Praha - Města a obce se letos budou muset vyrovnávat s dopady hospodářské krize. Daně, které tvoří velkou část jejich příjmů, teď nepřicházejí v takové výši jako dřív. Za celou republiku se hovoří o propadu příjmů o zhruba deset procent, tedy asi 13 miliard korun. Některá města proto omezují investice, jiná už s propadem příjmů počítala při sestavování rozpočtu, a tak dnes nemusejí radikálně omezovat vlastní výdaje.
Většinu investičních akcí například pozastavilo město Chomutov, které očekává pokles příjmů až o 15 procent. Ještě v polovině března předpokládala chomutovská radnice snížení výnosů asi o devět procent.
Kvůli krizi odkládá některé investiční akce také Bruntál, který odhaduje letošní výpadek v daňových příjmech na 22 milionů korun. „Z rozpočtu byl vyřazen záměr vybudovat novou kašnu na náměstí Míru za 2,6 milionu korun. Ze čtyř milionů na 3,5 milionu se snížily výdaje na plošné rekonstrukce místních komunikací,“ řekl mluvčí radnice Jiří Ondrášek.
V Plzni mají rezervu
Naproti tomu například Plzeň si na ztrátu vytvořila už počátkem roku rezervu 230 milionů korun z přebytků minulých let a další zhruba stejnou sumu má ušetřit celoroční redukcí provozních výdajů o dvě procenta. V červnu ale bude schvalovat snížení investic o 140 milionů korun.
V Jihomoravském kraji v některých případech města zastaví či zruší méně významné investice, ty hlavní ale prý zatím dotčeny nebudou. S výjimkou Znojma okresní města neuvažují o tom, že si kvůli propadu příjmů z daní vezmou investiční úvěr.
Praha příjde o 1,5 miliardy z daní
Nijak fatální prý nejsou dopady hospodářské krize na hospodaření hlavního města. Je to díky konzervativně sestavenému rozpočtu, úsporám a rezervám, řekl tiskový mluvčí magistrátu Jiří Wolf. Aktuálně se přesto podle něj očekává daňový výpadek pravděpodobně výrazně vyšší než 1,5 miliardy korun, o čemž hovořily prognózy v březnu. Jednotlivé městské části zatím krizi přímo nijak nepociťují.
Ministerstvo financí obcím doporučuje, aby se nezadlužovaly, pokud to není nutné. Jednotlivé radnice a magistráty proto nevylučují další úsporné opatření jako například zvýšení daní z nemovitostí či omezení financí na běžnou údržbu. Zda k nim budou muset přistoupit, bude záviset na vývoji daňových příjmů v dalším období.
