Stockholm – Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí ekonomové Thomas Sargent a Christopher Sims za empirický výzkum příčin a důsledků v makroekonomice. Oznámil to dnes výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd. Cena vytvořená švédskou centrální bankou nepatří mezi původní ocenění stanovená průmyslníkem Alfredem Nobelem, stejně jako ostatní Nobelovy ceny je ale spojena s odměnou deset milionů švédských korun (zhruba 27 milionů českých korun).
Sargent a Sims vyvinuli metody ke zjištění toho, jak jsou hrubý domácí produkt a inflace ovlivněny dočasným zvýšením úrokových sazeb, nebo naopak snížením daní. Zkoumali rovněž, co se stane, když centrální banka trvale změní inflační zacílení nebo když vláda pozmění své záměry pro vyrovnaný rozpočet. Ačkoliv Sargent a Sims bádali a prováděli své výzkumy odděleně, výsledky jejich práce se v mnohém doplňují.
Kdo jsou noví laureáti Nobelovy ceny za ekonomii?
Thomas John Sargent (68) je profesorem ekonomie Newyorské univerzity. Patří k předním představitelům tzv. školy racionálního očekávání, která vznikla v 70. letech minulého století v USA.
Christopher Albert Sims (68) je profesor ekonomie a bankovnictví na Princetonské univerzitě a zabývá se zejména ekonometrií. Mimo jiné byl jedním z hlavních propagátorů vektorové autoregrese v empirické makroekonomii. Též významně napomáhal rozvoji fiskální teorie cenové hladiny a teorie racionální nepozornosti.
Sargentova práce ukázala, jak může být strukturální makroekonometrie využita k analýze trvalých změn ekonomické politiky. Jeho metodu lze použít při studiu makroekonomických vztahů, kdy domácnosti a firmy přizpůsobují svá očekávání současnému ekonomickému vývoji. Sargent se ve svých výzkumech zabýval převážně poválečnou érou tlaků na vysokou inflaci.
Christopher Sims vyvinul metodu zavedenou na takzvané vektorové autregresi, kterou je možné použít k analýze dopadů dočasných změn v ekonomické politice. Se svými kolegy tento postup aplikoval například na zjištění dopadů zvýšené úrokové sazby, které určují centrální banky.
„Nobelova cena za ekonomii se uděluje za celoživotní zásluhy, to znamená, že to nepodléhá strukturálním výkyvům a většinou jsou lidé odměněni za něco, co už publikovali před několika desítkami let. Podobně je to i v tomto případě, ale s určitou výhradou. Tito pánové se své činnosti věnují doposud, oba dva publikují a rozvíjí své teorie dále a oba dva ovlivňují hospodářskou praxi, a tudíž i hospodářskou politiku,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.
Sargentovy a Simsovy metody by mohly ukázat cestu z dluhové krize
"Myslím, že metody, které používám a které Tom Sargent vyvinul, jsou základem pro nalezení východiska ze současných potíží," upozornil Sims.
Práci nových laureátů ocenil i Klaus
K novým laureátům Nobelovy ceny za ekonomii se na svých webových stránkách vyjádřil i prezident Václav Klaus. Oba podle něj patří do hlavního proudu ekonomie a vydobyli si v něm bez sebemenších pochybností nesporné místo.
„Dá se říct i to, že nepatří do okruhu keynesiánců, nevěří ve spasitelnost rozsáhlých fiskálních injekcí do ekonomiky v době krize. Mimochodem, Sargent, když zkoumal velké inflace a hyperinflace v minulosti, analyzoval i inflaci Rakouska po první světové válce a dával za příklad, jak to tehdy vyřešilo rašínovské Československo,“ připomněl Klaus.
Sims: Eurozóna se musí podělit o fiskální zátěž
Evropa musí vytvořit fiskální unii, aby zabránila kolapsu své jednotné měny euro, myslí si Christopher Sims. „Pokud má euro přežít, bude muset eurozóna vymyslet způsob, jak se podělit o fiskální zátěž,“ řekl Sims novinářům. K tomu ale prý možná bude nutné, aby země eurozóny ve fiskální oblasti podpořily Evropskou centrální banku.
Laureáti ceny si příslušný diplom, medaili a šek na deset milionů švédských korun (asi 27 milionů korun) převezmou na slavnostním předávání cen 10. prosince, ve výroční den úmrtí Alfreda Nobela.
Na Nobelovu cenu za ekonomii si většinou sáhnou Američané
Nobelovu cenu za ekonomii založila švédská národní banka v roce 1968 na Nobelovu památku. Naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové. Loni se o ocenění podělili Američané Peter Diamond, Dale Mortensen a řeckokyperský Brit Christopher Pissarides. Nejprestižnější ekonomické ocenění dostali za vývoj teorie, která vysvětluje, jak ekonomická politika a regulace ovlivňují trh práce a proč například vysoká podpora lidem bez práce vede k vyšší nezaměstnanosti a delšímu hledání práce.
„Spojené státy jsou známé tím, že se tam věda na univerzitách dělá nejlépe na světě. Jejich školský systém je propracovaný, má svou tradici a samozřejmě jsou v něm i peníze. Na rozdíl od základního a středního školství, to terciární vzdělávání ve Spojených státech je pravděpodobně v současné době na nejvyšší úrovni,“ vysvětlil Ševčík.
