Řecko v bludném kruhu: Splátky MMF platí z rezerv u MMF

Atény – V pondělí Tsiprasova vláda oznámila, že Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) poslala splátku svého dluhu ve výši 750 milionů eur (20,6 miliardy korun). Udělala to tak den před oficiálním termínem splatnosti. Háček je ale v tom, že aby Řecko mohlo tento dluh uhradit, muselo sáhnout na rezervy, které má právě u MMF. S informací přišla agentura Reuters, která se odvolává na dva vládní zdroje.

Řecko je už téměř na finančním dně a dohoda s věřiteli a tím pádem i uvolnění zbývajících peněz ze záchranného balíčku se zdá být stále v nedohlednu. Stále častěji se proto spekuluje, jestli bude mít premiér Alexis Tsipras a jeho levicová vláda tento měsíc dost peněz na splátky i na vyplacení platů a důchodů. Veškeré závazky vůči MMF nicméně Řecko pro tento měsíc pondělní splátkou už splnilo.

  • "Řecko je bezesporu problémový klient. Zároveň je to komplikováno tím, že fond musí koordinovat svou pozici s evropskými partnery a vedle toho je to po poměrně dlouhé době první stát s relativně vyspělou ekonomikou a relativně fungující demokracií, kde MMF zasahuje. Takže i oni se učí, jak nejlépe nastavit program, aby byli voliči ochotní na ty podmínky přistoupit a plnit ta očekávání. Pro obě strany je to tak něco nového a komplikovaného," uvedl ekonom Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace Vídeňské univerzit, který jako konzultant pracoval pro Mezinárodní měnový fond.

Členské státy mají u fondu zřízené dva účty. Jeden, na který se ukládají příspěvky MMF podle přidělené roční kvóty, a pak ještě jeden, který mohou použít pro případ nouze. A právě z tohoto nouzového konta podle jednoho z úředníků Atény použily 650 milionů eur ke splacení dluhu u MMF. Zbývajících sto milionů pocházelo z hotovostních rezerv státu. Podle dalšího zdroje však musí Řecko účet u fondu „do několika týdnů“ doplnit. MMF dnes potvrdil přijetí platby, žádné podrobnosti k jejímu způsobu ale nesdělil.

Janis Varufakis při pondělním jednání s věřiteli
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

„Je jedno, jestli Řecku dojdou peníze za týden nebo za dva. Řecko se uchýlilo k různým trikům, jako když převedlo do centrální banky peníze různých státních organizací, což umožnilo řecké vládě tolik potřebnou hotovost. Ale ten čas, kdy Řecku opravdu dojdou peníze, se krátí a určitě se počítá na několik málo týdnů. Takže není zajímavé, jakým trikem byla splátka uhrazena. Důležité je, že tato technika končí a Řekové se musí rozhodnout, jakým směrem se vydají,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer (nestraník za TOP 09), který dříve zasedal v bankovní radě České národní banky.

Pondělní splátka dluhu zklidnila obavy z blížícího se státního bankrotu Atén. Ale ministr financí Janis Varufakis přiznal, že finanční situace Řecka je velmi vážná a že dohodu o uvolnění dalších peněz je potřeba dokončit v příštích týdnech. Mluvčí vlády dnes řekl, že se Řecku podařilo shromáždit od místních samospráv a dalších veřejných subjektů 600 milionů eur.

Jednání pokročila, ale zdaleka neskončila

V pondělí se rovněž sešli ministři financí eurozóny, aby opět jednali se zástupci Atén. Po schůzce prohlásili, že byl sice učiněn pokrok, ale že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Premiér Tsipras nedávno sám převzal zodpovědnost za vyjednávání s věřiteli a odstavil z pozice hlavního řeckého vyjednávače ministra financí Varufakise. Dohoda má uvolnit Aténám zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého úvěru.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem po zasedání navíc řekl, že Řecko by mohlo začít dostávat zbylý úvěr po částech. „Mohlo by to být tak, že bychom rozdělili zbylý proces zavádění reforem na části, což by platilo i pro uvolňování peněz,“ citovala agentura Reuters Dijsselbloemova slova. Šéf euroskupiny ale dodal, že v takovém případě by nedávalo smysl, kdyby chtěla řecká vláda vyhlásit referendum o reformách, jak někteří její představitelé avizovali. „Klíčové samozřejmě je, že dohoda nebude jen na papíře, ale že se začne uskutečňovat. Lze předpokládat, že pokud bude referendum, nic se zavádět nebude a pak to nemá smysl,“ řekl.

Řecký ministr Varufakis uvedl, že kabinet zatím referendum neplánuje. „Referendum je vždy po ruce. V této chvíli ale není na našem radaru,“ řekl. Diskuse o referendu v pondělí znovu odstartoval německý ministr financí Wolfgang Schäuble, když se k této možnosti před začátkem schůzky vyjádřil nečekaně vstřícně. „Jestliže se řecká vláda domnívá, že musí uspořádat referendum, pak ať to udělá,“ řekl německý ministr. „Mohlo by být nakonec prospěšné zjistit, zda je řecký lid připraven přijmout, co je nezbytné, nebo zda chce něco jiného,“ dodal.

