Praha - Evropská unie by neměla ustoupit od rozpočtové odpovědnosti a kvůli povzbuzení růstu prohlubovat schodky rozpočtu a dluhy. Premiér Petr Nečas (ODS) to dnes uvedl v reakci na výsledky francouzských prezidentských voleb. Jejich vítězi, socialistovi Françoisi Hollandovi, k zisku prezidentského úřadu blahopřál. Německá kancléřka Angela Merkelová zase uvedla, že si nepřeje nová jednání o evropském fiskálním paktu, jak žádá Hollande. Merkelová jej považuje za uzavřený. Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová krátce nato vyzvala vlády zadlužených evropských zemí, aby výdajové škrty zaváděly postupně. Jedině tak se prý vyhnou dalšímu hospodářského propadu.
Nečas a Merkelová k volbě Hollanda: Růst nelze stimulovat dalšími dluhy
Podle Nečase teprve následující dny ukážou, co bude volba Hollanda znamenat pro Francii, eurozónu a nedávno dohodnutou evropskou smlouvu o fiskální odpovědnosti. Česká vláda, která se spolu s Británií jako jediná ke smlouvě nepřipojila, podle Nečase nadále preferuje „rozpočtově zodpovědnou a reformní politiku“.
„Jakýkoliv ústup od této strategie a pokusy povzbudit ekonomický růst za cenu prohloubení rozpočtových schodků a dluhů by byl krokem zpět a mohl by v blízké budoucnosti ohrozit fungování nejen eurozóny, ale i celé Evropské unie,“ uvedl premiér.
Klaus doufá v pokračování přátelských česko-francouzských vztahů
Klaus v blahopřání, které zveřejnil na webové stránce www.klaus.cz, uvedl, že věří v pokračování přátelských vztahů mezi Českem a Francií. „Dnešní svět stojí před mnoha vážnými výzvami, v němž Francie a vy osobně budete nepochybně hrát významnou roli,“ uvedl. Dodal, že osobně se s Hollandem setká na nadcházejícím summitu NATO v Chicagu.
Socialista Hollande v projevu po svém zvolení uvedl, že řada zemí v Evropě uvítala výsledek francouzských voleb „s úlevou, s nadějí, s tím, že škrty již konečně nemohou být nevyhnutelné“. Zdůraznil, že chce budovat v Evropě dimenzi růstu, zaměstnanosti a prosperity.
Merkelová: Hollanda přivítám s otevřenou náručí
Kancléřka zdůraznila, že s novým šéfem Elysejského paláce bude úzce spolupracovat a v Německu ho přivítá s otevřenou náručí. V otázce opětovného otevření fiskálního paktu je ale nekompromisní.
„Jsem toho názoru, že fiskální pakt není k dispozici. Byl projednán, podepsán 25 státy, Řecko a Portugalsko ho ratifikovaly. Nemyslím si, že bychom v Evropě po každých volbách, ať už v malých nebo velkých státech, měli všechno, co bylo předtím uzavřeno, znovu dávat k dispozici. To bychom nemohli v Evropě dál pracovat,“ uvedla Merkelová k požadavku předáka francouzských socialistů na nové projednání smlouvy, kterou se vlády členských zemí EU zavázaly dodržovat přísná rozpočtová pravidla a snižovat zadlužení.
Ke vzájemnému telefonátu po Hollandově nedělním zvolení Merkelová prozradila, že se s novým francouzským prezidentem shodla, že budou „dobře a intenzivně spolupracovat“ a že se chtějí po jeho nástupu do úřadu co nejdříve sejít.
„Chci říct, že Françoise Hollanda v Německu přivítám s otevřenou náručí a povedeme intenzivní rozhovory, protože německo-francouzská spolupráce je pro Evropu zásadní,“ prohlásila Merkelová. Před francouzskými volbami nicméně odmítla v Berlíně socialistu Hollanda přijmout a veřejně podporovala jeho protikandidáta, dosluhujícího konzervativního prezidenta Nicolase Sarkozyho.
GALERIE
videogallery_225747
Čeští sociální demokraté zvolení Hollanda vítají
Čeští sociální demokraté považují Hollandovo vítězství za povzbuzení pro evropskou levici a signál obratu. „Po úspěchu sociálních demokratů v Dánsku a na Slovensku jde o klíčový signál obratu a naděje pro všechny, kdo chtějí spravedlivější a sociálně únosnější reakci na dluhovou krizi,“ uvedl v neděli předseda strany Bohuslav Sobotka.
Europoslanec za ODS Jan Zahradil si myslí, že výsledky obou voleb by měly „evropský establishment konečně probrat“. Voliči se podle jeho názoru přiklonili k národním politikům, kteří jim na jejich otázky nabízejí národní odpovědi, jakkoli mohou být populistické, uvedl. „Iluze 'evropských' řešení berou definitivně za své,“ dodal Zahradil.
Škrty nejsou samospasitelné
Na mapě Evropy tak ubývá zemí, které chtějí dodržovat přísná pravidla rozpočtové disciplíny. Česko ale na škrtech trvá. I když podle posledních průzkumů i čeští voliči dávají jasně najevo, že šetření už mají dost. „Samotné škrty ekonomiku nenastartují. Holland by měl být inspirací i pro nás. Představa, že budeme pouze šetřit, je mylná. My se prostě proškrtáme k recesi,“ uvedl Lubomír Zaorálek. „My si opravdu můžeme dovolit trošku volnější tempo, ale nemůžeme si rozhodně dovolit usnout na vavřínech,“ dodal Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Rétoriku postupně mění i ministr financí Miroslav Kalousek. „To volání, které zaznívá z některých zemí Evropy je - zadlužujme se, zadlužujme se, jen abychom rostli, to je stejná filosofie, jako u rakovinového bujení,“ komentoval Kalousek.
MMF: Škrtat se musí dál, ale postupně
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová vyzvala vlády zadlužených evropských zemí, aby výdajové škrty zaváděly postupně. Jedině tak se prý vyhnou dalšímu hospodářského propadu. Plán na snižování dluhů je podle Lagardeové ale nezbytný. Šéfka MMF svůj apel přednesla jen krátce po tom, co další tvrdé úspory odmítli voliči v Řecku a ve Francii.
„Vlády by neměly bojovat proti žádnému poklesu daňových příjmů, za kterým je pouze slábnoucí ekonomika,“ řekla Lagardeová v Curychu, kde vystoupila na téma Společná prosperita v globalizovaném světě. Pokud klesá výkonnost ekonomiky, hlubokému snižování výdajů je podle ní třeba se vyvarovat.