Musí být sýr z mléka?

Praha - Není sýr, jako sýr, není máslo, jako máslo a takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Nejedná se ale o rozdíl ve značce nebo druhu, ale o rozdíl ve složení. Stejně jako u uzenin, kdy se dá nahradit masná část sójou a moukou, u mléčných výrobků se může nahradit mléčná složka rostlinným tukem. A jako u všech náhražek se to odrazí nejen na chuti, ale i na vlastnostech výrobků.

Za náhražky jsou v potravinářství obecně považovány ty výrobky, jejichž cenná část je nahrazena jinou složkou - většinou levnější. U mléčných výrobků se konkrétně jedná o nahrazení mléka nebo smetany rostlinným tukem. Využívá se zejména u výroby alternativ másel, tavených sýrů, ale i sýrů, jako jsou třeba eidam nebo mozzarella.

Někdy takové nahrazení přispěje k lepší roztíratelnosti - například u pokrmových tuků, většinou se ale změní spíše chuť výrobku, který pak nechutná po mléku.

Jak náhražky poznat?

Že se výrobek neviděl příliš mléka, a že se tedy jedná o náhražku, je možné poznat poměrně snadno. Stačí věnovat čas prohlížení miniaturních písmenek na obalu potraviny a víte, co kupujete. Výrobce totiž musí ve složení vypsat, z čeho se výrobek skládá a jestliže ve složení výrobku, který vypadá jako máslo nebo sýr najdete rostlinný tuk, máte jistotu, že se jedná o náhražku.

K tomu, abychom nemuseli v obchodě trávit hodiny s lupou, by měli dopomoci i prodejci, kterým zákon ukládá alternativní mléčné výrobky prodávat tak, aby měl zákazník hned jasno, že se jedná o náhražky.

Náhražky musí být v obchodě označeny

„Na tom regálovém štítku musí být už označeno, že jde o určitou alternativu, většinou se tam píše alternativa mléčného výrobku nebo alternativa mléčného sortimentu. Ty potraviny by měly být prodávány takovým způsobem, aby to ve spotřebiteli nevyvolávalo dojem, že si kupuje mléčný výrobek,“ vysvětlila mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová.

Kromě toho se u alternativ, které jsou definované legislativou, nesmí na obale vyskytovat nápisy jako „sýr“ či „máslo“. Vynalézaví výrobci se s tím ale vypořádali po svém a z některých názvů pouze zakázaná slovíčka vypustili a nebo vymysleli název originální, který sice má v podvědomí lidí jasný význam, ale legislativa ho nezná. Takže se nenechte zmást nadpisy „smažák“, „tavený“ a nebo „tavené plátky“.

Proč obchodníci „míchají“ alternativní sýry s pravými?

Jak už bylo zmíněno výše, u každého alternativního výrobku musí být podle zákona štítek s nadpisem „alternativní mléčný výrobek“ nebo „výrobek s rostlinným tukem“. To je bohužel vše. Z vlastní zkušenosti vím, že nadpisy jsou tak nenápadné, že pokud po nich člověk přímo nepátrá, většinou si jich vůbec nevšimne. Kdyby byly výrobky fyzicky odděleny od těch výrobků, které obsahují pouze mléčnou složku, byl by nákup o hodně jednodušší.

„Ne všude to lze, my proto akceptujeme, že je to rozlišeno pouze tím regálovým štítkem, že tam je jasno napsáno, že to je alternativa“ dodala Šmídtová. Možná i proto jsme koutek s alternativními mléčnými výrobky našli jenom v jednom ze sedmi obchodů. Ve zbylých byly sice většinou alternativní výrobky označeny na regále, ale alternativní sýr byl obklopen sýry „pravými“.

Dávají alternativní výrobky důvod k obavám?

Alternativní výrobky nejsou nezdravé. Pokud jsou vyrobeny z kvalitního rostlinného tuku, můžou být i zdraví prospěšné, jenže o jak kvalitní tuk se jedná, jako zákazník nepoznáte. Rozhodnutí je jenom na vás. Výrobky s náhražkou bývají levnější, ale jako vždy musíte počítat s tím, že s cenou jde ruku v ruce i kvalita.

Správné označování výrobků je tu zejména pro to, aby zákazník nebyl klamán a věděl, co kupuje. Aby měl na výběr. Jenže to se týká jenom těch výrobků, které zná legislativa. A legislativní předpisy neznají všechny pojmy, které známe my, zákazníci. Třeba taková šlehačka ve spreji může být vyrobena pouze z rostlinného tuku a přitom se může jmenovat „šlehačka“, protože tento pojem podle zákona nic neznamená. Stejně tak tomu je i u tekutých a sušených smetánek do kávy. Logicky pak pro nedefinované výrobky neplatí ani žádná pravidla prodeje a zákazníkovi tak nezbývá než číst složení. Leckdy může napovědět i nižší cena.

  • Samoobsluha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/51/5097.jpg
  • Sýr autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/298/29765.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 8 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...