Šlechtová: Praha z programu teritoriálních investic neodejde

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) pokládá za nepřípustné, aby Praha opustila program teritoriálních investic (ITI) v rámci pražské metropolitní oblasti. Řekla to na setkání s hejtmanem Středočeského kraje Milošem Peterou (ČSSD). Do nového programu EU má být totiž kromě Prahy zapojen i Středočeský kraj. Praha, jejíž role v programu je klíčová, podle neoficiálních informací zvažuje, že od projektu odstoupí.

Praha má podle Petery obavu z toho, že bude muset odpovídat za projekty na území jiného samosprávného regionu. Šlechtová uvedla, že k tomu zatím nemá žádné oficiální informace. Pokud by se tyto zprávy potvrdily a Praha se rozhodla skutečně program opustit, je ministryně připravena to řešit.

"Není to pro mě v žádném případě přípustné. Pokud se toto stane, tak samozřejmě já to budu okamžitě řešit ze své úrovně," uvedla Šlechtová. O věci je v takovém případě připravena jednat ve vládě a Evropské komisi. Podle ministryně by tím přišlo zhruba 500 obcí z této aglomerace o garanci peněz. "Budu hlasem těch 500 obcí a nesouhlasím s tím, aby pražská ITI nebyla," prohlásila Šlechtová.

7 minut
Šlechtová se setkala se zástupci Středočeského kraje
Zdroj: ČT24

Středočeši mají podporu premiéra

Petera uvedl, že o záležitosti bude jednat kolem 10. srpna se zástupci pražského magistrátu. Věří, že se projekt nakonec uskuteční. "Smyslem je koordinace investic v území. Smyslem je, aby to území mezi sebou opravdu spolupracovalo. A ministerstvo pro místní rozvoj je v tomto připraveno pomoci," dodala ministryně.

Podle středočeského hejtmana Miloše Petery má být v programu 6,7 miliardy korun.

Věc už Petera probíral i s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), který podle něj Středočeskému kraji vyslovil podporu.

  • jsou určené pro specifickou oblast, která zahrnuje dvě kategorie regionů - Středočeský kraj jako méně rozvinutý a hlavní město Prahu jako více rozvinutý region
  • většina podpořených projektů má být uskutečněna ve Středočeském kraji, přičemž hlavním nositelem programu by měla být Praha
  • v Česku má vzniknout sedm teritoriálních oblastí, vedle pražské mimo jiné ostravská, plzeňská či brněnská

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...