Po půlstoletí vlaje ve Washingtonu znovu kubánská vlajka

Washington – Před budovou amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu byla vztyčena kubánská vlajka, která se v areálu úřadu připojila k desítkám vlajek ostatních států, jež s USA udržují diplomatické styky. Později kubánská vlajka zavlála též před zcela novou kubánskou ambasádou ve Washingtonu. Otevřena byla i americká ambasáda v Havaně, kde se ale se vztyčením vlajky čeká na srpnovou návštěvu šéfa americké diplomacie Johna Kerryho.

Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, který byl vztyčování vlajky před kubánskou ambasádou přítomen, vyzval při této příležitosti USA ke zrušení sankcí a k navrácení „okupovaného“ Guantánama, americké námořní základny na Kubě. „Historické události, jimž jsme dnes svědky, budou mít smysl jen tehdy, když budou zrušeny hospodářské, obchodní a finanční sankce, které způsobují nouzi a škodu našemu lidu,“ uvedl Rodríguez.

Kubánský ministr také řekl, že Havana chce dosáhnout úplné normalizace vztahů s Washingtonem, aniž by se zároveň vzdala nezávislosti a suverenity. Podle agentury Reuters však bude dosažení zcela normálních vztahů trvat patrně dlouho, neboť mezi USA a Kubou zůstává řada nevyřešených otázek, mimo jiné právě Guantánamo. 

Kubánský ministr zahraničí Rodríguez přihlíží vyvěšení kubánské vlajky ve Washingotnu
Zdroj: ČTK/AP/Andrew Harnik

Jako první zavlála kubánská vlajka u amerického ministerstva

Vztyčení vlajky před sídlem americké diplomacie se uskutečnilo bez ceremonie a zahájilo sérii oficiálních aktů věnovaných dnešnímu obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi. Šéf americké diplomacie Kerry se chystá navštívit Kubu 14. srpna.

Před kubánskou ambasádou v americké metropoli se sešlo několik skupin demonstrantů, z nichž někteří volali po zrušení embarga. Jeden narušitel ceremoniálu byl podle listu USA Today zatčen.

Novou kapitolu v americko-kubánských vztazích oznámil prezident Barack Obama loni 17. prosince. Zdůvodnil to tím, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky, navíc je podle něj překonaná. Barack Obama i Raúl Castro ovšem několikrát zdůraznili, že mezi nimi přetrvávají značné názorové rozdíly.

Kontakty diplomatů USA a Kuby po jejich přerušení v roce 1961 obstarávaly takzvané zájmové sekce na švýcarských ambasádách ve Washingtonu a Havaně. 

Slavnostní vztyčení kubánské vlajky ve Washingotnu
Zdroj: Gary Cameron/Reuters

Hospodářské embargo vůči Kubě vyhlášené od roku 1962 zůstane zatím v platnosti. Obama některá omezení, která jsou v jeho pravomoci, sice už zmírnil, úplně zrušit ho ale může pouze Kongres. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta existuje ale v americkém zákonodárném sboru silná podpora pro normalizaci i v hospodářských stycích. Naopak složité podle něj bude získat rychlý souhlas pro jakéhokoli Obamou vybraného kandidáta na velvyslance, protože část vysoce postavených republikánů oznámila, že hodlá tento krok blokovat. Nedořešená je také otázka americké námořní základy Guantánamo na Kubě. Tu mají Spojené státy v pronájmu na neomezeně dlouhou dobu. Havana ji chce ale zpět.

Americko-kubánské vztahy

Vztahy mezi USA a Kubou se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických.

Hospodářské sankce vůči Havaně zahájily Spojené státy v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou; embargo stále platí, zrušit ho může jen Kongres.

Vzájemná diplomatická zastoupení obě země odvolaly též v říjnu 1960 a v lednu 1961 oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi funguje diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí, jež mají při švýcarském velvyslanectví USA v Havaně a Kuba ve Washingtonu. Do roku 1991 měla Kuba tento úřad ve Washingtonu na československé ambasádě.

Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě s cílem zažehnout povstání a svrhnout Castrův režim. Spojené státy ale povstalcům neposkytly slíbenou leteckou podporu, a tak akce skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých.

Vztahy se vyhrotily v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a Spojené státy se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka. Po karibské krizi zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.

Konec studené války a rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánské ekonomice citelnou ránu. Nicméně USA v roce 1992 obchodní embargo zpřísnily Torricelliho zákonem, jenž mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem.

V roce 1996 Spojené státy zpřísnily postoj Helms-Burtonovým zákonem, který například zakazuje uznat vládu s účastí Fidela či Raúla Castra nebo omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoli země (obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh a jeho vedení může být odepřen vstup do USA). Zahraniční kritika ale přiměla prezidenty USA platnost zákona částečně pozastavovat.

V roce 2000 povolily Spojené státy prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely; v lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle.

Za začátek oteplovaní vztahů Kuby a USA někteří označují krátký hovor a podání rukou prezidentů, poprvé po 44 letech, Fidela Castra a Billa Clintona na summitu OSN v září 2000. Konkrétní uvolňování vztahů ale zahájili až prezident Barack Obama a Raúl Castro, jenž vystřídal svého bratra ve vedení země oficiálně v roce 2008. V září 2009 se první náměstkyně ministra zahraničí USA Bisa Williamsová na Kubě setkala se svým protějškem Dagobertem Rodríguezem.

Raúl Castro a Barack Obama se krátce potkali a potřásli si rukou v prosinci 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i papež František.

Oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Kuby nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci; v lednu Spojené státy zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery.

Letos 11. dubna se poprvé po 59 letech sešly nejvyšší představitelé USA a Kuby - Obama s Raúlem Castrem přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli. Naposledy se oficiálně sešli prezidenti USA a Kuby též v Panamě v červenci 1956 (Fulgencio Batista a Dwight Eisenhower).

Spojené státy letos 29. května vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla Kuba přes 30 let, a 1. července Obama oznámil, že Spojené státy souhlasily s obnovením diplomatických vztahů s Kubou. Dnes si obě země navzájem otevřou ambasády. Většina kubánských opozičních organizací ale vnímá obnovení ambasád jako nepřijatelný ústupek Castrovu režimu.

Kubánská vláda rovněž prohlásila, že je nezbytné, aby bylo současně s obnovením diplomatických vztahů zrušeno hospodářské embargo. V této záležitosti je nejistý postoj republikánů v Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 mminutou

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 4 mminutami

Syrská armáda vzala Kurdům největší ropné pole a přehradu

Syrská armáda pokračuje v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 1 hhodinou

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 4 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 4 hhodinami
Načítání...