Odbory pro oživení ekonomiky: Růst firemních daní a boj proti korupci

Praha - Zastavení vládních reforem, konec škrtů, zvýšení daní firmám či zavedení protikorupčních opatření jsou podle odborů kroky ke zlepšení české ekonomiky. Odboráři navrhují pro příští roky zastavit snižování schodku státního rozpočtu a nechat ho na 110 či 120 miliardách korun. V dalším omezování deficitu by se pokračovalo až po nastartování ekonomického růstu. Vyplývá to z programu „Vize pro ČR“ Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), kterou dnes představilo vedení konfederace. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) návrhy odborů odmítá, pravicová řádně zvolená vláda podle něj nemůže prosazovat požadavky levice.

Za zásadní považují odbory boj proti korupci, lichvě, daňovým únikům, praní špinavých peněz i práci na černo. „Musíme mít především jistotu, než se začnou dělat další opatření, že se peníze nerozkradou,“ zdůraznil vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS Martin Fassmann. Podle konfederace je především nutné znemožnit legalizaci korupčních příjmů pomocí majetkových přiznání a povinnou registrací děděného majetku i dědickou daní. Navrhují také plošné zavedení kontrolních pokladen s fiskální pamětí a zákaz anonymních akcií.

Lichva se dá podle odborářů omezit stanovením úroků z úvěrů - nesměly by překročit například pětinásobek inflace či sazby, kterou by stanovil regulátor. Tím by byly ministerstvo financí a Česká národní banka. Firmy by měly mít vyšší daně o jeden či dva body s omezením výjimek a podnikatelé by neměli nakupovat auta bez DPH. „My vyčíslujeme celkovou kapacitu těchto opatření, že by mohla přinést okolo 40 až 50 miliard korun ročně, aniž bychom zásadním způsobem zatěžovali středně a nízkopříjmové skupiny,“ uvedl Fassmann.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS

„Růst musí sloužit občanům České republiky, nikoliv pro růst zisku bank a velkých korporací.“

Dále by se podle odborů měla vláda zaměřit na podporu technického školství, a to zejména v oblasti učňovské. Podporovat by se více měla také věda a výzkum. Rozhýbat ekonomiku by pak měly také státní investice do stavebnictví. Podle odborů by stát měl podpořit výstavbu 50 tisíc bytů určených pro sociálně slabé. „Tam jsou poměrně velké multiplikační efekty, a to nejenom na ekonomický výkon, ale i na zaměstnanost,“ konstatoval Fassmann. Stát by se krom toho měl zasadit také o rozvoj infrastrukturních projektů.

Vládní reformy podle odborů deficity prohlubují, proto je prý nutné je zastavit. Kolem 20 miliard korun by mohlo v rozpočtu příští rok chybět po zavedení důchodové reformy, která umožní přesměrovat část odvodů na důchodové pojištění do vlastního spoření. Dalších 20 miliard ubude po roce 2014 kvůli daňové reformě. Odbory dodávají, že miliardy může z rozpočtu odsát i výpadek peněz z evropských fondů kvůli jejich chybnému a „nekorektnímu až korupčnímu“ čerpání.

Češi jezdí své výplaty utrácet do zahraničí

Odbory poukazují také na to, že Češi stále ve větší míře jezdí nakupovat do zahraničí. Připisují to především zvýšení DPH a poukazují na negativní efekty, které má nákupní turistika na českou ekonomiku. „My paradoxně přispíváme k dobrým výsledkům hospodářství sousedních zemí – Polska, Rakouska, Německa, a to právě tím, že čeští občané jezdí v nebývalé míře za nákupy do těchto zemí, tudíž nerealizujeme to, co vyděláme tady, ale nákupy realizujeme jinde,“ upozornil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. Dojezdová vzdálenost, v rámci které Češi neváhají vyrazit za nákupy za hranice, se už podle něj zvýšila nad 80 kilometrů.

ČMKOS mluví také o skrytém dluhu. Za komunismu byly oficiálně rozpočty vyrovnané a země neměla dluhy, ale za cenu zhoršující se životní úrovně lidí, zanedbané infrastruktury a bytového fondu i zničeného životního prostředí. Skrytý dluh podle odborů vytváří i nynější vláda plošnými škrty a přenášením daňového břemene z příjmů a majetku na spotřebu a z firem a bohatých na chudé.

Kalousek: Návrhy odborů jsou návrhy silně levicové politické strany

Ministr financí sice považuje návrhy odborů za legitimní, kývnout na ně ale nehodlá. „Odbory říkají, že přestože jste ve volbách získali většinu a legitimně děláte svoji fiskální strategii, my s tím nesouhlasíme, chceme, abyste dělali fiskální strategii poražené politické reprezentace, na to já v polovině volebního období těžko mohu přistoupit,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24. Změnu v reformním a úsporném kurzu české vlády tak s největší pravděpodobností čekat nelze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...