Spor o biopaliva: Babiš ČEPRO ani jiné státní podniky nepustí

Praha - Poslanci ČSSD zvednou ruku pro návrh o daňové podpoře biopaliv, kvůli němuž čelí kritice ze střetu zájmů ministr financí Andrej Babiš, pouze pokud bude v souladu s evropským právem. V této souvislosti se jedná mimo jiné o největšího distributora pohonných hmot státní podnik ČEPRO, kterému dodává biopaliva jediný výrobce v Česku firma Preol, patřící do skupiny Agrofert. Fakt, že státní podniky patří pod ministerstvo financí, spatřuje opozice i koaliční sociální demokraté jako nešťastný. Babiš se ale dnes nechal slyšet, že státní podniky pod jiná ministerstva nepustí.

Návrh novely zákona o spotřební dani tak, jak je koncipován nyní, by znamenal, že by podíl biosložky v palivech byl mnohem větší než dosud. Konkrétně v naftě šest procent a v benzínu minimálně 4,1 procenta biolihu. Pokud by tento návrh prošel, pak by to znamenalo větší odbyt pro společnost Preol, která patří do Babišovy skupiny Agrofert. A to je jak podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, tak i šéfa poslanců sociálních demokratů Romana Sklenáka střet zájmu. „Asi nelze popřít, že střet zájmu tam je a je potřeba se s tím vypořádat tak, aby nedocházelo k nějakému zvýhodňování jeho firem,“ říká Sklenák. Bude nutné „hlídat pouze to, aby z tohoto střetu zájmů nevyplynuly kroky, které by byly nevýhodné pro stát nebo byly činěny s cílem podpořit impérium pana Andreje Babiše“, dodal. 

Mládek: Babiš nechce pustit státní podniky pod jiná ministerstva

Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu zároveň uvedl, že se Andrej Babiš odmítá v této souvislosti bavit o tom, že by se některé státní podniky mohly převést pod jiná ministerstva, a prý dokonce označil návrh Kalouska za rozvratný. Babiš podle Mládka také na dnešním jednání uvedl, že by převedení státních podniků pod ministerstvo průmyslu ohrozilo koaliční vládu.  „Ministr nám dal trochu nůž na krk, že jestliže chceme, aby koalice fungovala, tak chce mít podniky pod kontrolou, tak jsem to pochopil,“ řekl Mládek s tím, že jemu osobně by nijak nevadilo, kdyby pod jeho rezort spadaly některé státní podniky, ale koalici prý rozvracet nechce.

Společnost Preol dodala státnímu ČEPRU, největšímu distributorovi pohonných hmot a taky odběrateli biopaliv u nás, 49 procent z celkového nákupu a v tuzemsku je vlastně jediný výrobce biopaliv.

Biobenzin
Zdroj: Robert Schlesinger/ISIFA/EPA

Debatu o převodu firem s majetkovou účastí státu ze správy ministerstva financí pod správu ministerstva průmyslu a obchodu považuje vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) za bezpředmětnou, protože ministr financí Andrej Babiš změnu odmítá. Převod státních firem navrhla úpravou zákona už před rokem opoziční TOP 09. „Nepřeju si rozpad koalice,“ konstatoval Bělobrádek, podle kterého je jasné, že se ministr financí nechce zbavit části svých pravomocí. „To se málokdy stává jednoduše,“ dodal předseda lidové strany. Řešením by podle Bělobrádka mohlo být to, že do orgánů státních a polostátních firem by vysílala odborníky i jiná ministerstva a navíc taky opozice. „Je to otázka, kterou se určitě budeme vážně zabývat, myslím, že by to mělo svou logiku,“ uvedl Bělobrádek. O takovém postupu hovořil i Sklenák. V minulosti bylo takové obsazování dozorčích rad prý běžné. Debata bude pokračovat, dodal i Sklenák. Babiš by prý podporu návrhu, který je ve sněmovně se záporným stanoviskem kabinetu, pokládal za porušení koaliční smlouvy.

Pilip: Státní podniky pod jednotlivá ministerstva? Zřejmě ano

Debatu ohledně převedení státních podniků pak nepovažuje předseda posladneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek za klíčovou, protože ji otevřel opoziční politik, a ne samotná koalice. Nicméně se domnívá, že by postup jak vzdorovat či ne opozičním nápadům měl být v rámci koalice jednotný. Sám nevnímá celou situaci jako až tak vyhrocenou, aby mohla vést k rozpadu koalice, jak to zmínil ministr Mládek.

