Změny u zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé budou nově na nemocenské pojištění místo dosavadních 3,3 procent platit v roce 2009 2,3 procenta z vyměřovacího základu a od roku 2010 se mohou těšit ještě na další snížení na 1,4 procenta.
Aby nedošlo k přílišnému finančnímu zatížení zaměstnavatelů, kteří nyní musí vyplácet po prvních čtrnáct dnů nemoci svým chorým zaměstnancům tzv. náhradu mzdy, bude se jim v roce 2009 od odváděného pojistného odečítat polovina nákladů na náhradu mzdy. Od roku 2010 pak bude platit úleva pro zaměstnavatele, kteří nebudou zaměstnávat více než 50 zaměstnanců - tito se budou moci přihlásit k refundaci poloviny nákladů na náhradu mzdy, ovšem budou odvádět vyšší pojistné.
Změny u zaměstnanců a podnikatelů
U zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných se odvody na nemocenské pojištění shodně snižují o 0,1 procenta. U zaměstnanců tak bude celková výše sociálního pojištění činit 7,9 procenta místo dosavadních 8 procent. OSVČ budou platit 2,4 procenta, nemocenské pojištění přitom v jejich případě zůstává i nadále dobrovolné a platí se z vyměřovacího základu, který si podnikatel sám určí. V roce 2009 však musí minimální základ činit 4 000 korun měsíčně.
Nemocenské pojištění studentů
Jednou z novinek v nemocenském pojištění je také to, že studenti přestávají být ze zákona účastni nemocenského pojištění, jak tomu bylo doposud. Studenti sice neměli nárok na nemocenské, ale např. studentky, kterým se narodilo dítě, měly nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Protože nyní již studenti nemocenského pojištění ze zákona účasti nebudou, budou studentky při narození dítěte zabezpečeny rodičovským příspěvkem, který patří mezi dávky státní sociální podpory.
Jedinou výjimkou jsou pracující či podnikající studenti. V případě, že student při studiu pracuje či podniká, platí pro něj ustanovení stejná jako u všech ostatních zaměstnanců či osob samostatně výdělečně činných.
Zvláště u studentů je však třeba mít na paměti, že od ledna 2009 platí, že nemocenského pojištění nejsou účastni zaměstnanci, kteří pracují v zaměstnání malého rozsahu, což je zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat 15 kalendářních dnů a sjednaný výdělek z tohoto zaměstnání nepřesáhl 2 000 korun měsíčně. Pokud tedy student pracuje v takovém pracovním poměru, nemá nárok na nemocenské dávky. Rovněž i nadále platí již zažitý princip, že nemocenského pojištění nejsou účastni zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce.
