Minimální mzda dopravců v Německu možná skončí u soudu

Brusel - Evropská komise došla k závěru, že Německo aplikací svého zákona o minimální mzdě na dopravce porušuje pravidla Evropské unie. Komise to oznámila s tím, že kvůli věci, na kterou si výrazně stěžovali i čeští autodopravci, s Německem zahájila řízení pro porušení evropského práva. Berlín byl vyzván, aby se k námitkám do dvou měsíců vyjádřil.

Je to první fáze procesu, který teoreticky může skončit až před Soudním dvorem EU. Komise ke kroku přistoupila po výměně informací s německými úřady a po zevrubném právním zhodnocení německých opatření. Zavedení minimální mzdy v Německu komise plně podporuje, ale její aplikaci na veškeré podnikání v dopravě skrz německé území má za nepřiměřené omezení svobody poskytování služeb a volného pohybu zboží.

Plošná minimální mzda platí v Německu od začátku roku. Německé ministerstvo práce zákon vykládá tak, že na 8,50 eura (235 Kč) za hodinu mají nárok všichni zaměstnanci po tu dobu, kdy pracují na území Německa, včetně řidičů dopravních firem z jiných zemí. Ti by u sebe měli mít odpovídající doklady, dokazující, že takové peníze skutečně berou. Pokuty se mohly pohybovat až v desetitisících eur.

Dopravci ze zemí z východu Unie, kteří výklad mají za diskriminační, se proti německému postupu začali hlasitě ozývat hned od ledna. Kvůli věci se na Evropskou komisi obrátilo Polsko. Sdružení českých automobilových dopravců Česmad Bohemia postup Evropské komise přivítalo. Rozhodnutí je podle něj výsledkem mezinárodního tlaku, na jehož organizaci se podílela všechna sdružení zastupující dopravce v zemích s nižšími úrovněmi mezd, než mají západní státy, a také mnoho politiků. „Nesmíme teď v tvrdém, nicméně korektním tlaku polevit. Těší mě, že naši politici tuto záležitost vnímají jako politické téma,“ uvedl prezident sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta.

Německá strana počátkem února souhlasila s tím, že odpovídající postup zatím od řidičů cizích kamionů a jejich zaměstnavatelů vyžadovat nebude. Proti tomuto vývoji ale zase v Německu začaly protestovat dopravní odbory.

Podle právě zveřejněného názoru komise vytváří uplatnění zákona na tranzitní a určitou mezinárodní dopravu neúměrné administrativní překážky, které brání správnému fungování vnitřního trhu EU. Podle názoru komise existují přijatelnější opatření, která zajistí odpovídající sociální ochranu zaměstnanců, spravedlivou soutěž a umožní volný pohyb zboží a služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 10 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 17 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...