Restrukturalizace dluhu se vleče, přesto Ukrajina dostala peníze od MMF

Ukrajina obdržela druhou část úvěrové pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) v objemu 1,7 miliardy dolarů (42 miliard Kč). Aktuální finanční pomoc schválil fond po dokončení první revize úvěrového programu, upozorňuje ale třeba na nebezpečí plynoucí z vleklých rozhovorů o restrukturalizaci dluhu. V rámci programu má během čtyř let dostat Kyjev od MMF přibližně 17,5 miliardy dolarů.

„Peníze, které jsme dnes obdrželi od MMF, použijeme k obnově devizových rezerv,“ řekla ministryně financí Natalija Jarešková.

Mezinárodní měnový fond ve své zprávě každopádně upozorňuje, že ukrajinská snaha o obnovení finanční stability stále čelí „mimořádně vysokým“ rizikům kvůli konfliktu se separatisty na východě země a nebezpečí vleklých rozhovorů o restrukturalizaci dluhu. Program MMF přitom předpokládá, že Kyjev v rámci restrukturalizace dluhu dosáhne úspory v objemu 15 miliard dolarů do roku 2018.

Čtyři měsíce vyjednávání

Rozhovory Ukrajiny se soukromými věřiteli ale kvůli rozdílným postojům obou stran trvají již déle než čtyři měsíce. Zatímco Kyjev chce, aby věřitelé přistoupili na snížení jistiny svých dluhopisů, ti odpis hodnoty dluhů odmítají a navrhují jen prodloužení jejich splatnosti. Kyjev pohrozil, že pokud se s věřiteli na restrukturalizaci dluhu v celkovém objemu 23 miliard dolarů nedohodne, přestane jim dluhopisy splácet.

Ukrajinské ministerstvo financí nyní poslalo skupině největších soukromých věřitelů nový návrh na restrukturalizaci dluhu. Investory prý zároveň pozvalo na čtvrteční schůzku k „rozhodujícím“ jednáním. Tento týden vnímá Kyjev podle Reuters jako lhůtu pro dosažení dohody.

Čtyřletá úvěrová pomoc MMF může pokračovat i dál

Nicméně krach jednání o restrukturalizaci by nemusel automaticky vést ke konci úvěrové pomoci od MMF. Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová v červnu uvedla, že fond by mohl i tak pokračovat v půjčování peněz.

Úvěrový program MMF je rozdělen do čtyř let a jeho celkový objem dosahuje zhruba 17,5 miliardy dolarů. Fond schválil program v březnu, kdy z něj Kyjev obdržel prvních pět miliard dolarů. Celkově by měla Ukrajina během příštích čtyř let získat i od dalších institucí zahrnujících rovněž Evropskou unii kolem 40 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...