Přímý dopad řecké finanční krize Česku nehrozí. Zátěžové testy českého finančního sektoru navíc prokázaly jeho odolnost. V Basileji to uvedl člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, který ve Švýcarsku zastupuje ČNB na výroční valné hromadě Banky pro mezinárodní platby (BIS). Nepřímé dopady vývoje v Řecku jsou podle něj sice možné přes eurozónu, jejíž autority prý ale situaci intenzivně řeší.
Radní ČNB: Řecká krize Česko přímo neohrozí
Euroskupina v sobotu rozhodla o ukončení současného záchranného programu pro Řecko k 30. červnu. V Řecku se má o záchranném programu 5. července hlasovat v referendu. Zároveň pokračuje odliv vkladů z řeckých bank, v květnu klesly na nejnižší úroveň za skoro 11 let. "Je nutné uvést, že přímá expozice českého finančního sektoru na Řecko je zanedbatelná, na úrovni zaokrouhlovací chyby. Z toho jasně vyplývá, že nám nehrozí žádný přímý dopad," uvedl Lízal.
Nepřímé dopady vývoje v Řecku se sice mohou projevit zprostředkovaně přes eurozónu, ale pro její vedení podle Lízala není situace kolem Řecka zase tak neočekávaná. "Navíc je dnes ekonomika eurozóny i její finanční sektor v lepší kondici, než tomu bylo před lety na vrcholu krize, a též jsou k dispozici nové mechanismy," podotkl člen bankovní rady.
Lízal poukázal na to, že podle zátěžových testů jsou české finanční instituce schopny ustát značně nepříznivější vývoj, než jaký si lze rozumně představit jako dopad vývoje v Řecku. Výsledky testů zveřejněné minulý týden ve Zprávě o finanční stabilitě ukázaly, že české banky jako základní část finančního systému zvýšily kapitálovou přiměřenost a likviditu a s rezervou plní nová evropská regulatorní pravidla.
Lízal zopakoval, že nynější vývoj kolem Řecka je odrazem jeho vnitropolitické situace, nikoli příznakem ekonomických problémů v Evropě. Podobně se počátkem června vyjádřil guvernér ČNB Miroslav Singer, který také očekává jen minimální dopad případného bankrotu Řecka na českou ekonomiku.
Ekonom Marek: Řecko hraje o odpuštění dluhu
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka došla ostatním členům eurozóny trpělivost s jednáním řeckého premiéra a ministra financí. "Tady je evidentní, že už ani tak nejde o ty podmínky, které se vyjednají, ani o to, kdy se vyjednají, ale jde o nátlakovou strategickou hru. Zjednodušeně řečeno: obě dvě strany hrají poker, zejména řecká strana. Řecká strana blafuje do posledního možného okamžiku a cíl je jediný: dostáhnout odpuštění co největší části dluhu od věřitelů, protože to je jediná výhra, o kterou řecká vládní strana stojí, a proto hraje tak tvrdě," míní Marek.
- David Marek, hlavní ekonom Deloitte: "V okamžiku, kdy by se evropská centrální banka rozhodla, že řecké státní dluhopisy už nejsou dostatečnou zárukou za peníze, které posílá do řeckých bank, v tom okamžiku by Řecko bylo prakticky jednou nohou z eurozóny, protože by si muselo vymyslet novou měnu nebo kvaziměnu, tak aby byla schopná zajistit platební styk v Řecku."
Podle ekonomky z Národohospodářské fakulty VŠE Michaely Ševčíkové není odchod Řecka z eurozóny dle primárního práva fakticky možný. "V současné době je možné pouze vystoupit z Evropské unie a nikoliv eurozóny. ... Takže nikde není upraveno to, že by Řecko mohlo opustit eurozónu, protože eurozóna jako taková, jako mezinárodní organizace, která by měla právní subjektivitu, vůbec neexistuje," uvedla Ševčíková ve Studiu ČT24.