Kalousek: Babišův zákon o biopalivech je tunel na státní rozpočet

Současný místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek se nechal přitom už v nedávných Otázkách Václava Moravce (OVM) slyšet, že schválení zákona o biopalivech je praktickou ukázkou toho, že vláda nedělá dost pro to, aby zabránila oligarchizaci země. „Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) mu však oponoval - lidé podle něj volili Babiše s vědomím, že je vlastníkem Agrofertu. Babišovy společnosti se prý může dotknout prakticky každá daňová reforma. Ohradil se i Babiš - profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.

Kalousek v OVM také zdůraznil, že je proti daňovému zvýhodnění biopaliv první generace. „To po nás nikdo nechce. Evropská unie to nařizuje všem ukončit nejpozději v roce 2020 jako slepou cestu,“ upozornil exministr financí. Unie se nyní snaží o přechod z tradičních biopaliv k novým generacím. „My ten program máme notifikován do července letošního roku a není žádný důvod, abychom v tom pokračovali dalších 5 let,“ dodal.  

Před tím, než se stal Babiš šéfem financí, prý nikdo nepochyboval o tom, že program letos v létě skončí. Nový návrh si podle Kalouska napsal ministr financí tak, aby mu vyhovoval, protože je také majitelem Agrofertu. „Ten zákon není nic jiného než tunel na státní rozpočet v objemu 9 miliard korun pro úzký okruh lidí,“ tvrdí exministr. 

Řepka
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Podle předsedy poslaneckého klubu Hnutí ANO Jaroslav Faltýnka se však Česko zavázalo EU zvýšit podíl biopaliv na deset procent do roku 2020, tak by se tím mělo také řídit. Ministr životního prostředí Richard Brabec také upozornil, že se zatím ještě bez biopaliv první generace neobjedeme. Také podle Faltýnka si je potřeba uvědomit, že bioapalivy druhé generace jsou míněná biopaliva vyráběná z mořských řas, dřevní štěpky a nebo z organického komunálního odpadu. „Nevím, jaká je produkce mořských řas v Česku a pokud chceme dále kácet lesy, tak můžeme. A oblast komunálního odpadu je neprobádaná a tady souhlasím s Bělobrádkem, že by tam chělo směrovat nějaké peníze na výzkum této oblasti,“ uvedl.

Boom výroby bionafty v Česku začal v roce 2002, kdy roční produkce poprvé překročila 100 tisíc tun. Loni už to bylo v tuzemsku téměř 220 tisíc tun.

Výroba paliva z řas
Zdroj: ČT24

Podle Babiše jde však profit za distributorem - ne výrobcem. „Pan Kalousek neuvěřitelně lže. Tu výhodu na spotřební dani dostávají distributoři, České dráhy, Dopravní podnik města Prahy, dopravci, oni dostávají tu slevu,“ prohlásil v reakci na prohlášení Kalouska šéf státní kasy. Jeho firmy prý vydělají maximálně desítky milionů korun, žádných 5 miliard. Babiš navíc popřel, že by zákon předkládal on sám - na vládě ho představoval ministr zemědělství.

Co dál s biopalivy?

Variantou by bylo nyní návrh novely, kterou má na stole parlament, stáhnout anebo vrátit ministrům, respektive vládě k přepracování. Technicky by šlo také poslat tuto normu do druhého čtení s tím, že následně by se už upravovala ve výborech. V případě, že by se návrh vracel, pak by to bylo opět na premiérovi Bohuslavovi Sobotkovi, aby se k projednávání do sněmovny vrátil. Po dnešním jednání poslaneckého klubu ČSSD to ale vypadá tak, že tito poslanci podpoří ve sněmovně návrh o daňové podpoře biopaliv, kvůli němuž čelí kritice ze střetu zájmů Babiš a hnutí ANO. 

Další kolo schvalování zákona by se proto mělo podle něj odložit až na dobu, kdy bude posudek Evropské komise k dispozici. Babiš kvůli tomuto zákonu čelí dlouhodobě kritice za to, že předložil normu, z níž Agrofert jako jeden z největších výrobců biopaliv v ČR bude těžit. „Protože je ANO sponzorováno firmami ze skupiny Agrofert, je ve střetu zájmů každý jeho poslanec,“ uvedl dnes předseda opoziční ODS Petr Fiala. Podle něj by proto všichni zástupci ANO neměli hlasovat o tomto zákoně. Střet zájmů připustil i předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

  • Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv mělo skončit s koncem června, bude ale platit dál. Vláda totiž koncem února odsouhlasila novelu zákona o spotřebních daních, jež toto zvýhodnění prodlužuje.
  • Hlavní myšlenkou je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě právě z obnovitelných zdrojů. 
  • Návrhy navazujících daňových zvýhodnění jsou součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020, který vládě předložilo ministerstvo zemědělství. Sobotkův kabinet ho následně na začátku srpna schválil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
před 15 hhodinami

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025
Načítání...