Úřednická vláda končí, Fischer míří do Londýna

Praha - Dnes naposledy jednal Fischerův kabinet. Odstupující premiér se ze Strakovy akademie stěhuje do londýnského City, kde bude od září viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Dosavadní premiér si cení třeba toho, že položili základní kámen penzijního systému, a naopak lituje, že nedokázali rozjet reformu státní služby. Ministři jsou nyní na večeři, na kterou je pozvala předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Pak se jejich cesty rozejdou.

Neloučí se jen Jan Fischer. Úřad vlády spolu s ním opouští všech šestnáct ministrů a připravují se na působení v nových křeslech. „Těším se, to je jedna věc, druhá věc je, že k budoucnosti se má přistupovat vždy s určitou pokorou, čili žádná ramena přes celá záda,“ řekl Fischer ke svému brzkému působení v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Dosavadní šéf vnitra Pecina zasedne do poslanecké lavice, ministryně životního prostředí Bízková zůstane věrná svému úřadu jako první náměstkyně. Oproti tomu ministra financí Janotu politika ani státní správa neláká. „Teď si dám nějakou dobu volno, chci si užít léta. Udělám si IČO a nějakým způsobem budu spolupracovat,“ prohlásil Janota.

Ne všichni dosluhující ministři hledají něco nového. Ministryně spravedlnosti se vrací do čela justiční akademie v Kroměříži, Dana Jurásková na místo ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Jakub Šebesta zpátky na potravinářskou inspekci. Na Státní fond dopravní infrastruktury se vrací ministr dopravy Slamečka. Už teď ale připouští, že během několika měsíců to může být jinak. „Mám možnost spolupráce na MD,“ konstatoval Slamečka.

3 minuty
Fischerova vláda končí
Zdroj: ČT24

Někteří ministři ještě rozhodnutí ohledně svého dalšího působení neučinili

Obdobný příběh může psát i šéf diplomacie Kohout. V resortu zatím zůstává. Spekuluje se ale o tom, že by mohl reprezentovat Česko na některé z ambasád. Zatímco někteří ministři mají jasno v tom, kde po odchodu z Fischerova kabinetu budou pracovat, jiní si s rozhodováním o svém dalším angažmá dávají načas. „Jsou některé věci ve hře, já jsem se tím zatím ještě nezačal zabývat, začnu se tím zabývat zítra. Ani nebudu naznačovat,“ prohlásil Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí. Pouze ministr obrany Martin Barták zatím tají, jestli už byl někým osloven a jaké si teď zvolí povolání.

Ministr Slamečka, v pozadí jeho mluvčí Karel Hanzelka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...