Co přinese nová daňová reforma a jak to bude s hazardem

Praha - Kdo si polepší a kdo na nové daňové reformě bude tratit. Poslanci včera schválili novou daňovou reformu, která obsahuje několik významných změn, které se dotknou jak zaměstnanců a zaměstnavatelů, tak domácností. Nejvíce diskutovanými body byla superhrubá mzda, zvýhodnění stravenek a zdanění hazardu.

Koncept superhrubé mzdy nahradí jednotná daň ve výši 19 procent počítaná z hrubé mzdy. Nový výpočet daně bude výhodnější pro ty, kdo měsíčně vydělávají pod 39 tisíc korun hrubého. Při platu 20 tisíc měsíčně si zaměstnanec polepší o necelé dvě stovky. Naopak z hrubé mzdy 50 tisíc zaplatí na daních o stokorunu víc než teď. 19 procenty budou zatíženi i živnostníci, vláda jim chce zvýšení daně vykompenzovat nižšími odvody na pojistném.

Stravenky zůstanou, i když k jejich zániku nebylo daleko. 1,3 milionu českých občanů využívá stravenky, 1,8 milionu pak závodní stravování. Zrušením tohoto bonusu by každý zaměstnanec přišel měsíčně o 800 korun. Stravenky i zaměstnanecký bonus budou zachovány - stát to ale vyjde na 10 miliard korun.

Ministru Kalouskovi se podařilo prosadit, aby byl osvobozen od daně příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jeho nákupu uplynulo více než tři roky. Další prosazenou změnu uvítají investoři, kteří nebudou mít povinnost zaplatit daň z dividend, když budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky.

Stát omezí podporu půjček na bydlení

Dosud si lidé mohou z daní odečítat úroky z hypoték až do částky 300 tisíc korun ročně. Za rok 2013 to bude maximálně 80 tisíc. Týkat se to bude nových půjček i těch už uzavřených. Podle ministerstva financí se omezení dotkne jen minimálního počtu lidí, protože v uplynulých letech si Češi průměrně odepisovali 40 tisíc korun. Ani makléři se o budoucnost hypoték nebojí.

„Vzhledem k nízkým, velice příznivým úrokovým sazbám si myslím, že by to neměl být hlavní aspekt v rozhodování, jestli si hypotéku člověk vezme, či nikoliv,“ míní předseda představenstva Asociace hypotečních makléřů Jan Kruntorád.

Kalousek zmínil dopady reforem na města a obce

Podle Kalouska bude změna rozdělení odvodů z loterií a sázek mezi obce, stát a sázkové společnosti, kterou ve středu schválili poslanci, pro obce oproti původnímu vládnímu návrhu znamenat propad příjmů ve výši tří miliard korun. Stát a obce si měly podle vládního návrhu odvody rozdělit v poměru 90:10. Úterní koaliční dohoda poměr změnila na 70:30, nakonec se ale po středečním hlasování ve sněmovně mají odvody dělit na třetiny mezi sport, obce a veřejně prospěšné účely. V řeči čísel to znamená tolik, že místo 5,9 miliardy, se kterými pro obce počítal původní návrh, dostanou podle schválené varianty jen 2,9 miliardy korun.

O další příjmy obce a města příští rok připraví zhoršení hospodářské situace. „Nejzásadnější je to, že ten odhad růstu ekonomiky se radikálně snižuje a zdálo se mi, že i z projevu pana Kalouska bylo zřejmé, že i on očekává ještě horší číslo než ministerstvo  odhaduje, tzn. ten jeden procentní bod, nikoli těch 2,5 procentního bodu, jak bylo navrženo v původním návrhu státního rozpočtu - což pro obce zřejmě znamená nižší příjmy z rozpočtového určení daní,“ říká Petr Fischer, komentátor České televize.

Přehled některých změn vyplývajících z daňové reformy

  • zrušení konceptu superhrubé mzdy (součet hrubé mzdy zaměstnance plus pojistné  na sociální a zdravotní pojištění) s daňovou sazbou ve výši 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu fyzických osob, která bude vypočítávána z hrubé mzdy; u příjmů zahrnutých do samostatného základu sazba daně zůstane na 15 procentech. Čistá mzda se sice zvýší díky zrušení superhrubé mzdy, ale hned se zase sníží díky vyšší daňové sazbě.
  • daň z příjmů právnických osob zůstává na 19 procentech
  • sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní
    pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců - kterým se tak zvýší odvody na zdravotní pojištění o dvě procenta
  • odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procenta v porovnání se současným stavem. Sazba 32,5 % bude jednotná, nebude se tedy odlišovat zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.
  • snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění má zůstat na šestinásobku
  • začlenění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pod pojistné na sociální zabezpečení
  • zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek
  • zavedení daňového zvýhodnění ve výši 3000 korun ročně pro zaměstnance formou zaměstnanecké slevy a zaměstnaneckého bonusu
  • u daňového osvobození příspěvku na rekreaci se limit 20.000 korun snižuje na polovinu
  • osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30.000 korun ročně - nyní je limit 20.000 korun
  • předmětem daně nebudou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud nepřesáhnou 100.000 korun ročně
  • snížení daňové podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tím, že od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80.000 korun
    místo dosavadních 300.0000 korun ročně
  • osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jejich nákupu uplynuly více než tři roky; nyní tato lhůta činí šest měsíců
  • povinnost zaplatit daň z dividend nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky - nyní je tento takzvaný časový test stanoven na půl roku
  • předmětem daně z příjmů fyzických osob budou nově výměny pozemků při pozemkových úpravách
  • ruší se daňové osvobození příjmů České konsolidační agentury, zavádí se osvobození příjmu Vinařského fondu a příjmů z podpory tohoto fondu
  • zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 procenta při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
  • zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 procent při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
  • sazba daně z převodu nemovitostí zůstává na třech procentech

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
před 13 hhodinami

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
včera v 07:00

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026
Načítání...