Praha - Česko nemá dost peněz na likvidaci starých ekologických škod, ke které se stát zavázal v devadesátých letech při privatizaci majetku. Zjistila to nedávná kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Dohromady by podle předpokladů mohlo Česko za staré ekologické škody zaplatit až 115 miliard korun, ke konci loňského roku měl ale stát k dispozici jen necelých 15 miliard.
Stát nemá dost peněz na likvidaci ekologických škod
Od roku 1991 uzavíral Fond národního majetku se souhlasem vlády s majiteli privatizovaného majetku ekologické smlouvy, v nichž se zavázal, že uhradí náklady na odstranění ekologických škod vzniklých před privatizací.
Likvidace starých zátěží je ale časově náročná, v některých lokalitách trvala i víc než 10 let. Ministerstvo financí tak pro její urychlení vypsalo v prosinci 2008 velkou veřejnou zakázku, která zahrnovala všechny zbývající závazky státu. „Její ekonomická výhodnost však nebyla posuzována na základě odborného odhadu nákladů na odstranění starých ekologických zátěží a ani nebyla kvantifikována hodnota rizik ovlivňujících výhodnost jednotlivých variant,“ stojí ve zprávě NKÚ. Ten na nedostatky v systému odstraňování škod upozornil už po předchozí kontrole provedené před pěti lety.
Podle NKÚ výše garance uvedená v databázi ministerstva financí u některých ekologických smluv neodpovídá odhadu nákladů na odstranění poškození životního prostředí v příslušných lokalitách. Úřad upozornil také na to, že zadávací dokumentaci k zakázce dostali jen tři uchazeči, kteří splnili kvalifikační podmínky. Zvýšilo se tak riziko, že předloží nabídku na základě vzájemné dohody, na což prý opakovaně upozornil také antimonopolní úřad.
Superzakázka nahrává korupci, tvrdí odpůrci
Obří tendr má vybrat vítěze zakázky zhruba na 300 potřebných sanací půdy a podzemních vod u privatizovaných chemiček, dolů nebo strojírenských firem. Ekologové i mnozí politici však záměr tvrdě kritizují. Sloučení stovek malých výběrových řízení do jediného tendru podle nich nahrává korupci. Vláda totiž nezveřejnila ani přibližný odhad, jakou nabídku je ochotna akceptovat. Stále uvádí jen maximální výši 115 miliard, což je součet záruk, jež poskytla kvůli sanacím novým majitelům privatizovaných firem.
Do ekologického tendru se přihlásilo šest uchazečů, ministerstvo v prvním kole tři z nich vyřadilo. Jeden z vyřazených, konsorcium v čele s firmou PPF Advisory, uspělo u antimonopolního úřadu a vrátilo se znovu do hry. Mezi uchazeči jsou dále Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a společnost Environmental Services.
Znečištění způsobuje úhyn ryb