Přístav Mariel má vzkřísit hospodářství komunistické Kuby

Mariel – V obřím kubánském přístavu Mariel západně od Havany se začíná realizovat plán přilákání zahraničních investic, které mají nastartovat ekonomiku někdejší „Perly Karibiku“. Zahraniční společnosti zde do Zvláštní hospodářské rozvojové zóny investovaly už více než miliardu korun. Na ostrově se střídají delagace firem z celého světa. Mnozí podnikatelé se však aktivit v zemi, kde je veškerá moc koncentrovaná v rukou komunistické strany, obávají.

Mariel se nachází zhruba 50 kilometrů západně od kubánského hlavního města Havany. První část přístavu a plánované rozvojové zóny zabírá plochu 4500 hektarů na břehu zálivu, který byl vybagrován do hloubky 18 metrů, aby do něj mohly i lodě s hlubokým ponorem.   

Rok a půl po zahájení provozu přístavu získalo povolení k zahájení činnosti v zóně pouze sedm společností, pět zahraničních a dvě domácí. Z toho šest z nich získalo dobrozdání od začátku letošního roku. Úředníci proto tvrdí, že věci se začínají dávat do pohybu. „Schválili jsme téměř jednu firmu měsíčně. Tempo je takové, jaké jsme od počátku chtěli,“ s uspokojením říká o posledním pololetí ředitelka Zvláštní rozvojové zóny v Marielu Ana Teresa Igarzaová.

Igarzaová odmítla upřesnit, jaké společnosti zatím do Marielu přišly. Pouze uvedla, že mezi zahraničními firmami jsou dvě z Mexika, dvě z Belgie a jedna ze Španělska. Jejich celkové investice zatím čítají 50 milionů dolarů, tedy asi 1,2 miliardy korun. Očekává se, že svůj provoz zahájí v první polovině příštího roku.

V současnosti je v Marielu zaměstnáno 328 lidí. Oficiální odhady ovšem počítají s tím, že rozvojová zóna nakonec vytvoří 70.000 pracovních míst, například ve zpracovatelském a biotechnologickém sektoru. Úředníci také mluví o plánu, podle nějž by se přístav mohl stát překladištěm.

Obavy investorů

Někteří investoři jsou k marielskému projektu skeptičtí. Připomínají revoluční události z konce 50. let minulého století, kdy Kuba znárodnila veškerý majetek, nebo nedávné konfiskace majetku zahraničních firem obviněných z údajné korupce, které vedlo dokonce k uvěznění několika podnikatelů. Kritizují také zakořeněnou byrokracii či požadavek komunistického režimu, že místní zaměstnance bude vyplácet státní zaměstnanecká agentura. Mnozí proto čekají, až pravidla zóny, která nabízí například daňové úlevy, otestují průkopníci. Kubánské autority horlivě ubezpečují, že v případě jakýchkoliv sporů bude spravedlnost zaručena nezávislým rozhodčím soudem.

Předehnat USA! Evropa o byznys na Kubě stojí

Zhruba před měsícem na Kubu zamířila delegace 75 španělských firem v čele s tamním ministrem průmyslu, energetiky a turismu Jose Manuelem Soriou. Na ostrově je ale nečekali pouze kubánští partneři, ale i konkurenční mise z Itálie, která měla dvojnásobnou početní přesilu. Právě v přístavu Mariel mají Italové předjednáno už 14 kontraktů.

Španělé a Italové se přitom jen náhodou nepotkali se stovkou německých podnikatelů a ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Ti naplánovanou cestu odložili kvůli komplikacím v jednáních s Íránem a Řeckem. Vedle toho ale už havanskou cestu absolvovaly podobné výpravy z Francie, Británie a Nizozemska.

Cíl evropských byznysmenů je jasný: předběhnout při vyjednávání investičních příležitostí na dosud volném trhu americké firmy, kterým v podnikání na Kubě brání hospodářské embargo uvalené Washingtonem v roce 1962. Po otevření kubánské ambasády ve Spojených státech by zrušení embarga bylo cestou k normalizaci nejen politických, ale i hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi. Prezident Barack Obama již sice zmírnil některá omezení, která jsou v jeho gesci, úplné zrušení embarga je ale pravomocí amerického Kongresu.

To není návrat v čase, to je Kuba
Zdroj: ČT24/Alžběta Vejvodová

Kuba made in Czechoslovakia

V době komunistického režimu udržovalo Československo s Kubou intenzivní obchodní vztahy, kdy na ostrově stavělo elektrárny a vyváželo motorky i auta. Ty se po sametové revoluci zpřetrhaly, což byla podle hispanisty z Metropolitní univerzity Praha Traiana Urbana velká chyba. „Československé firmy měly velmi dobrou pozici, protože Československo bylo druhým největším obchodním partnerem hned po Sovětském svazu. A nyní to bude stát daleko větší úsilí tyto vztahy obnovit,“ míní hispanista. Ne všechny vazby se ale přerušily. Například Jawa dodá na ostrov každý rok až tisíc motorek. Další firmy zase dovážejí náhradní díly do elektráren, které byly postaveny za dob socialismu. Řadu podnikatelů nicméně odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Na Kubě například stále plně nefunguje internet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
14. 7. 2025

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
14. 7. 2025

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
14. 7. 2025
Načítání...