Sucho kosí výnosy zeleniny, může být problém i s krmením pro skot

O třetinu mohou propadnout celkové výnosy zelinářů po letošním velmi suchém létě. Nadprůměrné sucho poškodilo porosty většiny druhů zeleniny. Tuzemští pěstitelé kvůli tomu přijdou zhruba o 600 milionů korun. Kritického nedostatku krmení na zimní období se obává i každý třetí chovatel skotu. Vysoké teploty zároveň zvyšují nebezpečí požárů.

„Někde budou ztráty vyšší a někde nižší. U podniků, které neměly možnost zavlažovat, je to letos totální propadák,“ uvedl Zeman. V průměru by měly výnosy zeleniny klesnout o 30 procent.

Pomoc s mimořádně suchým počasím nestačí ani závlahové systémy na polích. Jejich kapacita podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana nezvládá pokrýt výrazný vláhový deficit. Naštěstí prý zavlažování příliš nezvýší náklady zelinářů.

Farmáři přijdou o část plánovaných tržeb hlavně kvůli slabší úrodě. „Ztráty, které nižší výnosy způsobí pěstitelům zeleniny, jsme za celou republiku předběžně odhadli na 600 milionů korun,“ podotkl Zeman. Další nárůst této částky může nastat, když se charakter počasí nadále nebude měnit.

Cibule nedorostla

Konkrétně na jižní Moravě nebude řada pěstitelů letos vůbec sklízet cibuli. Kvůli nedostatku vláhy pořádně nevyrostla a je příliš malá. Přitom tato plodina zabírá podle Českého statistického úřadu největší plochu – přes patnáct set hektarů.

Nižší úroda zatím nemá vliv na kupující. Cena zeleniny v obchodech se drží, protože výpadek pokrývá dovoz. „Cena nahoru nejde. Obchodníci zeleninu dokážou dovážet a nikdo netrpí jejím nedostatkem,“ uvedl Zeman. Přebytek zeleniny na trhu paradoxně pomáhají udržovat zavedené sankce vůči Rusku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bude čím nakrmit dobytek?

Nepříznivé klima dělá starosti i chovatelům skotu. Více než třetina z nich se bojí, že v zimním období nebude dostatek krmení. Zatímco první seče víceletých pícnin byly většinou dobré až nadprůměrné, druhé se očekávají o 20 až 30 procent nižší než je obvyklé. „Třetí seče jsou postiženy citelně - odhad je od nulové sklizně až do cca 50 procent,“ vyplynulo z průzkumu ministerstva zemědělství mezi chovateli.

Situace je podle většiny špatná, nicméně pokud by zapršelo, mohla by se napravit. „Během deseti dnů mohou přijít větší srážky a situace se může obrátit,“ řekl předseda Českého svazu chovatelů masného skotu Miroslav Vráblík.

Dobytek
Zdroj: Janovský Alexandr/ČTK

Ztráty na kukuřici

Se třetinovými ztrátami se počítá i u kukuřice, která také souží jako krmivo pro skot. V tomto případě už ale déšť nepomůže. „I kdyby začalo intenzivně pršet, kukuřice ztrátu vláhy, která poznamenala růst, už nedožene,“ řekla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová.

V souvislosti s horkem si ale někteří chovatelé stěžovali i na potíže se zajištěním dostatečného množství vody pro napájení skotu. Předseda svazu se s tím sice osobně nesetkal, ale připouští, že regionálně se problém mohl vyskytnout.

Sklizeň kukuřice
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Takové počasí nebylo víc jak deset let

Letošní sucho v Česku je nejhorší za posledních 12 let. Postihlo toky i podzemní vody, problémem se zabývala i vláda. Za celý červenec spadlo v průměru jen 40 procent obvyklých srážek a málo prší už čtyři měsíce po sobě. Meteorologové v červenci uvedli, že určitě nejde o stoleté sucho a v roce 1947 nebo ve 30. letech minulého století, kdy byly velmi suché tři roky za sebou.

Sucho se každopádně projevuje trvalým rizikem požárů, v souvislosti s očekáváním další vlny veder proto meteorologové znovu vydávají výstrahu před jejich vznikem. Riziko vzniku požárů je nyní největší v nižších polohách, zejména ve středních Čechách a na jižní Moravě. Varování ovšem platí pro celou republiku.

Strážní služba šumavského národního parku teď musí třeba častěji kontrolovat celou rezervaci. Hlídky chodí i v noci. Nejohroženější místa jsou hlavně v nejvýše položených oblastech, kde jsou suché stromy a nejvíc tam pociťují nedostatek vody. Riziko požáru zvyšuje samozřejmě lidský prvek v podobě turistů. Táboření načerno se stále více rozmáhá.

Nejbližší přeháňky a bouřky se objeví až o víkendu. Na většině území spadne do konce týdne nanejvýš několik kapek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 14 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánovčera v 10:41

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...