Agrárníci pravděpodobně v průběhu listopadu uspořádají v pražské Lucerně celostátní shromáždění zemědělců. „Lucerna je určitý symbol. Když nám bylo těžko, scházívali jsme se tam,“ uvedl Veleba. „Chceme tam pozvat předsedu vlády, ministra financí a samozřejmě ministra zemědělství,“ doplnil Veleba. Zemědělci zde zástupce státu chtějí přesvědčit o nutnosti navýšení rozpočtu. Pokud ani toto setkání zvýšení dotací nepřinese, je podle šéfa Agrární komory pravděpodobné, že by farmáři přešli k protestům.
„Pokud by tam zůstala nula, znamenalo by to další redukce stád skotu a další snižování výroby,“ poznamenal Veleba. Pro zemědělce je důležitá zejména ta část dorovnání, která směřuje na takzvané citlivé komodity, mezi něž kromě krav, ovcí a koz patří například také chmel, brambory a len.
Farmáři dlouhodobě upozorňují na klesající rozsah českého zemědělství, zejména snižování živočišné výroby. Například stavy skotu a prasat za posledních dvacet let klesly o 60 procent. Závislost země na dovozech potravin tak roste. Zemědělci velký podíl na tomto stavu přisuzují nestejným dotacím v EU.
Stejně jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, pobírají čeští zemědělci na dotacích z EU stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. To je na společném unijním trhu znevýhodňuje. Úrovni dotací ve starých členských státech se mohou tuzemští farmáři přiblížit právě díky platbám, známým také pod jménem top-up.
Dorovnání přímých plateb je pro zemědělce velmi citlivé téma, kvůli němuž do ulic vyšli už v minulosti. Například loni v prosinci jich proti plánovanému krácení plateb v Praze demonstrovalo na čtyři tisíce. Sněmovna následně především hlasy levicových poslanců přidala do rozpočtu ministerstva zemědělství 1,5 miliardy korun, jak rolníci požadovali.
