Co přinese nová daňová reforma a jak to bude s hazardem

Praha - Kdo si polepší a kdo na nové daňové reformě bude tratit. Poslanci včera schválili novou daňovou reformu, která obsahuje několik významných změn, které se dotknou jak zaměstnanců a zaměstnavatelů, tak domácností. Nejvíce diskutovanými body byla superhrubá mzda, zvýhodnění stravenek a zdanění hazardu.

Koncept superhrubé mzdy nahradí jednotná daň ve výši 19 procent počítaná z hrubé mzdy. Nový výpočet daně bude výhodnější pro ty, kdo měsíčně vydělávají pod 39 tisíc korun hrubého. Při platu 20 tisíc měsíčně si zaměstnanec polepší o necelé dvě stovky. Naopak z hrubé mzdy 50 tisíc zaplatí na daních o stokorunu víc než teď. 19 procenty budou zatíženi i živnostníci, vláda jim chce zvýšení daně vykompenzovat nižšími odvody na pojistném.

Stravenky zůstanou, i když k jejich zániku nebylo daleko. 1,3 milionu českých občanů využívá stravenky, 1,8 milionu pak závodní stravování. Zrušením tohoto bonusu by každý zaměstnanec přišel měsíčně o 800 korun. Stravenky i zaměstnanecký bonus budou zachovány - stát to ale vyjde na 10 miliard korun.

Ministru Kalouskovi se podařilo prosadit, aby byl osvobozen od daně příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jeho nákupu uplynulo více než tři roky. Další prosazenou změnu uvítají investoři, kteří nebudou mít povinnost zaplatit daň z dividend, když budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky.

Stát omezí podporu půjček na bydlení

Dosud si lidé mohou z daní odečítat úroky z hypoték až do částky 300 tisíc korun ročně. Za rok 2013 to bude maximálně 80 tisíc. Týkat se to bude nových půjček i těch už uzavřených. Podle ministerstva financí se omezení dotkne jen minimálního počtu lidí, protože v uplynulých letech si Češi průměrně odepisovali 40 tisíc korun. Ani makléři se o budoucnost hypoték nebojí.

„Vzhledem k nízkým, velice příznivým úrokovým sazbám si myslím, že by to neměl být hlavní aspekt v rozhodování, jestli si hypotéku člověk vezme, či nikoliv,“ míní předseda představenstva Asociace hypotečních makléřů Jan Kruntorád.

Kalousek zmínil dopady reforem na města a obce

Podle Kalouska bude změna rozdělení odvodů z loterií a sázek mezi obce, stát a sázkové společnosti, kterou ve středu schválili poslanci, pro obce oproti původnímu vládnímu návrhu znamenat propad příjmů ve výši tří miliard korun. Stát a obce si měly podle vládního návrhu odvody rozdělit v poměru 90:10. Úterní koaliční dohoda poměr změnila na 70:30, nakonec se ale po středečním hlasování ve sněmovně mají odvody dělit na třetiny mezi sport, obce a veřejně prospěšné účely. V řeči čísel to znamená tolik, že místo 5,9 miliardy, se kterými pro obce počítal původní návrh, dostanou podle schválené varianty jen 2,9 miliardy korun.

O další příjmy obce a města příští rok připraví zhoršení hospodářské situace. „Nejzásadnější je to, že ten odhad růstu ekonomiky se radikálně snižuje a zdálo se mi, že i z projevu pana Kalouska bylo zřejmé, že i on očekává ještě horší číslo než ministerstvo  odhaduje, tzn. ten jeden procentní bod, nikoli těch 2,5 procentního bodu, jak bylo navrženo v původním návrhu státního rozpočtu - což pro obce zřejmě znamená nižší příjmy z rozpočtového určení daní,“ říká Petr Fischer, komentátor České televize.

Přehled některých změn vyplývajících z daňové reformy

  • zrušení konceptu superhrubé mzdy (součet hrubé mzdy zaměstnance plus pojistné  na sociální a zdravotní pojištění) s daňovou sazbou ve výši 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu fyzických osob, která bude vypočítávána z hrubé mzdy; u příjmů zahrnutých do samostatného základu sazba daně zůstane na 15 procentech. Čistá mzda se sice zvýší díky zrušení superhrubé mzdy, ale hned se zase sníží díky vyšší daňové sazbě.
  • daň z příjmů právnických osob zůstává na 19 procentech
  • sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní
    pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců - kterým se tak zvýší odvody na zdravotní pojištění o dvě procenta
  • odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procenta v porovnání se současným stavem. Sazba 32,5 % bude jednotná, nebude se tedy odlišovat zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.
  • snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění má zůstat na šestinásobku
  • začlenění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pod pojistné na sociální zabezpečení
  • zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek
  • zavedení daňového zvýhodnění ve výši 3000 korun ročně pro zaměstnance formou zaměstnanecké slevy a zaměstnaneckého bonusu
  • u daňového osvobození příspěvku na rekreaci se limit 20.000 korun snižuje na polovinu
  • osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30.000 korun ročně - nyní je limit 20.000 korun
  • předmětem daně nebudou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud nepřesáhnou 100.000 korun ročně
  • snížení daňové podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tím, že od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80.000 korun
    místo dosavadních 300.0000 korun ročně
  • osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jejich nákupu uplynuly více než tři roky; nyní tato lhůta činí šest měsíců
  • povinnost zaplatit daň z dividend nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky - nyní je tento takzvaný časový test stanoven na půl roku
  • předmětem daně z příjmů fyzických osob budou nově výměny pozemků při pozemkových úpravách
  • ruší se daňové osvobození příjmů České konsolidační agentury, zavádí se osvobození příjmu Vinařského fondu a příjmů z podpory tohoto fondu
  • zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 procenta při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
  • zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 procent při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
  • sazba daně z převodu nemovitostí zůstává na třech procentech

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chystaný zákon o předkupním právu podle kritiků přihrává agrokoncernům

Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
před 7 hhodinami

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Ottawa přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit, píše agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.
06:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoBudvar jedná o otevření pivovaru v Ázerbájdžánu

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) potvrdil, že státní podnik Budějovický Budvar jedná o projektu menšího pivovaru s restaurací v ázerbájdžánském hlavním městě Baku. Podle ministra má „propagovat českou pivní kulturu“, a to v místě, kde je spotřeba piva na rozdíl od tuzemska velmi nízká. „Z českého pohledu to není velké, uvažujeme o jednotkách tisíc hektolitrů – v této fázi,“ přiblížil ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.
před 8 hhodinami

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 8 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 18 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
včera v 06:01

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.