož má Česká republika rovněž jedno z nejnižších zadlužení z vyspělých evropských zemí. Proti daňovým únikům bojuje Babiš například zavedením povinného hlášení, tedy elektronickou kontrolou DPH na vstupu a na výstupu, která bude fungovat od roku 2016. Lepšímu výběru daní přispěje podle Babiše rovněž elektronická evidence tržeb. „Není možné, aby poctivý podnikatel platil daně a jeho konkurent je neplatil, potom má totiž konkurenční výhodu,“ upozornil ministr financí.
Babiš: Výběr daní zefektivňujeme, NKÚ tomu nerozumí
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ale zavedení elektronické evidence tržeb nemusí být efektivní. „Mě mrzí, že NKÚ se vyjadřuje k věcem, kterým nerozumí. Nechť kontroluje, ale nevyjadřuje se k věcem, kterým nerozumí,“ myslí si Babiš, podle něhož je NKÚ zpolitizovaný. „Bohužel jsou tam politici dosazení nějakými politickými stranami,“ řekl ministr financí.
To, že výběr daní není třeba měnit, dokazuje podle Babiše fakt, že v loňském roce česká vláda vybrala o 30 miliard více než v roce 2013. Problém podle ministra financí již není ani u výběru daně z tabáku. „Spotřební daně z tabáku i DPH vybereme více,“ řekl Babiš, podle něhož Česká republika letos vybere minimálně o 20 miliard více než v minulém roce.
Příjmy z daní, sociálního a zdravotního pojištění stouply v pololetí meziročně o téměř devět miliard korun na 710,3 miliardy korun. Za růstem je především zvýšení příjmů u sociálního a zdravotního pojištění nebo u daně z příjmu právnických osob. Právě u korporátní daně se nejvíc projevuje ekonomické oživení – firmám rostou zisky, a tak odvádějí do státní kasy víc.
GALERIE
videogallery_548817
Celkové příjmy z daní ovšem meziročně klesly o 3,4 miliardy korun na 388,1 miliardy korun. Propad zaznamenaly například spotřební daně nebo DPH. Hlavní ekonom Deloitte David Marek očekává, že inkaso DPH se vrátí k očekávaným hodnotám až ve druhé polovině roku.
Vláda by podle něj neměla spoléhat jen na lepší hospodářskou situaci – důležité je výběr daní zefektivnit. „Pokud bychom dokázali snížit daňové úniky, potom by možná ani nebylo potřeba škrtat ve výdajích nebo zvyšovat některé daně. A zjistili bychom, že se dá téměř vyrovnat státní rozpočet, aniž bychom do něj dramaticky zasahovali,“ je přesvědčen Marek. „Jenom na DPH je to kolem 60 až 70 miliard korun ročně, které by se vybrat měly, ale nevyberou,“ odhaduje ekonom. Pro srovnání – deficit rozpočtu na příští rok má podle aktuálního plánu činit 70 miliard korun.