Vlády eurozóny dříve možnost řeckého referenda o reformách odmítaly, protože se obávaly, že by to mohlo destabilizovat finanční trhy a spustit masový výběr vkladů z řeckých bank. Když v roce 2011 tehdejší řecký premiér Jorgos Papandreu takové referendum navrhl, zástupci Německa a Francie si jej pozvali na mimořádnou schůzku a důrazně mu domluvili, aby takovou myšlenku opustil. Tehdy ale v eurozóně vrcholila dluhová krize, zatímco nyní jsou finanční trhy v EU za poslední roky vůbec nestabilnější. 

Tsipras: Řecko udělalo, co mohlo. Na řadě jsou věřitelé

Na dnešním zasedání řecké vlády prohlásil premiér Alexis Tsipras, že prolomit zablokovaná jednání s věřiteli o uvolnění další finanční pomoci Řecku musí nyní instituce Evropské unie a Mezinárodní měnový fond, protože Atény už nabídly všechno, co mohly. „Řecká strana dosud plně vyhověla všemu, co rozhodnutí euroskupiny z 20. února vyžadovalo. Směrem k evropským partnerům učinila tolik kroků, kolik bylo možné,“ řekl Tsipras podle citace jednoho z vládních úředníků, na niž se odvolala agentura Reuters. „Nyní je řada na našich partnerech, aby udělali nezbytné kroky, a ukázali tak v praxi svůj respekt k demokratickému lidovému mandátu,“ dodal premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli energetické náročnosti mají některé domy problém najít kupce

Nabídkové ceny nových i starších nemovitostí letos opět rostly. Hodnotu a prodejnost může ale ovlivnit i energetická náročnost staveb. Třeba některé vily z devadesátých let mohou mít jejich majitelé problém prodat. Mladé rodiny hledají co nejekonomičtější bydlení.
před 13 hhodinami

Příjmy z prodeje velkých firem se zřejmě nakonec danit nebudou

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.
9. 8. 2025

Německé ocelárny drtí americká cla i drahé energie

Cla na dovoz oceli do USA ve výši padesát procent dopadají i na německé ocelárny. Spolková republika je největším evropským výrobcem oceli, letošní rok ale zástupci průmyslu očekávají historický propad výroby. Příčinou jsou kromě tarifů i drahé energie a slabá poptávka.
8. 8. 2025

V Dukovanech startuje geotechnický průzkum k dostavbě jaderných bloků

V pátek byl učiněn další důležitý krok k plánované výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Začal totiž geotechnický průzkum, který má prověřit, jestli je podloží v místě stavby vhodné. Akce se účastnil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) či generální ředitel korejské společnosti KHNP Ču Ho-wang, jímž vedená firma vyhrála tendr na výstavbu bloků. Ten zmínil, že registrací prochází třináct tuzemských firem, které se mohou stát subdodavateli výstavby.
8. 8. 2025Aktualizováno8. 8. 2025

Nezaměstnanost v červenci stoupla

Nezaměstnanost v tuzemsku v červenci stoupla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce 329 501 lidí, o 14 036 více než v červnu. Současně ale o zhruba tři tisíce ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin 95 553. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je za nárůstem nezaměstnanosti to, že firmy o prázdninách méně nabírají a na pracovní trh se také postupně dostávají absolventi škol.
8. 8. 2025Aktualizováno8. 8. 2025

Začala platit americká cla na zboží z desítek zemí

Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA, informují agentury. Tarify začaly platit o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnos ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.
7. 8. 2025Aktualizováno7. 8. 2025

Cla znejišťují české firmy

Americká cla na některé dílčí položky ovlivňují plány řady českých firem. Zatímco některé si rozšíření výroby do Spojených států rozmyslely, jiné ji stále zvažují. U kovů exportéři doufají, že zatížení padesáti procenty v budoucnu ještě klesne. Se situací jsou naopak spokojení skláři ze severu Čech, pro které obchod s Američany činí zhruba čtvrtinu obratu. Společnosti se také snaží uplatnit i na jiných trzích. O tuzemské zboží roste zájem třeba v Jižní Americe nebo v Asii.
7. 8. 2025

Dluhy se týkají všech skupin obyvatel, říká sociální pracovník

Podle sociálního pracovníka Miroslava Jurošky z Diecézní charity ostravsko-opavské jsou dluhy problémem všech skupin obyvatel. Do tíživé finanční situace se podle něj dostávají třeba kvůli dlouhodobým nemocenským, upadají do ní ale i lidé, kteří se narodili do sociálně vyloučených rodin. Počet nově zahájených exekucí meziročně opět vzrostl, byť lidí v exekuci ubývá.
7. 8. 2025
Načítání...