Praha – Česko při snaze snížit svou energetickou závislost na ostatních zemích vkládá naděje do břidlicového plynu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již v tichosti povolilo hledání možných ložisek ve dvou lokalitách. Dotčené obce se ale průzkumným vrtům brání. Dobývání břidlic je totiž hlučné a může ohrozit životní prostředí, velká ložiska navíc leží pod chráněnými krajinnými oblastmi.
Stát povolil průzkum břidlicových ložisek, obce se bouří
První oblast se nachází mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, kde chce ložiska plynu zkoumat britská firma Cuadrilla. Druhé průzkumné území zahrnuje Trutnovsko včetně Broumovského výběžku a žadatelem je další britská společnost Hutton Energy. Zájem o těžbu plynu z břidlic má do budoucna také skupina Moravské naftové doly (MND) miliardáře Karla Komárka.
Podle odborníka na těžbu ropy a plynu Stanislava Benady, který spolupracuje s firmou Caudrilla, první dva roky bude trvat, než se vyhodnotí výsledky předchozích vrtů a seizmické průzkumy. Když studie dopadnou nadějně, těžební firmy následně požádají úřady o schválení průzkumného vrtu. Zahájení těžby je reálné za šest až osm let, odhadl Benada.
GALERIE
Mapa břidlicových ložisek v ČR zdroj: ČT24
Řada obcí přesto nechce těžaře na svém území ani vidět. „Pokud se povolí průzkum, rozjede se vlak, je to taková salámová metoda, pak už je jenom krůček k tomu povolit samotnou těžbu,“ tvrdí Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Proti povolení průzkumu proto obce podaly odvolání. „Rozhodnutí proto nenabyla právní moci, věc bude projednána zvláštní rozkladovou komisí MŽP,“ uvedla pro Lidové noviny mluvčí MŽP Michaela Jendeková. Stížnostmi obcí by se ministerstvo mělo zabývat dva až tři měsíce.
Na Trutnovsku ostře protestují například v Náchodě, Broumově, Teplicích nad Metují, Adršpachu a Meziměstí. Zatímco Náchod chce obnovit městské lázně, Teplice a Adršpach se obávají znehodnocení rozsáhlých zásob pitné vody. Prezident České plynárenské unie (ČPU) Oldřich Petržilka přesto navrhuje, že česká ložiska plynu stojí za ověření. „Zemního plynu tam skutečně může být mnoho, ale je k tomu potřeba udělat několik prvních vrtů, ověřit technologie a vydatnost vrtů,“ prohlásil.
GALERIE
videogallery_192867
Jen těžba na území Beskyd by mohla podle odhadů pokrýt až deset procent tuzemské spotřeby plynu. Naleziště se ale ve většině případů přímo překrývají s chráněnými krajinnými oblastmi. Dobývání plynu z břidlic je ale velmi složité a energeticky náročné – musí se vrtat mnohem hlouběji než při těžbě zemního plynu, což je hlučnější, a do břidlicového vrtu se také musí vstřikovat různé chemikálie.
Součástí území, na kterém může probíhat průzkum, je i přírodní rezervace Choryňský mokřad u Lešné. Podle ekologů může těžba ohrozit nejen životní prostředí na povrchu, ale i kvalitu spodních vod. Odborník na energetiku Bronislav Bechník se rovněž obává, že při těžbě břidlicového plynu může unikat metan, hlavní složka plynu zemního. „Ty dopady jsou takové, že se v některých případech říká, že jsou horší než spalování uhlí,“ varuje Bechník. Určitá rizika pro životní prostředí připustil i prezident Petržilka.
Ložiska břidlicového plynu ve světě
Břidlice: cesta ze závislosti?
Plyn vytěžený z břidlic by mohl alespoň zčásti snížit současnou 98procentní závislost Česka na dovozu plynu a přispět ke snížení ceny pro koncové zákazníky. Petržilka z ČPU ale mírní předběžné nadšení, v případě ideálních podmínek by totiž podle něj břidlicový plyn mohl představovat maximálně 5 procent roční spotřeby plynu. „Není to něco co by zásadním způsobem zachraňovalo Českou republiku,“ uvedl pro ČT24.
Výrazný rozvoj těžby plynu z břidlic zažívají v posledních deseti letech USA, na celkové těžbě se podílí již 20 procenty, hojně se těží také v Austrálii či Kanadě. Rozsáhlá ložiska břidlic vhodných pro energetické účely byly v minulých měsících nalezeny v Polsku, i náš severní soused doufá, že tím sníží svou závislost na ruském plynu. Zásoby pod Evropou by přitom starému kontinentu mohly vystačit zhruba na 60 let.