Litva vstoupila do eurozóny. Od 16. ledna bude platit jen eury

Vilnius  - Litva je 1. ledna 2015 devatenáctým členským státem eurozóny. Jednotnou evropskou měnu přijala jako poslední z trojice pobaltských postsovětských republik. Země doufá, že členství v eurozóně posílí její bezpečnost v době napjatých vztahů Západu s Ruskem. Mnoho obyvatel se však také obává, že přechod z domácího litu na euro přinese růst cen.

Přijetí Litvy do eurozóny bylo definitivně potvrzeno koncem července. Směnný kurz pro přechod byl stanoven na 3,452803 litu za jedno euro. Obě měny budou v oběhu dva týdny. Lidé do té doby budou moci platit oběma měnami, vráceno dostanou v eurech. Eurobankovky a euromince budou jediným zákonným platidlem od 16. ledna. Obchody mají povinnost zobrazovat ceny v obou měnách do června.

Euro Litvu přibližuje k Evropě a vzdaluje od Ruska

„Přechod na novou měnu byl úspěšný a bez závad,“ prohlásil guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas. Litva o půlnoci oslavila zavedení nové měny ohňostrojem a premiér Algirdas Butkevičius si poté symbolicky vybral z bankomatu desetieurovou bankovkou. Prohlásil, že euro se pro Litvu stane „zárukou ekonomické a politické bezpečnosti“.

Ministr financí Rimantas Sadzius označil přijetí eura za třetí nejdůležitější krok Litvy v integraci k západní evropské společnosti po vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. „Musím přiznat, že obavy o bezpečnost jsou jedním z důvodů, proč má přijetí eura tak velkou podporu,“ uvedl také. Pobaltské země se silnou ruskou menšinou se kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi, který zahrnoval anexi poloostrova Krym, začaly obávat, že Moskva by mohla porušit jejich svrchovanost. 

1. ledna 2015 vstoupila Litva do eurozóny - dva týdny budou moci lidé platit ještě i původní měnou, vráceno ale dostanou jen v eurech.
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

Ceny se zvýší nejvýše o 0,3 procenta, uklidňuje ministr financí

  • Listopadový průzkum litevské centrální banky ukázal, že zavedení eura podporuje 53 procent ze tří milionů obyvatel. Proti je 39 procent populace. 
  • Téměř dvě třetiny obyvatel Litvy se nicméně podle průzkumu Eurobarometr obávají, že přijetím eura země ztratí část své identity.
  • Tři čtvrtiny obyvatel navíc předpokládají, že zavedení nové měny povede k růstu cen, napsala agentura Reuters.

Litevská měna je pevně navázána na euro již od roku 2002. „Vlastně máme euro již více než 12 let, ale říkali jsme mu lit,“ dodal Sadzius. Pokusil se také uklidnit obavy veřejnosti z růstu cen. Podle jeho odhadu se ceny kvůli přechodu na novou měnu zvýší nejvýše o 0,2 až 0,3 procenta.

Lidé budou moci po omezenou dobu měnit starou měnu za euro bez poplatku na poštách a v komerčních bankách. Od příštího roku bude měnit starou měnu za euro pouze centrální banka, rovněž bez poplatku a po neomezenou dobu. Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura v centrálních bankách do konce února.

Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura ve svých centrálních bankách do konce února.

Litva a euro

  • Litva chtěla přijmout euro již v roce 2007, nepodařilo se jí však splnit inflační kritérium.
  • V roce 2009 se pak země kvůli globální finanční krizi propadla do hluboké recese. Bolestivá úsporná opatření však opět otevřela zemi cestu k přijetí eura a udělala z Litvy jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Vláda nyní doufá, že euro poskytne domácí ekonomice další stimul k růstu.
  • Litva se v přijetí eura opozdila za svými pobaltskými partnery. Estonsko přijalo euro v roce 2011 a Lotyšsko v roce 2014. Důvodem zpoždění Litvy byla neochota politiků zavázat se k členství před volbami v roce 2012.
3 minuty
Litva členem eurozóny, Lotyšsko předsedá EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...