Litva vstoupila do eurozóny. Od 16. ledna bude platit jen eury

Vilnius  - Litva je 1. ledna 2015 devatenáctým členským státem eurozóny. Jednotnou evropskou měnu přijala jako poslední z trojice pobaltských postsovětských republik. Země doufá, že členství v eurozóně posílí její bezpečnost v době napjatých vztahů Západu s Ruskem. Mnoho obyvatel se však také obává, že přechod z domácího litu na euro přinese růst cen.

Přijetí Litvy do eurozóny bylo definitivně potvrzeno koncem července. Směnný kurz pro přechod byl stanoven na 3,452803 litu za jedno euro. Obě měny budou v oběhu dva týdny. Lidé do té doby budou moci platit oběma měnami, vráceno dostanou v eurech. Eurobankovky a euromince budou jediným zákonným platidlem od 16. ledna. Obchody mají povinnost zobrazovat ceny v obou měnách do června.

Euro Litvu přibližuje k Evropě a vzdaluje od Ruska

„Přechod na novou měnu byl úspěšný a bez závad,“ prohlásil guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas. Litva o půlnoci oslavila zavedení nové měny ohňostrojem a premiér Algirdas Butkevičius si poté symbolicky vybral z bankomatu desetieurovou bankovkou. Prohlásil, že euro se pro Litvu stane „zárukou ekonomické a politické bezpečnosti“.

Ministr financí Rimantas Sadzius označil přijetí eura za třetí nejdůležitější krok Litvy v integraci k západní evropské společnosti po vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. „Musím přiznat, že obavy o bezpečnost jsou jedním z důvodů, proč má přijetí eura tak velkou podporu,“ uvedl také. Pobaltské země se silnou ruskou menšinou se kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi, který zahrnoval anexi poloostrova Krym, začaly obávat, že Moskva by mohla porušit jejich svrchovanost. 

1. ledna 2015 vstoupila Litva do eurozóny - dva týdny budou moci lidé platit ještě i původní měnou, vráceno ale dostanou jen v eurech.
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

Ceny se zvýší nejvýše o 0,3 procenta, uklidňuje ministr financí

  • Listopadový průzkum litevské centrální banky ukázal, že zavedení eura podporuje 53 procent ze tří milionů obyvatel. Proti je 39 procent populace. 
  • Téměř dvě třetiny obyvatel Litvy se nicméně podle průzkumu Eurobarometr obávají, že přijetím eura země ztratí část své identity.
  • Tři čtvrtiny obyvatel navíc předpokládají, že zavedení nové měny povede k růstu cen, napsala agentura Reuters.

Litevská měna je pevně navázána na euro již od roku 2002. „Vlastně máme euro již více než 12 let, ale říkali jsme mu lit,“ dodal Sadzius. Pokusil se také uklidnit obavy veřejnosti z růstu cen. Podle jeho odhadu se ceny kvůli přechodu na novou měnu zvýší nejvýše o 0,2 až 0,3 procenta.

Lidé budou moci po omezenou dobu měnit starou měnu za euro bez poplatku na poštách a v komerčních bankách. Od příštího roku bude měnit starou měnu za euro pouze centrální banka, rovněž bez poplatku a po neomezenou dobu. Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura v centrálních bankách do konce února.

Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura ve svých centrálních bankách do konce února.

Litva a euro

  • Litva chtěla přijmout euro již v roce 2007, nepodařilo se jí však splnit inflační kritérium.
  • V roce 2009 se pak země kvůli globální finanční krizi propadla do hluboké recese. Bolestivá úsporná opatření však opět otevřela zemi cestu k přijetí eura a udělala z Litvy jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Vláda nyní doufá, že euro poskytne domácí ekonomice další stimul k růstu.
  • Litva se v přijetí eura opozdila za svými pobaltskými partnery. Estonsko přijalo euro v roce 2011 a Lotyšsko v roce 2014. Důvodem zpoždění Litvy byla neochota politiků zavázat se k členství před volbami v roce 2012.
3 minuty
Litva členem eurozóny, Lotyšsko předsedá EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
13:40Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 5 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 5 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 15 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
včera v 19:05

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
včera v 03:23
Načítání...