Obce trápí pokles daňových příjmů a špatná dostupnost úvěrů

Brno - Hospodářská krize těžce doléhá i na české obce. Kvůli přísnějším podmínkám pro poskytování úvěrů se jim nedostává peněz na spolufinancování projektů dotovaných Evropskou unií, a tak nemohou řadu investičních akcií realizovat a přicházejí o peníze z evropských fondů. Letos je navíc čeká výrazný propad příjmů z daní, protože řada poplatníků přišla v souvislosti s krizí o práci. Obce by mohly podle ministerstva financí takto přijít až o 10 procent příjmů, tedy zhruba o 13 miliard korun.

Samo posuzování toho, zda ta či ona obec dostane dotaci na nějaký projekt, je poměrně náročným a zdlouhavým procesem. Když jím obce úspěšně projdou a unie jim peníze přislíbí, čeká je ale další nesnáz, která jim často zlomí vaz. Musí sehnat peníze na spolufinancování projektu.

„Začíná se stávat stále častěji, že banky nedají úvěr takovému žadateli. A protože není schopen zajistit jiný zdroj, takový projekt nemůže být realizován,“ upozornil hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD). Jen na jižní Moravě již prý takových případů byly asi dvě desítky.

Pomoci má pracovní skupina

Aby se případnému zamítnutí úvěrů předešlo, dohodly se kraje s bankami na vytvoření pracovní skupiny, která vytvoří společné postupy při oceňování bonity žadatelů, ale také při oceňování kvality projektů tak, aby žadatel, který uspěje u jednotlivých Regionálních operačních programů, uspěl i u bank a jeho záměr se mohl uskutečnit.

Problém číslo dvě: daně

Špatnou dostupnost úvěrů se tedy zřejmě podaří vyřešit, s dalším problémem obcí to už ale zřejmě bude složitější. Hospodářská krize jim ukousne zhruba 10 procent daňových příjmů. V úhrnu tak přijdou asi o 13 miliard korun.

Stát s výpadkem obcím nijak pomoci nemůže, nemá na to dostatek prostředků. „Státy by si musel sám půjčit, což by ztratilo účel,“ podotkl Jan Zikl z ministerstva financí. Ministerstvo tak má pro obce jen doporučení: projekty musí více zvažovat a nezadlužovat se. Pro řadu projektů, podle údajů obcí zejména těch z oblasti infrastruktury, to znamená odložení na neurčito.

Do rozpočtů obcí se ale negativně promítnou i další vlivy. Jedním z nich bude také protikrizový plán vlády, který počítá s odpuštěním záloh na daň z příjmů malých fyzických a právnických osob. Obce tak zřejmě čeká doba velkého šetření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...