Co přinese nová daňová reforma a jak to bude s hazardem

Praha - Kdo si polepší a kdo na nové daňové reformě bude tratit. Poslanci včera schválili novou daňovou reformu, která obsahuje několik významných změn, které se dotknou jak zaměstnanců a zaměstnavatelů, tak domácností. Nejvíce diskutovanými body byla superhrubá mzda, zvýhodnění stravenek a zdanění hazardu.

Koncept superhrubé mzdy nahradí jednotná daň ve výši 19 procent počítaná z hrubé mzdy. Nový výpočet daně bude výhodnější pro ty, kdo měsíčně vydělávají pod 39 tisíc korun hrubého. Při platu 20 tisíc měsíčně si zaměstnanec polepší o necelé dvě stovky. Naopak z hrubé mzdy 50 tisíc zaplatí na daních o stokorunu víc než teď. 19 procenty budou zatíženi i živnostníci, vláda jim chce zvýšení daně vykompenzovat nižšími odvody na pojistném.

Stravenky zůstanou, i když k jejich zániku nebylo daleko. 1,3 milionu českých občanů využívá stravenky, 1,8 milionu pak závodní stravování. Zrušením tohoto bonusu by každý zaměstnanec přišel měsíčně o 800 korun. Stravenky i zaměstnanecký bonus budou zachovány - stát to ale vyjde na 10 miliard korun.

Ministru Kalouskovi se podařilo prosadit, aby byl osvobozen od daně příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jeho nákupu uplynulo více než tři roky. Další prosazenou změnu uvítají investoři, kteří nebudou mít povinnost zaplatit daň z dividend, když budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky.

Stát omezí podporu půjček na bydlení

Dosud si lidé mohou z daní odečítat úroky z hypoték až do částky 300 tisíc korun ročně. Za rok 2013 to bude maximálně 80 tisíc. Týkat se to bude nových půjček i těch už uzavřených. Podle ministerstva financí se omezení dotkne jen minimálního počtu lidí, protože v uplynulých letech si Češi průměrně odepisovali 40 tisíc korun. Ani makléři se o budoucnost hypoték nebojí.

„Vzhledem k nízkým, velice příznivým úrokovým sazbám si myslím, že by to neměl být hlavní aspekt v rozhodování, jestli si hypotéku člověk vezme, či nikoliv,“ míní předseda představenstva Asociace hypotečních makléřů Jan Kruntorád.

Kalousek zmínil dopady reforem na města a obce

Podle Kalouska bude změna rozdělení odvodů z loterií a sázek mezi obce, stát a sázkové společnosti, kterou ve středu schválili poslanci, pro obce oproti původnímu vládnímu návrhu znamenat propad příjmů ve výši tří miliard korun. Stát a obce si měly podle vládního návrhu odvody rozdělit v poměru 90:10. Úterní koaliční dohoda poměr změnila na 70:30, nakonec se ale po středečním hlasování ve sněmovně mají odvody dělit na třetiny mezi sport, obce a veřejně prospěšné účely. V řeči čísel to znamená tolik, že místo 5,9 miliardy, se kterými pro obce počítal původní návrh, dostanou podle schválené varianty jen 2,9 miliardy korun.

O další příjmy obce a města příští rok připraví zhoršení hospodářské situace. „Nejzásadnější je to, že ten odhad růstu ekonomiky se radikálně snižuje a zdálo se mi, že i z projevu pana Kalouska bylo zřejmé, že i on očekává ještě horší číslo než ministerstvo  odhaduje, tzn. ten jeden procentní bod, nikoli těch 2,5 procentního bodu, jak bylo navrženo v původním návrhu státního rozpočtu - což pro obce zřejmě znamená nižší příjmy z rozpočtového určení daní,“ říká Petr Fischer, komentátor České televize.

Přehled některých změn vyplývajících z daňové reformy

  • zrušení konceptu superhrubé mzdy (součet hrubé mzdy zaměstnance plus pojistné  na sociální a zdravotní pojištění) s daňovou sazbou ve výši 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu fyzických osob, která bude vypočítávána z hrubé mzdy; u příjmů zahrnutých do samostatného základu sazba daně zůstane na 15 procentech. Čistá mzda se sice zvýší díky zrušení superhrubé mzdy, ale hned se zase sníží díky vyšší daňové sazbě.
  • daň z příjmů právnických osob zůstává na 19 procentech
  • sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní
    pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců - kterým se tak zvýší odvody na zdravotní pojištění o dvě procenta
  • odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procenta v porovnání se současným stavem. Sazba 32,5 % bude jednotná, nebude se tedy odlišovat zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.
  • snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění má zůstat na šestinásobku
  • začlenění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pod pojistné na sociální zabezpečení
  • zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek
  • zavedení daňového zvýhodnění ve výši 3000 korun ročně pro zaměstnance formou zaměstnanecké slevy a zaměstnaneckého bonusu
  • u daňového osvobození příspěvku na rekreaci se limit 20.000 korun snižuje na polovinu
  • osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30.000 korun ročně - nyní je limit 20.000 korun
  • předmětem daně nebudou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud nepřesáhnou 100.000 korun ročně
  • snížení daňové podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tím, že od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80.000 korun
    místo dosavadních 300.0000 korun ročně
  • osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jejich nákupu uplynuly více než tři roky; nyní tato lhůta činí šest měsíců
  • povinnost zaplatit daň z dividend nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky - nyní je tento takzvaný časový test stanoven na půl roku
  • předmětem daně z příjmů fyzických osob budou nově výměny pozemků při pozemkových úpravách
  • ruší se daňové osvobození příjmů České konsolidační agentury, zavádí se osvobození příjmu Vinařského fondu a příjmů z podpory tohoto fondu
  • zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 procenta při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
  • zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 procent při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
  • sazba daně z převodu nemovitostí zůstává na třech procentech

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 13 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled