Praha - Rada České národní banky (ČNB) rozhodla na svém dnešním jednání o ponechání hlavní úrokové sazby na úrovni 3,75 procenta. Benkéři tak potvrzují svá dřívější vyjádření o očekávaném poklesu míry inflace. Ta se v prvních třech měsících letošního roku držela nad úrovní sedmi procent.
Inflace vyskočila na rekordní hodnoty v lednu, meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 7,5 procenta, stejný výsledek zaznamenal tento makroekonomický ukazatel také v následujícím měsíci, v březnu se pak meziroční míra inflace snížila o čtyři desetiny procentního bodu.
Příčinou tak rychlého tempa zdražování je podle ředitele Centra pro politiku a ekonomiku Petra Macha kombinace několika vnějších i vnitřních faktorů, jako je zdražování potravin na světových trzích, daňová reforma či deregulace nájemného. „Jsme zaskočeni tím, že se naplnilo několik šoků, které jsou na sobě vzájemně nezávislé. V minulosti tomu tak nikdy nebývalo. Máme obavy o potravinový šok a máme také obavy, zda se nám ekonomika nepřehřívá víc, než jsme si donedávna mysleli,“ přiznává viceguvernér ČNB Miroslav Singer, dodává však, že působení většiny těchto vlivů je časově omezené a inflace by se měla v průběhu letošního roku vrátit do koridoru tří až pěti procent, který je dlouhodobým cílem ČNB.
Při dalším rozhodování o nastavení úrokových sazeb musejí bankéři ČNB zvážit kromě míry inflace, jejíž rekordní hodnoty by vyžadovaly postupné zvyšování úroků, také opačně působící vliv oslabování světové ekonomiky. Centrální banka je tak podle Singra v krátkodobém horizontu připravena pro korekci sazeb oběma směry.
Rychlost zdražování v Česku částečně brzdí rekordně silná koruna. Její kurz v uplynulém týdnu dokonce krátce atakoval hranici 23 korun za euro. Posilující měna sice těší spotřebitele, kterým se díky ní zlevňuje cestování do zahraničí nebo dovážené zboží, vrásky na čele však dělá exportérům. Jejich výrobky na zahraničních trzích zdražují a stávají se tak méně konkurenceschopné. Ministerstvo financí se proto s ČNB dohodlo na krocích, které by měly další zvyšování kurzu koruny omezit. Vláda nebude příjmy z evropských fondů a privatizace směňovat na koruny na devizovém trhu, ale zmrazí je na zvláštním účtu centrální banky. Účelem této dohody je zabránit spekulacím na další posilování koruny. „Koruna bude posilovat i nadále, jde nám jen o to, aby se tak dělo plynule,“ dodává Singer.
