Černá čísla z Japonska: největší propad průmyslové výroby a hrozba deflace

Tokio - Průmyslová výroba v Japonsku se v listopadu v důsledku světové ekonomické recese propadla o nevídaných 8,1 procenta, což je nejhlubší pokles v historii. Vládní ekonomové navíc podobný výsledek očekávají i za prosinec. V ekonomice zároveň výrazně klesla inflace a její nízká úroveň již vyvolává nebezpečí opětného sklouznutí země do deflace. Ukázaly to dnešní vládní statistiky.

Průmyslová výroba, která je klíčovým ukazatelem celkového směřování ekonomiky, může za poslední tři letošní měsíce vykázat svůj nejhlubší čtvrtletní pokles. Produkce v Japonsku ovšem klesala i v předešlých třech čtvrtletích.

V důsledku celosvětové krize navíc ekonomové předpokládají, že japonská exportně orientovaná ekonomika by v tomto a příštím čtvrtletí mohla utrpět jeden z nejhlubších propadů. Podle Naokiho Izuky z firmy Mizuho Securities se ekonomika zřejmě neodrazí ode dna dříve než v posledním čtvrtletí kalendářního roku 2009.

Propad exportního odbytu těžce dopadá na přední japonské firmy v čele s největší světovou automobilkou Toyota. Ta tento týden oznámila, že čeká svou první roční provozní ztrátu. „Produkce padá jako Niagarské vodopády. To, co se teď děje, jde úplně mimo to, co si firmy jako Toyota a Sony kdy představovaly,“ řekl agentuře Reuters Micuru Saitó, hlavní ekonom Tokai Tokyo Securities.

Deflace na obzoru?

Meziroční inflace v Japonsku klesla v listopadu na 1,0 procenta z říjnových 1,7 procenta. Jádrová inflace bez cen potravin a energie by podle ekonomů Nomura Securities mohla v lednu dokonce sestoupit do záporné oblasti. V japonské ekonomice by se tak obnovily deflační tendence, které ji sužovaly od 90. let.

Japonská centrální banka nedávno snížila základní úrok na 0,1 procenta, a již tak vyčerpala takřka všechen prostor ke standardnímu zmírňování úvěrových nákladů. V reakci na ekonomickou situaci a riziko deflace by tak nyní mohla přistoupit k neortodoxním opatřením a mohla by obnovit politiku takzvaného kvantitativního uvolňování, kterou v boji proti deflaci použila v minulých letech. Znamená to cílené zvyšování množství peněz v oběhu nákupem cenných papírů od bank, tedy něco podobného, k čemu se nyní chystá americký Fed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...