V Rakousku brojí proti Temelínu i dopisem, Němce příliš nezajímá

Vídeň/Berlín - V Rakousku dnes končí lhůta, během níž se tamní obyvatelé a instituce mohli vyjadřovat k plánům na rozšíření jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Do internetové protestní akce, kterou uspořádala spolková země Horní Rakousy, se za měsíc zapojilo kolem 5 000 lidí. V sousedních německých spolkových zemích Sasku a Bavorsku se mohou lidé se studií o vlivu dostavby Temelína na životní prostředí seznamovat do čtvrtka. Tamní zájem je ale menší.

Horní Rakousy nabídly zájemcům dopis s námitkami on-line. Stačilo jen vyplnit jméno a poštovní i elektronickou adresu a kliknout myší na kolonku „odeslat“. V textu se třeba namítá to, že není vyřešena likvidace radioaktivního odpadu, chybí údaje o typu reaktoru nebo že dostavba má posloužit jen k výrobě energie na vývoz.

Dopis s námitkami poslouží i jako stížnost pro Evropskou komisi. Podle Horních Rakous totiž dochází z české strany k porušení evropského práva při procesu posuzování dopadů dostavby na životní prostředí (EIA). Rakousy tvrdí, že české řízení neodpovídá evropské směrnici, protože není možné rozhodnutí nechat soudně přezkoumat. České ministerstvo životního prostředí už dříve uvedlo, že to český zákon umožňuje.

Námitky mohli Rakušané podávat ve všech spolkových zemích včetně Vídně. Podle pověřence pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovce jsou ale antiatomové aktivity v příhraničních Horních Rakousích „tradičně dynamičtější“. Pětitisícová účast by podle pověřence měla být signálem i pro rakouskou vládu, aby proti dobudování Temelína podnikla kroky.

Rakouská studie: V případě havárie chceme uhradit škody

Ani rakouská metropole ani spolkové země se ale nespoléhají jen na stanovisko občanů. Pověřily i experty, kteří vypracovali zprávu o 173 stránkách. Podle nich studie EIA například neobsahuje alternativy k dostavbě Temelína, zabezpečení při případném nárazu letadla v ní neodpovídá aktuálním poznatkům, chybí návrh postupu při nehodě a zmírnění škod. Autoři posudku navíc žádají, aby v případě havárie provozovatel a ČR Rakousku uhradili veškeré vzniklé škody.

„Jsme si samozřejmě vědomi toho, že každá země si suverénně rozhodne, jaké druhy energie využije. Naším cílem je vzbudit vědomí, aby se znovu promyslely určité body,“ řekl David Reinberger z vídeňského zastupitelství pro životní prostředí. Doplnil, že podle evropského práva se úřady musí námitkami zabývat, zaujmout k nim stanovisko a uvést, jak je zohlednily. „Neexistuje žádný důvod domnívat se, že by se české úřady, stejně jako všechny jiné úřady v EU, společného práva nedržely. Pokud by tomu tak bylo, existují nástroje v EU, které slouží k prosazení evropského práva,“ uzavřel Reinberger.

Bavorsko a Sasko Temelín příliš nezajímá

Obyvatelé Saska a Bavorska mohou k posudku o Temelínu, který konstatuje, že plánovaná dostavba dvou bloků životní prostředí neohrozí, podávat připomínky od začátku srpna. Zájem o posudek ale zůstává slabý. „Popravdě, měli jsme jen jednoho člověka, který do něj nahlédl,“ řekl mluvčí saského ministerstva životního prostředí Andreas Kunze.

Ministerstvo životního prostředí v Bavorsku eviduje 16 připomínek ke studii. Podle bavorského deníku Frankenposten Němcům, kteří nesouhlasí s dostavbou jihočeské elektrárny, nejde o pročtení ekologické zprávy, ale hlavně o vyjádření protestu. „Podívat se do toho nechtěl ještě nikdo,“ citoval deník Rolanda Grimma z úřadu pro životní prostředí v Hofu.

Vedle saského a bavorského ministerstva životního prostředí mají Němci překlad více než šestisetstránkového posudku k dispozici na mnoha veřejných místech a úřadech v obou spolkových zemích a také na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 8 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...