Restrukturalizace dluhu se vleče, přesto Ukrajina dostala peníze od MMF

Ukrajina obdržela druhou část úvěrové pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) v objemu 1,7 miliardy dolarů (42 miliard Kč). Aktuální finanční pomoc schválil fond po dokončení první revize úvěrového programu, upozorňuje ale třeba na nebezpečí plynoucí z vleklých rozhovorů o restrukturalizaci dluhu. V rámci programu má během čtyř let dostat Kyjev od MMF přibližně 17,5 miliardy dolarů.

„Peníze, které jsme dnes obdrželi od MMF, použijeme k obnově devizových rezerv,“ řekla ministryně financí Natalija Jarešková.

Mezinárodní měnový fond ve své zprávě každopádně upozorňuje, že ukrajinská snaha o obnovení finanční stability stále čelí „mimořádně vysokým“ rizikům kvůli konfliktu se separatisty na východě země a nebezpečí vleklých rozhovorů o restrukturalizaci dluhu. Program MMF přitom předpokládá, že Kyjev v rámci restrukturalizace dluhu dosáhne úspory v objemu 15 miliard dolarů do roku 2018.

Čtyři měsíce vyjednávání

Rozhovory Ukrajiny se soukromými věřiteli ale kvůli rozdílným postojům obou stran trvají již déle než čtyři měsíce. Zatímco Kyjev chce, aby věřitelé přistoupili na snížení jistiny svých dluhopisů, ti odpis hodnoty dluhů odmítají a navrhují jen prodloužení jejich splatnosti. Kyjev pohrozil, že pokud se s věřiteli na restrukturalizaci dluhu v celkovém objemu 23 miliard dolarů nedohodne, přestane jim dluhopisy splácet.

Ukrajinské ministerstvo financí nyní poslalo skupině největších soukromých věřitelů nový návrh na restrukturalizaci dluhu. Investory prý zároveň pozvalo na čtvrteční schůzku k „rozhodujícím“ jednáním. Tento týden vnímá Kyjev podle Reuters jako lhůtu pro dosažení dohody.

Čtyřletá úvěrová pomoc MMF může pokračovat i dál

Nicméně krach jednání o restrukturalizaci by nemusel automaticky vést ke konci úvěrové pomoci od MMF. Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová v červnu uvedla, že fond by mohl i tak pokračovat v půjčování peněz.

Úvěrový program MMF je rozdělen do čtyř let a jeho celkový objem dosahuje zhruba 17,5 miliardy dolarů. Fond schválil program v březnu, kdy z něj Kyjev obdržel prvních pět miliard dolarů. Celkově by měla Ukrajina během příštích čtyř let získat i od dalších institucí zahrnujících rovněž Evropskou unii kolem 40 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americká cla české zbrojaře výrazněji nepoškodí, tvrdí asociace

Cla uvalená na dovoz zboží ze států sedmadvacítky do USA nebudou mít podle oborové asociace na české zbrojaře výraznější dopad. Tuzemské podniky v obranném a bezpečnostním průmyslu jsou připravené ve Spojených státech zvýšit ceny, přesunout tam část výroby nebo své produkty dovézt jinam. Zájem o zbraně je teď v celém světě enormní.
před 6 hhodinami

Trump o 90 dní prodloužil nižší cla na dovoz čínského zboží

Americký prezident Donald Trump několik hodin před vypršením termínu podepsal exekutivní příkaz, kterým o devadesát dní prodloužil platnost stávajících třicetiprocentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Informoval o tom web CNBC. Po úterní půlnoci amerického času (06:01 SELČ) měly tarify původně vzrůst o 115 procentních bodů. Novým termínem je 9. listopad.
před 13 hhodinami

Vyjednat zastropování cen povolenek ETS 2 v EU se podaří, věří Hladík

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.
před 15 hhodinami

Resort financí nesouhlasí s verzemi růstu platů od ledna

Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.
před 17 hhodinami

Kvůli energetické náročnosti mají některé domy problém najít kupce

Nabídkové ceny nových i starších nemovitostí letos opět rostly. Hodnotu a prodejnost může ale ovlivnit i energetická náročnost staveb. Třeba některé vily z devadesátých let mohou mít jejich majitelé problém prodat. Mladé rodiny hledají co nejekonomičtější bydlení.
10. 8. 2025

Příjmy z prodeje velkých firem se zřejmě nakonec danit nebudou

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.
9. 8. 2025

Německé ocelárny drtí americká cla i drahé energie

Cla na dovoz oceli do USA ve výši padesát procent dopadají i na německé ocelárny. Spolková republika je největším evropským výrobcem oceli, letošní rok ale zástupci průmyslu očekávají historický propad výroby. Příčinou jsou kromě tarifů i drahé energie a slabá poptávka.
8. 8. 2025

V Dukovanech startuje geotechnický průzkum k dostavbě jaderných bloků

V pátek byl učiněn další důležitý krok k plánované výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Začal totiž geotechnický průzkum, který má prověřit, jestli je podloží v místě stavby vhodné. Akce se účastnil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) či generální ředitel korejské společnosti KHNP Ču Ho-wang, jímž vedená firma vyhrála tendr na výstavbu bloků. Ten zmínil, že registrací prochází třináct tuzemských firem, které se mohou stát subdodavateli výstavby.
8. 8. 2025Aktualizováno8. 8. 2025
Načítání...