Ekonomické špičky: Recese je blízko, možnost úniku ale žije

Praha – Evropě se nedaří najít cestu z dluhové krize a návrat recese je pravděpodobnější než v minulých měsících. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomové Jan Švejnar, Vladimír Dlouhý, Joseph Stiglitz a slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Eurozónu podle nich táhne ke dnu pomalé rozhodování politiků i absence vize, jak by měla evropská měnová unie vlastně vypadat. Jisté je, že její případný pád by tvrdě pocítilo i Česko.

Eurozóna je v začarovaném kruhu a šance na její bezbolestnou záchranu čím dál vzdálenější, shodl se ekonomický panel. „Druhá vlna recese ve tvaru tzv. W je s ohledem na poslední data podstatně pravděpodobnější než třeba před šesti měsíci. Není neodvratná, ale data jsou negativní a ovlivňují sentiment rodin i investorů,“ obává se Švejnar.

Jednou z vážných příčin návratu recese je podle laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Stiglitze neakceschopnost evropských lídrů. „Rychlost, kterou se politické věci dějí, je však nižší než rychlost, jakou se mění finanční trhy. Rozdíl mezi těmito dvěma rychlosti bude způsobovat nestabilitu,“ varuje Stiglitz a upozorňuje, že nikdo v podstatě neví, jak problémy eura dopadnou.

Podle slovenského ministra financí Ivana Mikloše navíc není ani jasné směřování celé eurozóny, které znemožňuje přijímat strategická rozhodnutí: „Politická rozhodnutí se v eurozóně přijímají pomalu a navíc chybí konsenzus, jak to bude v budoucnu vypadat. Víme jen, že nebude vypadat tak, jak vypadá teď, neboť současný model je neudržitelný.“

Dalším rizikovým faktorem současné ekonomické situace je silná vzájemná závislost jednotlivých zemí. Problémy jedné ekonomiky okamžitě ovlivňují ostatní a ve chvíli, kdy je Amerika i Evropa v problémech, těžko se hledá ekonomika, která by situaci mohla zachránit. „Z rozvíjejících ekonomik považuji za klíčové Čínu, Brazílii a Indii, ostatní nemají potenciál krizi nějakým způsobem zvrátit,“ zhodnotil situaci Švejnar.

Investice, reformy a vzdělání

Receptem na zotavení je podle Mikloše stabilizace a konsolidace zadlužených veřejných rozpočtů, reforma a zefektivnění státní správy a podpora investice do infrastruktury a vzdělání, které nabízejí dobrou návratnost. Otázkou je podle něj i udržitelnost současné podoby sociálního státu, s čímž se ztotožnil i ekonom Vladimír Dlouhý: „Chyba v dnešní době je zejména na výdajové stránce, kdy se neinvestuje do dlouhodobých výnosů. Musí se bohužel říznout do sociálního systému, který spotřebovává enormní množství peněz.“

Joseph Stiglitz
Zdroj: ČT24

Před unáhlenými a plošnými škrty však Stiglitz varuje. Je podle něj potřeba využít dostupných zdrojů a kapacit a stimulovat růst v návratných oblastech. „Řada zemí včetně USA si může půjčovat peníze za velmi nízké sazby blížící se nule. Máme spoustu návratných veřejných investic – infrastruktura, technologie a vzdělání, tam návratnost bude klidně i 20 až 30 procent. Nejen poroste ekonomika a zajistí se poptávka, ale sníží se i naše zadluženost, protože výnosy z exportních daní více než zaplatí mimořádné úrokové náklady,“ tvrdí Stiglitz. Pokud však nebudou investice směřovány efektivně, stane se půjčování peněz na sanování dluhů jen vytloukání klínu klínem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
před 4 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 5 hhodinami

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
před 6 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vyšší mýto dle Mátla zaplatí dva kilometry nové dálnice. Pocítí to zákazníci, varují dopravci

Vláda schválila zvýšení mýtných poplatků pro nákladní auta od začátku příštího roku. Náklady se promítnou do cen, varoval v Událostech, komentářích prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl řekl, že jde o určité navýšení rozpočtu, ale už nyní se podle něj staví dálnice rychleji než v přechozích letech.
před 12 hhodinami

Bílý dům zveřejnil akční plán pro AI. Chce dosáhnout „globální dominance“

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.
23. 7. 2025
Načítání...