Banky dnes mají obdržet stručnou zprávu o svých výsledcích a také se mají od ministerstva financí a centrální banky Fed dozvědět, jak chtějí politici o jejich citlivých datech informovat veřejnost.
Hlavní analytik společnosti D. A. Davidson & Co Fred Dickson předpokládá, že mezi bankami, které budou potřebovat navýšit rezervy, figurují Citigroup a Bank of America. Další kapitál budou podle něj potřebovat i Wells Fargo a JPMorgan. Šéf americké centrální banky Ben Bernanke však věří, že banky budou schopny získat peníze i jinak, například vydáním akcií či prodejem majetku.
Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl pro ČT:
„V Americe si myslím, teď zbývá jediná možnost jak navýšit rezervy bank, a to je dotace ze státního rozpočtu výměnou za podíl v nějaké té bance.“
Některé hlasy z odvětví připomínají, že výsledky testů přijdou v době, kdy obor začíná vysílat pozitivní signály po překvapivě příznivých výsledcích za první čtvrtletí. Podle šéfa asociace amerických bank tak může zpráva zbytečně vyvolat novou nejistotu.
Smyslem zátěžových zkoušek v USA je ověřit, zda by velké banky obstály v příští hluboké recesi. Vláda už by finančně pomohla asi jen takovým bankám, které by měly problémy s likviditou, ale v základu by byly zdravé.
Podle Katainena mohou testy pomoci navrátit důvěru
O zátěžových testech se uvažuje už i v Evropě. „Potřebujeme celoevropskou metodu, která by vystavila banky zátěžové zkoušce. V první řadě proto, že nemoc ekonomiky se jmenuje bankovní krize a my nemůžeme očekávat žádné oživení reálné ekonomiky, dokud se do bankovního sektoru nevrátí důvěra,“ vyzval finský ministr financí Katainen.
"Proto potřebujeme jednotná pravidla zátěžových zkoušek pro banky, a to pro největší banky v Evropě, které působí na území více států. Vlády všech zemí se pak budou muset postarat o to, jak se vypořádat se ztrátovými a
toxickými aktivy," dodal finský ministr.
