KSČM: Vyděláváš přes 80 tisíc? Odevzdej 40 procent

Praha - Lidé s platem nad 83 500 korun měsíčně by podle českých komunistů od příštího roku měli platit daň z příjmu na úrovni 40 procent. Naopak lidé s nejnižšími příjmy, tj. do 12 500 korun, by státu odváděli jen 9 procent. Návrat k takzvané daňové progresi od rovné daně, která zdaňuje platy v jakékoli výši jednotnou sazbou 15 procent, chce opoziční KSČM vložit do vládní novely zákona o daních z příjmů, kterou se nyní zabývá Poslanecká sněmovna.

Dosavadních 15 procent by podle KSČM dále odváděli pouze zaměstnanci s platem mezi 12 500 a 25 000. Pro mzdy v pásmu od 25 000 do 50 000 korun by platila sazba 25 procent a z příjmů do 83 500 korun by daň ukrojila 32 procent.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš také nevyloučil, že předloží návrh, který by zavedl daňovou progresi u firem. Daně by se zvyšovaly podle zisku. V delší budoucnosti, zřejmě až v dalším volebním období, uvažuje o tom, že by se daně zvyšovaly podle firemního obratu. Progrese by měla podle něj zvýhodnit malé firmy nižší daní a u velkých firem naopak daň zvýšit. Na dnešním jednání sněmovního rozpočtového výboru k tomuto návrhu Dolejš poznamenal, že progrese by měla být rozumná a že „byť je kapitál plachá srnka, tak snad nezmizí do jiného hvozdu“.

Sněmovní výbory jednání o protikrizových opatřeních přerušily 

Vládní novelou zákona o daních z příjmu se dnes zabýval rozpočtový výbor. Obsahuje jeden z protikrizových kroků vlády, a to zrychlení odpisů nově pořízeného firemního majetku. Například automobily si firmy budou moci odepisovat místo současných pěti let pouze dva roky. Podle předkladatelů to má pomoci domácí poptávce a povzbudit spotřebu.

Stejný návrh prosazuje i opoziční ČSSD. Poslanci jeho projednávání přerušili a vrátí se k němu na některé z příštích schůzí výboru. Stejně tak dnes přerušili projednávání sociálnědemokratického balíčku protikrizových opatření, ve kterém ČSSD také zmiňuje znovuzavedení daňové progrese. Firmy by podle socialistů odváděly i nadále daň 21 procent a lidé s platem nad 100 tisíc korun měsíčně by spadali do nového daňového pásma 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...