Kraje se bouří proti zastavení silničních staveb na svém území

Praha - Kraje se bouří proti rozhodnutí ministra dopravy Víta Bárty, který hodlá stopnou některé silniční projekty - celkem čtyři, na kterých se už dlouho pracuje, a 11 staveb, které jsou buď před zahájením, nebo se s nimi teprve začalo. Dálnic se omezení týkat nebudou. Na úkor silnic budou naopak zastaveny téměř všechny stavby na železnici.

Kraje dotčené zastavením silničních staveb neskrývají své rozčarování. Například zastavení stavby úseku rychlostí silnice R6 mezi Lubencem a Bošovem je pro Karlovarský kraj velmi negativní zpráva, jak uvedl hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD). Stát ale dokončí rozestavěné úseky silnice mezi Chebem a Karlovými Vary.

Ačkoli se většina stavby úseků R6 mezi Lubencem a Bošovem odehrává v Ústeckém kraji, samotná silnice je důležitá hlavně pro Karlovarský kraj. Ten zatím nemá kvalitní silniční spojení s Prahou a zastavení už započatých staveb dokončení silnice R6 znovu oddálí. „Kdyby byl hotový alespoň obchvat Lubence, bylo by to dobré,“ konstatoval hejtman.

Škrty se nelíbí ani v Pardubickém kraji

Úspory ministerstva dopravy, které se týkají rovněž dvou klíčových silničních staveb v Pardubickém kraji, se dotčeným obcím i vedení kraje nelíbí a chtějí rozhodnutí zvrátit. Silničáři letos nezačnou se stavbou obchvatu Chrudimi v úseku u Medlešic a nebudou pokračovat ve stavbě patra mimoúrovňové křižovatky v Opatovicích nad Labem, která má být napojením na R35. Stavby mají dohromady stát téměř 3,5 miliardy korun.

„Určitě kraj využije všechny možnosti, věcné argumenty, protože pokud se má šetřit, tak ne na těchto konkrétních stavbách,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL).

Stopstav se nejvíce dotkne Moravskoslezského kraje

Rozhodnutí ministerstva dopravy zastavit tři už zahájené stavby silnic a zároveň přípravy dvou projektů se nelíbí ani představitelům Moravskoslezského kraje. Oznámení ministerstva považují za nesystémové a nepřijatelné. Vítu Bártovi to chtějí osobně sdělit v pondělí, kdy do Prahy vyšlou delegaci. Nejvíce staveb ve vysokém stupni rozestavěnosti má být v rámci celé země zastaveno právě na severu Moravy.

„Je to zcela nesystémové řešení, proti němuž musíme jednoznačně protestovat,“ prohlásil náměstek opavského primátora a předseda Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 - I/57 Pavel Mališ (ODS). V pondělí dopoledne se proto chce sejít s ministrem společně se zástupci kraje, města Ostravy i Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Práce na obchvatu Bohumína přitom byly v plném proudu - starý most, který spojoval centrum města se čtvrtí Skřečoň nechalo Ředitelství silnic a dálnic zbourat. Nahradit ho měl most nový, jenže ministerstvo teď na něj nedá peníze.

Josef Plašil (ČSSD), místostarosta Bohumína:

„My jsme dlouho nechtěli souhlasit se stržením toho starého mostu, protože jsme věděli, že jak se strhne, tak můžou nastat nějaké problémy s budoucností. Podmínka, kterou nám garantovali stavitelé a ŘSD, byla, že než se strhne nový most, bude garantováno, že se postaví a dostaví most nový.“

Bártovo rozhodnutí kritizují i na Zlínsku či v České Lípě

Ani Zlínský kraj se nehodlá smířit se zastavením dvou významných dopravních staveb na svém území. Úsporná opatření mají zastavit v červenci zahájené práce na rozšíření na čtyři pruhy silnice I/49 Malenovice - Otrokovice a také stavbu prvního úseku komunikace R49 Hulín - Fryšták.

„Jedna věc jsou úspory a druhá existující smluvní vztahy s dodavateli, ve kterých jsou samozřejmě zakotveny také sankce. Ministerstvo dopravy musí vyčíslit, kolik chce ušetřit. Přerušení zahájené stavby totiž stojí nemalé peníze,“ vysvětlil náměstek zlínského hejtmana pro dopravu Jaroslav Drozd. Dodal, že hejtmanství nepovažuje ani po dnešním Bártově oznámení věc za uzavřenou. „V rozpočtu vždy chybí zdroje, situace se opakuje. Navíc je krize. Pro nás je ale nejmírnější varianta dokončení I/49 a etapizace R49 tak, že bude postavena alespoň v úseku Hulín - Holešov. Jinak by mohla být zmařena miliardová investice do tamní průmyslové zóny,“ přiblížil Drozd a uvedl, že budou s ministrem příští středu jednat.

Zděšení vyvolalo i zastavení výstavby silnice I/9 a obchvatu České Lípy. Čtyřicetitisícová Lípa je v Česku jedním z posledních velkých měst, které nemá obchvat a kamiony projíždějí městem. Zastavení výstavby silnice, která měla dopravu odvést, je proto velmi špatnou zprávou, uvedla v reakci na oznámení starostka Hana Moudrá. Také ona hodlá Bártu požádat, aby rozhodnutí ještě zvážil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 3 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 15 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026
Načítání...