Praha - Česká republika preferuje finanční pomoc zadluženému Řecku ze záchranného fondu eurozóny (EFSF), tedy bez přímé české účasti. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Petr Nečas. Druhou možností je použití záchranného fondu celé Evropské unie (EFSM). O další pomoci pro Řecko bude ve středu a ve čtvrtek jednat summit EU.
Nečas: Řecku by měla pomoci eurozóna, ne Česko
„My preferujeme použití prostředků primárně z EFSF, to znamená z nástroje eurozóny. Mimo jiné proto, že je tam k dispozici ještě 90 procent objemů prostředků, které tento mechanismus má,“ řekl premiér.
Nečas připomněl, že v celoevropském mechanismu je nyní naopak už jen 15 procent finančních prostředků. „Zhruba 85 procent prostředků již bylo čerpáno a my jsme přesvědčeni, že by tady měla být nechána nějaká rezerva, protože tento druhý nástroj EFSM se týká i nečlenských zemí eurozóny. A protože těch je pořád dost i v EU, tak jsme přesvědčeni, že primárně by měly být čerpány prostředky ze záchranného fondu eurozóny,“ dodal Nečas.
Nečas budoucí úspěšnost plánu na záchranu zadluženého Řecka dnes nechtěl blíže hodnotit. Nicméně podotkl, že podle jeho osobního názoru se „racionální“ neukáže.
Na pondělním jednání ministrů financí eurozóny se objevily zprávy o tom, že by se Česká republika mohla podílet na pomoci zadluženému Řecku zhruba 3,5 miliardy korun. Její spoluúčast má mít formu záruk za půjčky, peníze by tedy Česko muselo dát do unijního rozpočtu až ve chvíli, kdy by Řecko nesplácelo. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v souvislosti s tím varoval, že kdyby se situace kolem Řecka zhoršovala, mohlo by to v takovém případě vést ke zvýšení přímých daní v Česku.
„Kdyby mělo dojít k nějakým turbulencím, tak musíme věrohodně stabilizovat veřejné rozpočty. A samozřejmě, že zdanění spotřeby je mnohem méně škodlivé pro konkurenceschopnost než zvyšování přímých daní,“ podotkl Kalousek.
Ministři financí eurozóny se na začátku týdne v Lucemburku shodli, že Řecko bude potřebovat další záchranný padák a že by se do něj měli zapojit na dobrovolné bázi i soukromí investoři.
Miroslav Kalousek a Petr Nečas