V Moskvě mouka nezdraží, v Kyjevě jí koupíte jen pět kilo

Kyjev/Moskva – Neustávající boje na východě Ukrajina, sankce, pád rublu i hřivny – to jsou hlavní důvody neustálého zdražování potravin v ruských i ukrajinských obchodech. Podle agentury UNN je situace už tak daleko, že kyjevské obchody začínají omezovat prodej základních potravin. V Rusku se zase největší řetězce domluvily, že zmrazí ceny „sociálně důležitých“ potravin.

Ruští obchodníci čekají už pouze na posvěcení protimonopolního úřadu, aby mohli ceny na dva měsíce zmrazit, píše dnes list Vedomosti. Řetězce se na tom dohodly prý víceméně „dobrovolně“, což u expertů budí naděje, že odložený „skok cen“ bude menší než v minulosti, kdy ceny zmrazovaly úřady.

  • Podle listu Vedomosti se pod pojmem „sociálně důležité potraviny“ myslí dvě desítky položek, od brambor, cukru a soli přes jablka, mrkev, zelí, mléčné výrobky až po kuřata, skopové, vepřové a hovězí.

Zmrazení cen několika základních potravin už někteří obchodníci ohlásili - například Dixi, Metro Cash & Carry, anebo O'Key, a to zatím na měsíc. Konkrétně v obchodě Dixi neměla od 9. února zdražovat pohanka, rýže, těstoviny, slunečnicový olej, máslo, mouka, pelmeně či mražené ryby. Vedení společnosti navíc slíbilo, že u dalšího nejvyhledávanějšího zboží nebude marže vyšší než 15 procent, respektive v některých případech bude marže nulová. To se týká například cukru, soli nebo vajíček.

  • Podobné opatření jako velké řetězce supermarketů chystají i některé lékárny. Skupina A.V.E., která sdružuje několik lékárenských sítí, ujistila, že zmrazí ceny „životně důležitých“ léků pro léčbu těžkých nebo chronických onemocnění a prostředků, které „jsou oblíbené u ohrožených skupin obyvatelstva“. Velká část léků se do Ruska dováží, ceny přitom kvůli propadu rublu průměrně stouply o 20 až 30 procent.
Ilustrační foto
Zdroj: Gaetan Bally/ČTK/KEYSTONE

Zdražování potravin odstartovalo prakticky ihned po zákazu dovozu zboží ze Západu, tedy po ruské odpovědi na západní sankce, zavedené po anexi Krymu a propuknutí bojů na východě Ukrajiny. K tomu ke konci minulého roku prudce oslabil rubl.

S rostoucími cenami potravin se snaží bojovat i ruská prokuratura prostřednistvím prověrek. Jen v Moskvě koncem ledna prokurátoři odhalili, že ceny „ekonomicky neopodstatněně“ vzrostly na dvojnásobek a více u některých výrobků například v supermarketech Azbuka vkusa, Perekrjostok, Magnolia, Magnit, Billa, Spar i Dixi.

S dražším jídlem bojují i Ukrajinci

Potraviny zdražují podle ukrajinské agentury UNN i v Kyjevě. Maloobchodníci se proto údajně rozhodli pro regulaci jejich prodeje. „V mnoha sítích supermarketů a hypermarketů hlavního města zavedli omezení na množství sociálně důležitých potravin, které si lze při jednom nákupu pořídit,“ napsala dnes UNN. Ukrajinci si tak mohou najednou koupit maximálně dvě lahve oleje, dva balíčky pohanky, tři až pět kilogramů mouky a obdobné množství cukru. „Na chleba, rýži, brambory, masné a mléčné výrobky se omezení nezavádějí, ale výběr tohoto zboží se v mnoha obchodech výrazně zmenšil,“ dodala agentura.

Obchodníci prý často vystavují v regálech výrobky jediné, vlastní značky, ve většině prodejen ale pulty stále častěji zejí prázdnotou.

Zmatky ukrajinské centrální banky

Ukrajinská centrální banka včera večer nečekaně odvolala zákaz většiny komerčních transakcí s devizami, který zavedla teprve včera ráno. Svůj krok nezdůvodnila. Zákaz během včerejška zkritizoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, poškozuje podle něj ekonomiku. Navíc bance vytkl, že svůj krok s vládou nijak nekonzultovala a on se o všem dozvěděl až na internetu.

Ještě ráno přitom centrální banka ve svém sdělení uvedla, že komerční banky nebudou moci nakupovat cizí měny pro své klienty až „do 27. února 2015 včetně“ a že banky budou moci pro sebe nakoupit devizy v objemu nejvýše 0,5 procenta jejich požadovaného kapitálu. Zákaz měl platit pro banky, které obchodují s devizami jménem klientů, tyto obchody však tvoří téměř veškeré oficiálně registrované transakce. Banky nicméně stále mohly obchodovat mezi sebou, ale pouze na vlastní účet.

6 minut
Bureš: Omezení ukrajinských bank poskytuje pouze dočasný oddechový čas
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...