Řecko v bludném kruhu: Splátky MMF platí z rezerv u MMF

Atény – V pondělí Tsiprasova vláda oznámila, že Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) poslala splátku svého dluhu ve výši 750 milionů eur (20,6 miliardy korun). Udělala to tak den před oficiálním termínem splatnosti. Háček je ale v tom, že aby Řecko mohlo tento dluh uhradit, muselo sáhnout na rezervy, které má právě u MMF. S informací přišla agentura Reuters, která se odvolává na dva vládní zdroje.

Řecko je už téměř na finančním dně a dohoda s věřiteli a tím pádem i uvolnění zbývajících peněz ze záchranného balíčku se zdá být stále v nedohlednu. Stále častěji se proto spekuluje, jestli bude mít premiér Alexis Tsipras a jeho levicová vláda tento měsíc dost peněz na splátky i na vyplacení platů a důchodů. Veškeré závazky vůči MMF nicméně Řecko pro tento měsíc pondělní splátkou už splnilo.

  • "Řecko je bezesporu problémový klient. Zároveň je to komplikováno tím, že fond musí koordinovat svou pozici s evropskými partnery a vedle toho je to po poměrně dlouhé době první stát s relativně vyspělou ekonomikou a relativně fungující demokracií, kde MMF zasahuje. Takže i oni se učí, jak nejlépe nastavit program, aby byli voliči ochotní na ty podmínky přistoupit a plnit ta očekávání. Pro obě strany je to tak něco nového a komplikovaného," uvedl ekonom Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace Vídeňské univerzit, který jako konzultant pracoval pro Mezinárodní měnový fond.

Členské státy mají u fondu zřízené dva účty. Jeden, na který se ukládají příspěvky MMF podle přidělené roční kvóty, a pak ještě jeden, který mohou použít pro případ nouze. A právě z tohoto nouzového konta podle jednoho z úředníků Atény použily 650 milionů eur ke splacení dluhu u MMF. Zbývajících sto milionů pocházelo z hotovostních rezerv státu. Podle dalšího zdroje však musí Řecko účet u fondu „do několika týdnů“ doplnit. MMF dnes potvrdil přijetí platby, žádné podrobnosti k jejímu způsobu ale nesdělil.

Janis Varufakis při pondělním jednání s věřiteli
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

„Je jedno, jestli Řecku dojdou peníze za týden nebo za dva. Řecko se uchýlilo k různým trikům, jako když převedlo do centrální banky peníze různých státních organizací, což umožnilo řecké vládě tolik potřebnou hotovost. Ale ten čas, kdy Řecku opravdu dojdou peníze, se krátí a určitě se počítá na několik málo týdnů. Takže není zajímavé, jakým trikem byla splátka uhrazena. Důležité je, že tato technika končí a Řekové se musí rozhodnout, jakým směrem se vydají,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer (nestraník za TOP 09), který dříve zasedal v bankovní radě České národní banky.

Pondělní splátka dluhu zklidnila obavy z blížícího se státního bankrotu Atén. Ale ministr financí Janis Varufakis přiznal, že finanční situace Řecka je velmi vážná a že dohodu o uvolnění dalších peněz je potřeba dokončit v příštích týdnech. Mluvčí vlády dnes řekl, že se Řecku podařilo shromáždit od místních samospráv a dalších veřejných subjektů 600 milionů eur.

Jednání pokročila, ale zdaleka neskončila

V pondělí se rovněž sešli ministři financí eurozóny, aby opět jednali se zástupci Atén. Po schůzce prohlásili, že byl sice učiněn pokrok, ale že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Premiér Tsipras nedávno sám převzal zodpovědnost za vyjednávání s věřiteli a odstavil z pozice hlavního řeckého vyjednávače ministra financí Varufakise. Dohoda má uvolnit Aténám zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého úvěru.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem po zasedání navíc řekl, že Řecko by mohlo začít dostávat zbylý úvěr po částech. „Mohlo by to být tak, že bychom rozdělili zbylý proces zavádění reforem na části, což by platilo i pro uvolňování peněz,“ citovala agentura Reuters Dijsselbloemova slova. Šéf euroskupiny ale dodal, že v takovém případě by nedávalo smysl, kdyby chtěla řecká vláda vyhlásit referendum o reformách, jak někteří její představitelé avizovali. „Klíčové samozřejmě je, že dohoda nebude jen na papíře, ale že se začne uskutečňovat. Lze předpokládat, že pokud bude referendum, nic se zavádět nebude a pak to nemá smysl,“ řekl.

Řecký ministr Varufakis uvedl, že kabinet zatím referendum neplánuje. „Referendum je vždy po ruce. V této chvíli ale není na našem radaru,“ řekl. Diskuse o referendu v pondělí znovu odstartoval německý ministr financí Wolfgang Schäuble, když se k této možnosti před začátkem schůzky vyjádřil nečekaně vstřícně. „Jestliže se řecká vláda domnívá, že musí uspořádat referendum, pak ať to udělá,“ řekl německý ministr. „Mohlo by být nakonec prospěšné zjistit, zda je řecký lid připraven přijmout, co je nezbytné, nebo zda chce něco jiného,“ dodal.

Vlády eurozóny dříve možnost řeckého referenda o reformách odmítaly, protože se obávaly, že by to mohlo destabilizovat finanční trhy a spustit masový výběr vkladů z řeckých bank. Když v roce 2011 tehdejší řecký premiér Jorgos Papandreu takové referendum navrhl, zástupci Německa a Francie si jej pozvali na mimořádnou schůzku a důrazně mu domluvili, aby takovou myšlenku opustil. Tehdy ale v eurozóně vrcholila dluhová krize, zatímco nyní jsou finanční trhy v EU za poslední roky vůbec nestabilnější. 

Tsipras: Řecko udělalo, co mohlo. Na řadě jsou věřitelé

Na dnešním zasedání řecké vlády prohlásil premiér Alexis Tsipras, že prolomit zablokovaná jednání s věřiteli o uvolnění další finanční pomoci Řecku musí nyní instituce Evropské unie a Mezinárodní měnový fond, protože Atény už nabídly všechno, co mohly. „Řecká strana dosud plně vyhověla všemu, co rozhodnutí euroskupiny z 20. února vyžadovalo. Směrem k evropským partnerům učinila tolik kroků, kolik bylo možné,“ řekl Tsipras podle citace jednoho z vládních úředníků, na niž se odvolala agentura Reuters. „Nyní je řada na našich partnerech, aby udělali nezbytné kroky, a ukázali tak v praxi svůj respekt k demokratickému lidovému mandátu,“ dodal premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl meziměsíčně o devět procent

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy korun. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 procenta na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 41 mminutami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 10 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
před 23 hhodinami

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...