Berlín – Německo bude dál dělat vše, co bude nutné k zajištění stability eura. Návrat k marce, po kterém část Němců volá, není ve hře. Zdůraznila to kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro časopis Stern. Dodala, že její země rozhodně nepodpoří rozštěpení eurozóny na silnější a slabší část. Ve hře je spíš posílení spolupráce v rámci měnové unie.
Kancléřka kategoricky odmítla, že by Německo uvažovalo o návratu k marce. „Neplánujeme žádný návrat k marce,“ zdůraznila. Stejně tak nechce slyšet ani o rozdělení eurozóny na bohatý sever a slabý jih. „Za Německo tomu říkám jasné ne. Situace navíc není takto černobílá,“ prohlásila.
Odborníci pojišťovny Allianz teď navíc přišli s překvapivým tvrzením: euro je stabilnější, než bývala marka. Píše to dnes německý deník Die Welt. Podle jejich výzkumu rostly ceny od zavedení společné měny v roce 1999 v průměru o 1,5 procenta ročně. V dobách marky byla průměrná inflace 2,6 procenta. „I když se euro kvůli dluhové krizi Evropy dostalo do řečí, nesmíme přehlížet fakt, že se společná měna postarala o stabilní ceny,“ komentoval výsledek zkoumání hlavní ekonom pojišťovny Michael Heise.
Spolupráce v eurozóně
„Nyní čelíme otázce: Potřebuje 17 zemí eurozóny intenzivně spolupracovat? Já říkám ano, ale ne exkluzivně. To, na čem se dohodneme, by mělo být otevřeno pro všechny ostatní, kteří se budou chtít připojit,“ podtrhla Merkelová.
Merkelová by přivítala zlepšení koordinace politik jednotlivých členských zemí eurozóny, a to například v oblasti daňových a sociálních záležitostí. Podobně by státy měnové unie měly podle ní přistupovat také například k pracovnímu právu nebo mzdám ve veřejném sektoru.
Merkelová je optimistická, experti čekají bankrot člena eurozóny
Kancléřka zároveň upozornila, že bere nesmírně vážně obavy lidí o udržení stability jednotné evropské měny. „Jsem přesvědčena, že problémy překonáme,“ uvedla Merkelová. Experti jsou nicméně stále častěji přesvědčeni o tom, že alespoň jedna země eurozóny nakonec zbankrotuje. Před časem to prohlásil například člen NERVu Miroslav Zámečník. Ten se obává hlavně restrukturalizační doložky ve stabilizačním mechanismu, který by měl začít fungovat po roce 2013. Investoři se jí budou bát, a budou proto vyžadovat vyšší rizikovou prémii. „Z toho já vyvozuji to, že přinejmenším několik zemí eurozóny bude muset podstoupit finanční restrukturalizaci,“ dodal Zámečník.
Podobně skepticky vyznívá také průzkum poradenské společnosti Ernst & Young mezi německými bankéři. Polovina z nich si myslí, že v dohledné době některá další z evropských zemí bude čelit potížím se splácením dluhu, tedy bankrotu.
