Rychlejším tempem, než OECD čekala před šesti měsíci, letos porostou Spojené státy a eurozóna. USA by proto měly začít uvažovat o zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Evropská centrální banka si naopak může podle OECD dovolit dát přestávku ve zvyšování nákladů na úroky. Japonsko však čeká ekonomický pokles kvůli březnovému zemětřesení, tsunami a jaderné krizi. Japonsko by si mělo zachovat svoji současnou měnovou politiku.
OECD: Ekonomika ČR letos stoupne o 2,4 procenta
Výhled OECD
Předpověď OECD počítá i s tím, že česká ekonomika v letošním roce stoupne o 2,4 procenta zejména díky silné zahraniční poptávce. Organizace tak zopakovala svou listopadovou prognózu. Napřesrok by měl podle OECD hospodářský růst v Česku zrychlit na 3,5 procenta. OECD je tak optimističtější než Evropská komise i české ministerstvo financí.
Podle OECD budou růst české ekonomiky letos omezovat úsporná rozpočtová opatření. Vláda by podle ní měla ve zpřísňování rozpočtové politiky pokračovat, aby dosáhla střednědobých cílů a využila hospodářské oživení k zajištění udržitelnosti penzijního a zdravotního systému. OECD rovněž uvedla, že měnová politika v ČR by se měla vzhledem k hospodářskému oživení postupně normalizovat.
Angel Gurría, šéf OECD:
„Je vidět, že tady je určité oživení. Není ale tak silné a existují rizika poklesu. V příštích patnácti letech navíc nemůžeme čekat nějaké velké růsty - bude to doba vysoké nezaměstnanosti a veřejných schodků.“
Vyšší růst ekonomiky se podle OECD dotkne i USA, kde pro letošní rok předpokládá zrychlení na 2,6 procenta z dřívějších 2,2 procenta. U eurozóny dojde ke zrychlení na dvě procenta z 1,7 procenta. Japonsko by mělo letos klesnout o 0,9 procenta. V listopadu organizace očekávala růst japonské ekonomiky o 1,7 procenta, minulý měsíc však v reakci na ničivé zemětřesení svůj odhad revidovala a uvedla, že čeká pokles hrubého domácího produktu o 0,8 procenta.
Pomalé oživení v Japonsku by mohlo být hrozbou i pro jeho obchodní partnery, zvláště kvůli přerušení dodávkových řetězců. Tento dopad by mohl být škodlivější, pokud by ho doplnilo prudší zpomalení čínské ekonomiky, než se čeká, rozšíření dluhové krize v Evropě či nejistota kolem rozpočtové politiky v USA a Japonsku, varovala organizace. Pokud by se k tomu přidaly ještě vysoké ceny ropy, hrozila by velkým ekonomikám stagflace. Nebezpečné je rovněž vysoké zadlužení zemí po krizi finančního sektoru. „Věřím, že Portugalsko je třetí a poslední země, která žádá Evropu o podporu,“ prohlásil šéf OECD Angel Gurría.
Beze změny zůstal výhled ekonomického růstu pro 34 bohatých zemí OECD, konkrétně se zastavil na 2,3 procentech. V listopadu organizace svůj výhled výrazně snížila z 2,8 procentního bodu.
