Podnikatélé vyzvali ministertvo průmyslu ke zrušení investičních pobídek

Hospodářská komora vyzvala ministra průmyslu a obchodu Martina Římana ke zrušení investičních pobídek. U vybraných pobídek jsou zvýhodňovány většinou velké zahraniční firmy, kterým tak stát poskytuje jednoznačné tržní výhody, řekl ČTK prezident komory Jaromír Drábek. Investiční pobídky měly za cíl přilákat zahraniční investice. Říman s hospodářskou komorou souhlasí, podle něj ale úplné zrušení investičních pobídek neumožňuje aktuální rozložení politických sil.

„Riziko poškození českých firem v důsledku odlivu kvalifikované pracovní síly a celkového pokřivení trhu je příliš vysoké, než abychom mohli podporovat zachování investičních pobídek,“ uvedl Drábek. Nastavení systému politiky podpor podle něj nerespektuje postavení menších firem v reálné ekonomice.

Říman dnes Kuvedl, že má na zrušení investičních pobídek stejný názor jako hospodářská komora. „Nicméně politické rozložení sil zatím neumožňuje více než zpřísnění, které jsem prosadil v novele zákona o investičních pobídkách letos na jaře,“ uvedl Říman, který má v plánu příští rok vyhodnotit dopad této novely a poté případně navrhne další změny v systému investičních pobídek.

Ke stanovisku komory se připojila Unie malých a středních podniků. „Svého času přispěly investiční pobídky ke zlepšení ekonomické situace v ČR. Dnes už však tato podpora, která se z přímé finanční podpory postupně přeorientovala na nepřímou podporu formou různých typů zvýhodnění, působí v dlouhodobějším horizontu spíše škodlivě a demotivačně pro zdejší konkurenční prostředí,“ sdělil ČTK předseda unie David Šeich.

Jiný názor má ale Svaz průmyslu a dopravy, který se zrušením investičních pobídek bez analýzy dopadů nesouhlasí. Investiční pobídky jsou po několika novelizacích zákona přístupné nejen velkým a novým firmám, ale i stávajícím investujícím již od 100 milionů Kč, upozornil generální ředitel svazu Zdeněk Liška. Vliv pobídek na hospodářský růst a vývoz je nesporný, bez něho by česká ekonomika neměla velké investiční projekty, které by naopak zakotvily u našich konkurentů a růst průmyslu by nedosahoval historických hodnot, podotkl.

Rušit pobídky nechtějí ani analytici oslovení ČTK. Investiční pobídky jsou nástroj hospodářské politiky, který může hodně pomoci, ale může mít i nežádoucí vedlejší následky, míní analytik Patria Finance David marek. Protože dnes patří do arzenálu řady zemí, byla by podle něj konkurenční pozice ČR bez pobídek oslabena. Je ale potřeba je nastavit tak, aby nediskriminovaly jednotlivá odvětví či firmy podle velikosti, poznamenal. „Můžeme je zreformovat, udělat z nich větší výhodu pro nás. A to hlavně tím, že se budou vztahovat již jen k inovativním projektům, na investice, jež přinesou nové technologie, které zlepší výzkum a vývoj,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Hospodářská komora upozornila také na problém investičních pobídek souvisejících s vytvářením nových pracovních míst a odlivu zaměstnanců z firem v regionu. „Pozice vytvářené pomocí investičních pobídek jsou naplňovány lidmi z jiných firem, nedostatek pracovních sil přitom představuje jedno z nejvýznamnějších rizik dalšího rozvoje české ekonomiky. Nevidím důvod podporovat tvorbu pracovních míst u investorů, kteří dnes zaměstnávají ve svých závodech až z poloviny cizince,“ dodal Drábek.

Z květnové analýzy investičních pobídek od pracovního týmu Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické vyplývá, že náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek dosahují průměrně 1,6 milionu Kč, a značně tak převyšují náklady na tvorbu nových pracovních míst bez investičních pobídek.

Analýza VŠE prý také poukázala na fakt, že investiční pobídky směřovaly nejvíce do Prahy a Středočeského kraje, tedy do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele, čímž nemohl být naplňován cíl investičních pobídek, tedy zmenšování rozdílů hospodářské vyspělosti mezi nejrozvinutějšími a nejzaostalejšími regiony.

Investiční pobídky budou moci dostávat již pouze technologicky náročné provozy. Nejpřístupnější by mělo být investování v regionech s velkou nezaměstnaností, kde bude moci být hranice minimální investice nižší než v ostatních oblastech. Počítá s tím novela zákona vypracovaná ministerstvem průmyslu a obchodu, kterou schválil parlament a podepsal prezident.

Vydáno pod