Litva vstoupila do eurozóny. Od 16. ledna bude platit jen eury

Vilnius  - Litva je 1. ledna 2015 devatenáctým členským státem eurozóny. Jednotnou evropskou měnu přijala jako poslední z trojice pobaltských postsovětských republik. Země doufá, že členství v eurozóně posílí její bezpečnost v době napjatých vztahů Západu s Ruskem. Mnoho obyvatel se však také obává, že přechod z domácího litu na euro přinese růst cen.

Přijetí Litvy do eurozóny bylo definitivně potvrzeno koncem července. Směnný kurz pro přechod byl stanoven na 3,452803 litu za jedno euro. Obě měny budou v oběhu dva týdny. Lidé do té doby budou moci platit oběma měnami, vráceno dostanou v eurech. Eurobankovky a euromince budou jediným zákonným platidlem od 16. ledna. Obchody mají povinnost zobrazovat ceny v obou měnách do června.

Euro Litvu přibližuje k Evropě a vzdaluje od Ruska

„Přechod na novou měnu byl úspěšný a bez závad,“ prohlásil guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas. Litva o půlnoci oslavila zavedení nové měny ohňostrojem a premiér Algirdas Butkevičius si poté symbolicky vybral z bankomatu desetieurovou bankovkou. Prohlásil, že euro se pro Litvu stane „zárukou ekonomické a politické bezpečnosti“.

Ministr financí Rimantas Sadzius označil přijetí eura za třetí nejdůležitější krok Litvy v integraci k západní evropské společnosti po vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. „Musím přiznat, že obavy o bezpečnost jsou jedním z důvodů, proč má přijetí eura tak velkou podporu,“ uvedl také. Pobaltské země se silnou ruskou menšinou se kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi, který zahrnoval anexi poloostrova Krym, začaly obávat, že Moskva by mohla porušit jejich svrchovanost. 

1. ledna 2015 vstoupila Litva do eurozóny - dva týdny budou moci lidé platit ještě i původní měnou, vráceno ale dostanou jen v eurech.
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

Ceny se zvýší nejvýše o 0,3 procenta, uklidňuje ministr financí

  • Listopadový průzkum litevské centrální banky ukázal, že zavedení eura podporuje 53 procent ze tří milionů obyvatel. Proti je 39 procent populace. 
  • Téměř dvě třetiny obyvatel Litvy se nicméně podle průzkumu Eurobarometr obávají, že přijetím eura země ztratí část své identity.
  • Tři čtvrtiny obyvatel navíc předpokládají, že zavedení nové měny povede k růstu cen, napsala agentura Reuters.

Litevská měna je pevně navázána na euro již od roku 2002. „Vlastně máme euro již více než 12 let, ale říkali jsme mu lit,“ dodal Sadzius. Pokusil se také uklidnit obavy veřejnosti z růstu cen. Podle jeho odhadu se ceny kvůli přechodu na novou měnu zvýší nejvýše o 0,2 až 0,3 procenta.

Lidé budou moci po omezenou dobu měnit starou měnu za euro bez poplatku na poštách a v komerčních bankách. Od příštího roku bude měnit starou měnu za euro pouze centrální banka, rovněž bez poplatku a po neomezenou dobu. Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura v centrálních bankách do konce února.

Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura ve svých centrálních bankách do konce února.

Litva a euro

  • Litva chtěla přijmout euro již v roce 2007, nepodařilo se jí však splnit inflační kritérium.
  • V roce 2009 se pak země kvůli globální finanční krizi propadla do hluboké recese. Bolestivá úsporná opatření však opět otevřela zemi cestu k přijetí eura a udělala z Litvy jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Vláda nyní doufá, že euro poskytne domácí ekonomice další stimul k růstu.
  • Litva se v přijetí eura opozdila za svými pobaltskými partnery. Estonsko přijalo euro v roce 2011 a Lotyšsko v roce 2014. Důvodem zpoždění Litvy byla neochota politiků zavázat se k členství před volbami v roce 2012.
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 8 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled