Důvodem poklesu hodnoty příspěvku na důchodové připojištění jsou nízké výnosy z penzijních fondů a nejistá situace okolo důchodové reformy, uvedl ředitel Rentie Tomáš Knebl. „Pokles účastnického příspěvku je alarmující. Lidé nejsou motivováni k vyššímu spoření na penzi, protože výnosy z penzijních fondů jsou nízké a raději ukládají peníze na spořicí účty,“ upozornil Knebl. Zároveň si lidé podle něj uvědomují nejistotu podoby penzijních fondů po důchodové reformě, takže se zdráhají stanovit vyšší příspěvek. Zejména mladí lidé si často přispívají jen 100 korun, aby získali dříve nárok na takzvanou výsluhovou penzi a ke svým penězům se dostali dříve, doplnil šéfredaktor serveru Investujeme.cz Petr Zámečník. Nízký účastnický příspěvek na připojištění však neposkytne lidem dostatečné zajištění v důchodu. Výsledná naspořená suma bude totiž při přepočtení na měsíční výplatu doživotní penze nedostačující, pohybuje se v řádech stovek korun.
Úkolem penzijní reformy je mimo jiné motivovat občany k ukládání vyšších částek, neboť již nyní je jasné, že při takto nízkých měsíčních úložkách bude v budoucnosti část lidí pobírat relativně velmi malý důchod, řekl Radek Ležatka z tiskového oddělení MF. „Dlouhodobě panuje odborná shoda na tom, že důchodový systém je neudržitelný. Buď si lidé budou muset spořit, nebo se budou muset důchody dotovat z jiných částí rozpočtu. Třetí variantou je jejich pokles bez adekvátní náhrady v podobě dodatečné penze ze spoření,“ uzavřel Roman Pospíšil z Asociace penzijních fondů.
Na penzi si na konci června 2010 spořilo 4,5 milionu lidí, o 76 000 více než na konci roku 2009. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních lidí v ČR, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu pokračuje koncentrace, z původních 44 fondů jich zbylo deset.
