Praha – Loňský deficit českých veřejných financí příjemně překvapil. Podle předběžných odhadů ministerstva financí se vyšplhal ke 4,8 procenta hrubého domácího produktu. Ještě v říjnu přitom úřad odhadoval, že bude o tři desetiny procenta vyšší. Pro letošek úřad své plány nemění a počítá s deficitem 4,6 procenta HDP. Pokud bychom chtěli přijmout euro, bylo by nutné dodržet tříprocentní hranici. Předloni činil deficit 5,8 procenta. Informace přinesla dnes zveřejněná makroekonomická predikce ministerstva.
Odhad by se měl ještě o kousek zlepšit, myslí si Kalousek
Materiál MF:
„Za zlepšením stojí pozitivní vývoj na finančních trzích, kde došlo k poklesu úrokových sazeb ve všech emitovaných splatnostech výnosové křivky státních dluhopisů.“
Loňský výsledek se podle ministerstva zlepšil díky získaným prémiím z vydaných dluhopisů. „K dalšímu upřesnění dojde při zveřejnění dubnových notifikací vládního deficitu a dluhu. “Předpokládám, že vzhledem k úsporným opatřením vlády dojde ke snížení tohoto odhadu," tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek.
K nejvýraznějšímu zlepšení došlo loni v rámci jednotlivých segmentů u státního rozpočtu a místních rozpočtů. „Naopak se oproti říjnové predikci mírně zhoršily výsledky zdravotních pojišťoven a hospodaření se zdroji z privatizace, a to především díky vyšším výdajům na úhradu ekologických závazků,“ uvedlo ministerstvo.
Už v roce 2012 by se měl deficit přiblížit tříprocentní hranici. Klesnout má na 3,5 procenta a o rok později se dokonce podle předpokladů ministerstva dostane pod tuto hranici, tedy na 2,9 procenta. Kolem roku 2016 by potom chtěla mít vláda veřejné finance vyrovnané.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Maastrichtská kritéria pro přijetí eura a jak je Česko plní?
Inflace - odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací musí být maximálně 1,5 procenta
Veřejné finance - schodek veřejných financí dosahuje maximálně tři procenta hrubého domácího produktu (Loni v Česku toto kritérium dosáhlo 4,8 procenta HDP, letos bude podle plánů ministerstva financí 4,6 procenta HDP.)
Zadluženost - zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP. I když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje. (V Česku celkem vládní sektor na konci roku 2010 podle MF dlužil 38,9 procenta HDP.)
Měnový kurz - udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky
Úrokové sazby - průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci
