Nároky z bývalého zaměstnání
Pokud své těhotenství žena zjistí ještě před ukončením pracovního poměru, resp. těsně po něm, tzn. že v den ukončení pracovního poměru již byla prokazatelně těhotná, týká se jí šestiměsíční ochranná lhůta pro nárok na dávky nemocenského pojištění. Pokud v této lhůtě onemocní či nastoupí na mateřskou dovolenou, která je obvykle 6 týdnů před termínem porodu, budou se jí nemocenské dávky i peněžitá pomoc v mateřství vyplácet z posledního pracovního poměru . V případě organizací nad 25 zaměstnanců bude nemocenské dávky vyplácet přímo bývalý zaměstnavatel.
Totéž platí i v případě, že žena nastoupí v této ochranné lhůtě na nemocenskou a setrvá na ní až do nástupu na mateřskou, v tom případě bude mít nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství i pokud na ni nastoupí později než v této ochranné lhůtě.
Jít na úřad práce?
Pokud je žena bez práce, zjistí své těhotenství a nechce nebo již nemůže jít na nemocenskou, je na jejím uvážení, zda zvolí možnost zaevidovat se na úřadu práce. Evidence na úřadu práce má několik výhod - po dobu evidence stát za ženu platí zdravotní pojištění a také za splnění potřebných podmínek může žena dostávat podporu v nezaměstnanosti. Těhotenství ženy jako takové nebrání zaevidování na úřadu práce, s výjimkou situace, kdy je žena pro rizikové těhotenství práce neschopná. V tom případě ji úřad práce do evidence uchazečů o zaměstnání nevezme.
Jestliže žena zjistí své těhotenství v době, kdy je úřadu práce evidována, nic tragického se pro ni neděje. Může nadále setrvat v evidenci úřadu až do nástupu na mateřskou dovolenou.
Má těhotenství v době nezaměstnanosti výhody?
Samotné těhotenství ženě žádné výhody v době nezaměstnanosti nepřináší - podpora v nezaměstnanosti jí je poskytována ve stejné výši i ve stejném rozsahu jako ostatním nezaměstnaným. Stejně tak neexistují žádné sociální dávky pro dobu těhotenství. Jednou z mála výhod, které poskytuje úřad práce je to, že těhotné uchazečky jsou vyřizovány přednostně, takže pro ně odpadá zdlouhavé čekání na úřadě a také při zprostředkování zaměstnání by měl úřad práce přihlédnout k těhotenství uchazečky.
Nemocenské dávky u nezaměstnaných
U nezaměstnaných žen je bohužel nevýhodou to, že nemají nárok na nemocenské dávky (s výjimkou již popisované situace, za kterého mohou nemocenské dávky získat ještě z předchozího zaměstnání), a to ani v případě, že jsou vedeny na úřadu práce. Pokud se jim však podaří si nalézt jiné (i přechodné) zaměstnání na základě klasické pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti, vznikne jim na nemocenskou nárok již po odpracování jediného dne.
Také pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je potřeba, aby žena byla v den jejího nástupu na mateřskou dovolenou účastna nemocenského pojištění (tj. musí mít platný pracovní poměr nebo tuto dávku získat z ochranné lhůty). Navíc je však třeba splnit ještě minimální povinnou délku doby účasti na nemocenském pojištění, a to alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech.
A co rodičovský příspěvek?
Z uvedeného vyplývá, že ženy vedené v evidenci úřadu práce nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství a ode dne porodu dostávají rovnou rodičovský příspěvek. Navíc si u rodičovského příspěvku nemohou zvolit délku jeho čerpání, stát jim ho poskytuje ve snížené výměře - tj. ode dne porodu do 21. měsíců dítěte v částce 7 600 korun a poté až do 4 let dítěte v částce 3 800 korun.
Pokud žena z jakéhokoliv důvodu potřebuje zvolit kratší (a tím i vyšší) výměru rodičovského příspěvku, je jedinou možností, aby si o rodičovský příspěvek požádal pracující druhý rodič, zvolil délku jeho čerpání a potom jej na ženu převedl.
Pokud se žena v těhotenství při uplatňování svých nároků setká s jakýmikoliv komplikacemi, je dobré vědět, že se s otázkami týkajícími se dávek nemocenského pojištění může obrátit na okresní správy sociálního zabezpečení (tyto úřady najdou v bývalých okresních městech) a otázky z oblasti pracovně právních záležitostí je možno konzultovat se Státním úřadem inspekce práce.
