Kraje se bouří proti zastavení silničních staveb na svém území

Praha - Kraje se bouří proti rozhodnutí ministra dopravy Víta Bárty, který hodlá stopnou některé silniční projekty - celkem čtyři, na kterých se už dlouho pracuje, a 11 staveb, které jsou buď před zahájením, nebo se s nimi teprve začalo. Dálnic se omezení týkat nebudou. Na úkor silnic budou naopak zastaveny téměř všechny stavby na železnici.

Kraje dotčené zastavením silničních staveb neskrývají své rozčarování. Například zastavení stavby úseku rychlostí silnice R6 mezi Lubencem a Bošovem je pro Karlovarský kraj velmi negativní zpráva, jak uvedl hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD). Stát ale dokončí rozestavěné úseky silnice mezi Chebem a Karlovými Vary.

Ačkoli se většina stavby úseků R6 mezi Lubencem a Bošovem odehrává v Ústeckém kraji, samotná silnice je důležitá hlavně pro Karlovarský kraj. Ten zatím nemá kvalitní silniční spojení s Prahou a zastavení už započatých staveb dokončení silnice R6 znovu oddálí. „Kdyby byl hotový alespoň obchvat Lubence, bylo by to dobré,“ konstatoval hejtman.

Škrty se nelíbí ani v Pardubickém kraji

Úspory ministerstva dopravy, které se týkají rovněž dvou klíčových silničních staveb v Pardubickém kraji, se dotčeným obcím i vedení kraje nelíbí a chtějí rozhodnutí zvrátit. Silničáři letos nezačnou se stavbou obchvatu Chrudimi v úseku u Medlešic a nebudou pokračovat ve stavbě patra mimoúrovňové křižovatky v Opatovicích nad Labem, která má být napojením na R35. Stavby mají dohromady stát téměř 3,5 miliardy korun.

„Určitě kraj využije všechny možnosti, věcné argumenty, protože pokud se má šetřit, tak ne na těchto konkrétních stavbách,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL).

Stopstav se nejvíce dotkne Moravskoslezského kraje

Rozhodnutí ministerstva dopravy zastavit tři už zahájené stavby silnic a zároveň přípravy dvou projektů se nelíbí ani představitelům Moravskoslezského kraje. Oznámení ministerstva považují za nesystémové a nepřijatelné. Vítu Bártovi to chtějí osobně sdělit v pondělí, kdy do Prahy vyšlou delegaci. Nejvíce staveb ve vysokém stupni rozestavěnosti má být v rámci celé země zastaveno právě na severu Moravy.

„Je to zcela nesystémové řešení, proti němuž musíme jednoznačně protestovat,“ prohlásil náměstek opavského primátora a předseda Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 - I/57 Pavel Mališ (ODS). V pondělí dopoledne se proto chce sejít s ministrem společně se zástupci kraje, města Ostravy i Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Práce na obchvatu Bohumína přitom byly v plném proudu - starý most, který spojoval centrum města se čtvrtí Skřečoň nechalo Ředitelství silnic a dálnic zbourat. Nahradit ho měl most nový, jenže ministerstvo teď na něj nedá peníze.

Josef Plašil (ČSSD), místostarosta Bohumína:

„My jsme dlouho nechtěli souhlasit se stržením toho starého mostu, protože jsme věděli, že jak se strhne, tak můžou nastat nějaké problémy s budoucností. Podmínka, kterou nám garantovali stavitelé a ŘSD, byla, že než se strhne nový most, bude garantováno, že se postaví a dostaví most nový.“

Bártovo rozhodnutí kritizují i na Zlínsku či v České Lípě

Ani Zlínský kraj se nehodlá smířit se zastavením dvou významných dopravních staveb na svém území. Úsporná opatření mají zastavit v červenci zahájené práce na rozšíření na čtyři pruhy silnice I/49 Malenovice - Otrokovice a také stavbu prvního úseku komunikace R49 Hulín - Fryšták.

„Jedna věc jsou úspory a druhá existující smluvní vztahy s dodavateli, ve kterých jsou samozřejmě zakotveny také sankce. Ministerstvo dopravy musí vyčíslit, kolik chce ušetřit. Přerušení zahájené stavby totiž stojí nemalé peníze,“ vysvětlil náměstek zlínského hejtmana pro dopravu Jaroslav Drozd. Dodal, že hejtmanství nepovažuje ani po dnešním Bártově oznámení věc za uzavřenou. „V rozpočtu vždy chybí zdroje, situace se opakuje. Navíc je krize. Pro nás je ale nejmírnější varianta dokončení I/49 a etapizace R49 tak, že bude postavena alespoň v úseku Hulín - Holešov. Jinak by mohla být zmařena miliardová investice do tamní průmyslové zóny,“ přiblížil Drozd a uvedl, že budou s ministrem příští středu jednat.

Zděšení vyvolalo i zastavení výstavby silnice I/9 a obchvatu České Lípy. Čtyřicetitisícová Lípa je v Česku jedním z posledních velkých měst, které nemá obchvat a kamiony projíždějí městem. Zastavení výstavby silnice, která měla dopravu odvést, je proto velmi špatnou zprávou, uvedla v reakci na oznámení starostka Hana Moudrá. Také ona hodlá Bártu požádat, aby rozhodnutí ještě zvážil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 22 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...