Zátěžovým testem zřejmě neprošla desítka amerických bank

Washington - Zhruba desítka z 19 testovaných velkých amerických bank údajně neprošla takzvaným zátěžovým testem a bude potřebovat další kapitál. Představitelé 19 velkých bank během testů jednali s regulátory o tom, jak by banky přežily, kdyby se ještě zhoršila celková ekonomická situace, a kolik by potřebovaly dodatečného kapitálu. Přesný rozpis potřeb jednotlivých bank zveřejní předseda Fedu Ben Bernanke a ministr financí Timothy Geithner tento čtvrtek. Finský ministr financí Jyrki Katainen vyzývá, aby Evropa své banky podrobila stejné zátěžové zkoušce.

Banky dnes mají obdržet stručnou zprávu o svých výsledcích a také se mají od ministerstva financí a centrální banky Fed dozvědět, jak chtějí politici o jejich citlivých datech informovat veřejnost.

Hlavní analytik společnosti D. A. Davidson & Co Fred Dickson předpokládá, že mezi bankami, které budou potřebovat navýšit rezervy, figurují Citigroup a Bank of America. Další kapitál budou podle něj potřebovat i Wells Fargo a JPMorgan. Šéf americké centrální banky Ben Bernanke však věří, že banky budou schopny získat peníze i jinak, například vydáním akcií či prodejem majetku.

Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl pro ČT:

„V Americe si myslím, teď zbývá jediná možnost jak navýšit rezervy bank, a to je dotace ze státního rozpočtu výměnou za podíl v nějaké té bance.“

Některé hlasy z odvětví připomínají, že výsledky testů přijdou v době, kdy obor začíná vysílat pozitivní signály po překvapivě příznivých výsledcích za první čtvrtletí. Podle šéfa asociace amerických bank tak může zpráva zbytečně vyvolat novou nejistotu.

Smyslem zátěžových zkoušek v USA je ověřit, zda by velké banky obstály v příští hluboké recesi. Vláda už by finančně pomohla asi jen takovým bankám, které by měly problémy s likviditou, ale v základu by byly zdravé.

Podle Katainena mohou testy pomoci navrátit důvěru

O zátěžových testech se uvažuje už i v Evropě. „Potřebujeme celoevropskou metodu, která by vystavila banky zátěžové zkoušce. V první řadě proto, že nemoc ekonomiky se jmenuje bankovní krize a my nemůžeme očekávat žádné oživení reálné ekonomiky, dokud se do bankovního sektoru nevrátí důvěra,“ vyzval finský ministr financí Katainen.

"Proto potřebujeme jednotná pravidla zátěžových zkoušek pro banky, a to pro největší banky v Evropě, které působí na území více států. Vlády všech zemí se pak budou muset postarat o to, jak se vypořádat se ztrátovými a
toxickými aktivy," dodal finský ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 13 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...