Stockholm – Tři ze šesti letošních Nobelových cen už jsou rozdány. Odměnění se však nemusí těšit jenom na prestiž. Čeká je i deset milionů švédských korun. Tato částka však zůstává stejná už devět let. Inflace z ní tak ukrajuje čím dál více peněz a hodnota odměny tak reálně letos klesne na nejnižší úroveň od roku 1999. Alfred Nobel totiž při psaní svojí závěti s inflací nepočítal. Přál si naopak, aby byla každý rok udělována stejná částka. Kvůli stále dražším penězům to ale není reálné.
Za nižšími odměnami stojí inflace a krize
Za stále nižšími odměnami však nestojí pouze inflace. Dalším viníkem je finanční krize, která v roce 2008 nadaci zajišťující předávání Nobelovy ceny připravila o pětinu majetku. Na konci letošního roku se sice podařilo nadaci něco získat zpět, i tak ji však krize okradla o pětinu majetku.
V roce 1923 nadaci dokonce hrozilo, že peníze dojdou zcela. Tehdy měl vítěz nárok na 150 tisíc švédských korun, akademie ale mohla vyplatit jen 115 tisíc. Postupem času se tak cena stávala místo odměny lepším kapesným. Nadace tehdy neměla povoleno investovat jinam, než do bezpečných cenných papírů. Podle tehdejší vlády šlo o státní obligace nebo půjčky kryté státními obligacemi. Akcie byly do té doby tabu.
Změna přišla v roce 1953. Díky ní je nyní polovina majetku nadace uložena v akciích, pětina v nemovitostech a více než čtvrtina v hedgových fondech a dalších investicích.
